Evropská unie nepotřebuje plynovod Nord Stream II, aby zajistila svou energetickou bezpečnost, uvedla ve čtvrtek vysoce postavená úřednice spadající pod Evropskou komisi. Dále pak uvedla, že projekt by mohl být ukončen pouze v případě, že by přišel pokyn od samotného Německa. Informaci přinesl zahraniční server Reuters.
Projekt, který je pod záštitou ruské společnosti Gazprom a jehož cena se odhaduje na 11 miliard dolarů, je již z více než 90 % dokončen. Roční přepravní kapacita zemního plynu přiváděného přes Baltské moře do Evropy by byla dokončením projektu zdvojnásobena, na celkových 110 miliard m³/rok. Do projektu jsou pak zapojeny i evropské společnosti – Uniper, Wintershall, Royal Dutch Shell, OMV a Engie.
Opozice
„Projekt je politicky nesmírně citlivý, jelikož proti sobě staví evropské ekonomické zájmy a širší evropské geopolitické a strategické zájmy,“prohlásila v roce 2019 Kristine Berzinová, seniorní pracovnice Německého Marshallova fondu v Bruselu. Od té doby nabral projekt nečekaně velké zpoždění v důsledku čekání na souhlas Dánska s výstavbou přes jeho území a hlavně kvůli uvalení amerických sankcí.
Dokončení projektu by také například znamenalo, že by Rusko získalo lepší vyjednávací pozici oproti Ukrajině, kde platí vysoké poplatky za tranzit plynu, jelikož by získalo alternativu, jak dostat zemní plyn skrze plynovody do kontinentální Evropy. Poplatky za tranzit ruského plynu představovaly v minulosti pro Ukrajinu přibližně 3 % HDP (cca 3 miliardy dolarů).
Na konci roku 2019 se na poslední chvíli zástupci Ruska a Ukrajiny domluvili na tranzitu plynu na následujících 5 let, jelikož tehdejší dlouhodobá smlouva pozbývala ke konci roku platnosti. Mezi roky 2021-2024 by měl tranzit ruského plynu činit 40 miliard m³.
Silnou opozici proti projektu Nord Stream II tvoří i několik členských států EU, v čele s Polskem. Dle jejich mínění by projekt znamenal zvýšení závislosti na ruském plynu.
Energetická bezpečnost EU
„Pro Evropskou unii jako celek nepřispívá Nord Stream k zabezpečenosti dodávek,“ prohlásila Ditte Juul Jorgensenová, šéfka generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku.
Dále uvedla, že investice bloku provedené v uplynulé dekádě, které směřovaly do jiných plynovodů, importních terminálů zkapalněného zemního plynu (LNG) a interkonektorů, byly dostatečné natolik, aby uspokojily energetické potřeby bloku.
„Opravdové zastavení dostavby [Nord Streamu II] by si vyžadovalo rozhodnutí na národní úrovni. Není to rozhodnutí, které by se dalo učinit na evropské úrovni,“ vysvětlovala Jorgensenová s tím, že rozhodnutí o zastavení projektu by muselo učinit Německo.
Evropský parlament nicméně volal po zastavení projektu poté, co byl v Rusku uvězněn opoziční politik Alexej Navalnyj. V pondělí pak představitelé EU odsouhlasili uvalení sankcí na čtyři ruské představitele, kteří mají blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Komentáře