Devět měsíců pozahájení antisubvenčního šetřeníz moci úředníuložila Evropská komiseprozatímní vyrovnávací clo na dovoz bateriových elektrických vozidel (BEV) z Číny.Na základě šetření dospěla Komise k závěru, že hodnotový řetězec BEV v Číně využívá nespravedlivého subvencování, které způsobuje hrozbu hospodářské újmy výrobcům BEV v EU a narušuje integritu vnitřního trhu. Peking kroky odsoudil a označil je za "zjevný protekcionismus", který nemá "věcný a právní základ" a doplnil, že "přijme všechna nezbytná opatření", aby ochránil čínské zájmy.
Konzultace Generálního ředitelství pro obchod EU (DG Trade) s čínskou stranou stále pokračují, konečná opatření musí být uložena nejpozději 4 měsíce po uložení prozatímních cel. Po předložení konečného rozhodnutí Komisí členským státům budou členské státy hlasovat - návrh Komise bude přijat, pokud se proti němu nepostaví kvalifikovaná většina členských států. Toto hlasování již bude mít závazný účinek. Případná opatření budou platit po dobu 5 let s možností prodloužení na základě odůvodněné žádosti a následného přezkumu.
Ke stávajícímu 10 % plošnému clu na BEV přibydou následující individuální cla vztahující se na tři čínské výrobce zařazené do vzorku:
- BYD: 17,4 %;
- Geely: 19,9 %;
- SAIC: 37,6 %.
Na ostatní výrobce BEV v Číně, kteří při šetření spolupracovali, ale nebyli zařazeni do vzorku, se vztahuje průměrné clo 20,8 %. Clo pro ostatní nespolupracující společnosti činí 37,6 %. Evropská unie tak i přes dlouhodobě deklarovanou podporu volného světového obchodu a funkční WTO vysílá jasný signál, že se nehodlá smířit s nekalými praktikami mimoevropských výrobců, a to na základě výsledků transparentního šetření v souladu s právním rámcem EU a WTO. Nastavení celních sazeb na BEV jednotlivých čínských výrobců odpovídá tomu, do jaké míry byli ochotni spolupracovat, což může značit precedens pro další možná vyšetřování Evropské komise v jiných odvětvích.
Zajímavá je na tomto případu pozice evropského automobilového průmyslu, kterého se celý případ nejvíce dotýká. Sdružení automobilového průmyslu, který je kolektivním členem Svazu průmyslu a dopravy, již před vydáním rozhodnutí vyjádřilo obavy z možných negativních dopadů. „Bylo to naopak právě odstranění obchodních bariér, co vedlo v posledních desetiletích k rozšíření mezinárodního obchodu a růstu prosperity – zejména pokud se jedná o sektor automotive, který je založen na silném exportu,“ upozorňuje Zdeněk Petzl, výkonný ředitel AutoSAPu. V podobném duchu se vyjádřila také ACEA (Evropské sdružení výrobců automobilů sdružující 15 největších evropských výrobců osobních a nákladních automobilů, dodávek a autobusů): "Volný a spravedlivý obchod je nezbytný pro vytvoření globálně konkurenceschopného evropského automobilového průmyslu, zatímco zdravá konkurence podporuje inovace a výběr pro spotřebitele."
Ještě před dnešním vyhlášením prozatimních vyrovnávacích cel ze strany EU již Čína ohlásila vlastní antidumpingové šetření, které se týká dovozu vepřového masa z Evropské unie, na které může zavést prozatimní cla. Podle čínských celních údajů Čína v roce 2023 dovezla vepřové maso v hodnotě cca 6 miliard, z čehož více než polovina pocházela z EU, a to především ze Španělska, dále Nizozemí a Dánska. Čína má dlouhodobě na mušce také francouzský luxusní koňak, národní exportní produkt, jehož přibližně pětina objemu celého exportu míří na čínský trh. Ne náhodou jsou opatření cílena na ty státy EU, které vystupovaly proti zrušení dodatečných vyrovnávacích cel, na rozdíl např. od Německa, Švédska nebo Maďarska. Nelze si nevzpomenout na slavný citát "rozděl a panuj".
Je však vhodné doplnit, že EU se svými kroky, zakládajícími se na transparentním vyšetřování, není sama. USA nedávno rozhodly o revizi cel a v letošním roce tak zčtyřnásobí celní sazbu na čínské elektromobily na 100 % a zhruba ztrojnásobí sazbu na dovoz oceli a hliníku, sazbu na čínské polovodiče od roku 2025 zdvojnásobí. K podobně radikálnímu kroku se před několika dny poměrně tiše rozhodla také Indonésie, která plánuje zavést až dvousetprocentní cla na některé výrobky vyrobené v Číně, protože se snaží chránit svůj domácí zpracovatelský průmysl před levným čínským zbožím hledajícím odbytiště. Další země, jako např. Austrálie, Brazílie či Indie také přistupují k různé formě ochranných tarifů proti čínskému zboží ze širokého spektra sektorů. Obavy z masivního přílivu čínského zboží vyjádřilo také Thajské království, jinak tradiční obchodní partner Číny, a to z důvodu tarifních opatření EU a USA.
OECD a Evropská centrální banka se spolu s dalšími shodují na tom, že protekcionistické obchodní praktiky se nejen v moderní historii podepsaly na poklesu HDP a hospodářské stagnaci. Čína sice "důrazně odmítá" jakékoliv zmínky o svých "production overcapacities" a argumentuje nutností přechodu k nízkouhlíkové ekonomice, na druhou stranu si čím dál více států světa uvědomuje možné devastující dopady na vlastní průmyslovou výrobu a podle toho přichází s vlastními řešeními, na které pak Čína recipročně reaguje. Může to tak připomínat "bludný kruh".
Komentáře