Pokud lékům uplyne doba použitelnosti uvedená na obalu, výrobci už negarantují obsah účinné látky. Zároveň není bezpečné takové přípravky používat a tak nám nezbývá nic jiného, než se jich zbavit. Jak je zlikvidovat a neudělat chybu?
Často se stává, že během nemoci nespotřebujeme celé balení léků. Nebo si nakoupíme léky ještě před tím, než je skutečně potřebujeme, kdyby jich náhodou bylo třeba. Tak se nám může stát, že doma se nakupí nespotřebované léky, které projdou a musíme je vyhodit.
Doba použitelnosti
Výrobci léčiv deklarují účinnost a bezpečnost léčivých přípravků pouze po jejich dobu použitelnosti. Vyobrazuje se na obalu tzv. datem expirace a to nejčastěji ve formátu měsíc/rok. Použitelnost platí vždy k poslednímu dni uvedeného měsíce. Doba použitelnosti se stanovuje na základě stabilitních zkoušek, které zaručují bezpečnost, kvalitu a účinnost léku.
Během zkoušek jsou testovaná léčiva skladována za předem definovaných podmínek a v pravidelných intervalech jsou z nich odebírány vzorky. Ve vzorcích se určuje množství účinné látky, nebo případných rozkladných produktů apod.
Stabilita se významně liší a to v závislosti na typu přípravku. Na přesné dodržování skladovacích podmínek jsou mnohem náchylnější tekuté formy léku, což jsou například roztoky, suspenze nebo sirupy, oproti těm tuhým – tabletám nebo kapslím. Podléhají totiž snadněji rozkladu a jejich použitelnost tak bývá obecně kratší. Specifické zacházení vyžaduje i například většina přípravků aplikovaných do oka. Po prvním otevření je lze používat max. po dobu 4 týdnů a to bez ohledu expiraci, která je na balení uvedena.
Po uplynutí doby použitelnosti nedochází k tomu, že by se přípravek okamžitě znehodnotil. Jeho účinnost klesá, ale mnohem důležitější je to, že by mohl způsobit nepředpokládané nežádoucí účinky, které v případě prošlých léků jsou výraznější.
V některých případech je možné zjistit pouhým okem či čichem, že přípravek byl znehodnocen (např. zákal roztoku nebo skvrny na tabletách) nebo čichem. Nelze na to ale vždy spoléhat. Moderní lékové formy bývají často specificky upravované, takže jejich povrchová vrstva snadno zamaskuje i případné změny, ke kterým došlo pod ní.
Kam s nimi?
Nespotřebované nebo prošlé léky nikdy nevyhazujte do popelnice společně s běžným komunálním odpadem, z které se mohou dostat na skládku. Hrozí totiž, že nebezpečné látky z léčiv prosáknou do půdy. Nesplachujte je ani do záchodu, nebezpečné látky by se mohli dostat do vody a ohrozit vodní organismy. Také je velmi obtížné je následně odstranit.
Zákon o odpadech definuje léky jako „nebezpečný odpad“ a podle toho je třeba s nimi nakládat. Jediným správným způsobem, jak se zbavit nepoužitých léčivých přípravků, je jejich odevzdání v lékárně, kde bezplatně zajistí jejich odbornou likvidaci. Lékárny mají povinnost od vás nepoužité léky převzít. Některé z nich dokonce mají uvnitř prostoru lékárny dostupný uzavřený a označený kontejner, do kterého je možné nepoužitá léčiva odevzdat. Popřípadě je možné je odevzdat ve sběrném dvoře, pokud nepoužitá léčiva přijímá.
Lékárny staré léky shromažďují do plastových uzamčených kontejnerů a jako nebezpečný odpad vozí ke znehodnocení do spalovny. Zde se likvidují včetně kontejnerů za předepsaných vysokých teplot a s kontrolou emisí. Jiné způsoby jejich likvidace sebou nesou rizika úniku nebezpečných chemických látek do životního prostředí.
Komentáře