První myšlenky na dekarbonizaci teplárny v Písku přicházely se stupňujícími se požadavky a zpřísňováním legislativy v oblasti produkce emisí nejen CO₂. Uhlí končí, což je cesta nevyhnutelná. V Písku byla transformace postavena na základech pro laickou veřejnost překvapivých – modernizace rozvodné sítě tepla.
Pod pojmem transformace nebo odchod od fosilních paliv si představujeme především záměnu uhelného zdroje za zdroj životnímu prostředí vhodnější. Mluvíme o využívání biomasy, plynu – hůře zemního, lépe bioplynu, odpadů a dalším. „Začali jsme modernizací teplárenské infrastruktury, konkrétně jsme realizovali projekt přechodu z parovodu na horkou vodu a s ním spojené zefektivnění,“ říká ředitelka písecké teplárny Andrea Žáková.
Horká voda místo páry
Rekonstrukce teplárenské infrastruktury v Písku zahrnovala několik důležitých kroků. Jedním z hlavních cílů rekonstrukce byl přechod z parovodních rozvodů na horkovodní. Horkovody využívají nižší teploty než parovody, což vede ke snížení tepelných ztrát při přenosu tepla. Díky tomu dochází k menšímu plýtvání energií a efektivnější distribuci tepla do domácností a dalších objektů.
Snížením tepelných ztrát horkovody významně přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů. Moderní horkovodní systémy často využívají obnovitelné zdroje energie, což je právě případ i písecké teplárny. Práce na celkové změně nosného média začaly v roce 2017 a byly dokončeny o čtyři roky později.
Nešlo jen o trubky
Projekt zahrnoval také modernizaci kotelen a výměníkových stanic. Byly instalovány nové horkovodní stanice, které nahradily zastaralé parní technologie. Tento krok přispěl k efektivnějšímu provozu tepelné sítě a snížení emisní zátěže.
Písecká teplárna dále investovala do nového kotle na biomasu a začala využívat teplo z nedaleké bioplynové stanice. Tím teplárna posílila energetický mix paliv, zefektivnila výrobu a snížila uhlíkovou stopu.
V rámci tohoto komplexního projektu došlo i k přepojení nových odběratelů z lokálních plynových zdrojů na soustavu zásobování teplem z písecké teplárny. Tento krok přispěl ke snížení emisí z lokálních zdrojů znečišťování ovzduší v centru města. „Modernizace naší infrastruktury byla nesmírně důležitá. Ukázala nám, jaký musíme v budoucnosti instalovat výkon, protože její zefektivnění nevyžaduje takové množství tepelné energie, jako v minulosti,“ upozorňuje Andrea Žáková.
Řečí čísel
Modernizace infrastruktury přišla na více než 550 mil. Kč a byly využity finanční zdroje z operačního programu OP PIK. Ukázalo se, že zefektivněním sítě není nutné vyrábět tolik tepla jako v minulosti. Před modernizací celé teplárny byly využívány dva uhelné kotle o příkonu 60 MW a doplňkové zdroje o příkonu 38 MW. Nyní potřeba výroby klesla na 40 MW. S tím, že koncoví zákazníci využívají pouze o cca 20% nižší objem tepla než jako v minulosti.
Celkově projekt přinesl zefektivnění provozu tepelné sítě, významně přispěl k dekarbonizaci centrálního zásobování teplem (CZT) a umožnil zajištění dlouhodobé funkčnosti a spolehlivosti dodávky tepla konečným odběratelům v Písku.
Komentáře