Pěnový polystyren (EPS) je materiál s fascinujícími vlastnostmi. Lehký, dobře opracovatelný a především – vynikající izolant. V Česku se jím zateplují fasády drtivé většiny staveb. Jeho význam roste s cenou energií a jeho výroba má u nás velkou tradici.
Koncem listopadu se v Praze konala výroční konference European Manufacturers Association of Expanded Polystyrene (EUMEPS), kam se sjeli všichni významní i méně významní výrobci EPS. Využili jsme příležitosti a pohovořili si s jejím generálním ředitelem, Jürgenem Langem.
EPS je v ČR nejrozšířenějším materiálem pro zateplování budov. Jak je to v rámci celé Evropy a jsou vůbec materiály "konkurující" EPS v oblasti snižování energetické náročnosti budov a zateplování?
EPS je díky svým vynikajícím izolačním schopnostem nejpoužívanějším materiálem pro vnější izolaci v celé Evropě.
Zateplovací systém z EPS především výrazně zlepšuje energetickou účinnost obydlí a snižuje spotřebu energie. Studie prokázaly, že izolační schopnost EPS převyšuje izolační schopnosti konkurenčních materiálů. Navíc i výrobní proces pěnového polystyrenu je mnohem šetrnější k životnímu prostředí a vysoce účinný z hlediska využívání zdrojů. Spotřebuje se při něm výrazně méně energie a vyprodukuje pouhý zlomek CO2, oproti výrobě jiných izolačních materiálů. V současné situaci vysokých cen za energie je tak EPS klíčovým materiálem, jelikož jeho výroba není energeticky tolik náročná, naopak jeho aplikace přináší značné úspory za vytápění.
Vzhledem k tomu, že struktura materiálu je z 98 % vzduch, není na jeho výrobu nutno spotřebovat hodně surovin. Díky vysokému podílu vzduchu, je materiál lehký a snadno se s ním manipuluje. Dalšími přednostmi jsou pevnost a odolnost vůči povětrnostním vlivům a plísním. Životnost materiálu na fasádě může být až 50 let.
Oběhový charakter je pro náš průmysl nesmírně důležitý. EPS se většinou používá jako monomateriál (tj. nekombinuje se s jinými materiály v jednom výrobku) a díky tomu je 100% recyklovatelný. EPS lze recyklovat různými druhy recyklace (mechanická, fyzikální a chemická). Nejnovější údaje potvrzují, že se jedná o velmi dobře recyklovatelný materiál. V roce 2019 činila celková míra recyklace odpadu z EPS v Evropě 30 %, přičemž průměrné roční tempo růstu bylo 4 %.
Celkově lze říct, že EPS průmysl využívá zdroje účinněji, a překlenuje tak rozdíly mezi cenovou dostupností, energetickou účinností a recyklovatelností. Dle mého názoru má EPS potenciál významně se podílet na boji za lepší klima i snížení závislosti Evropy na dovozu energií.
Kolik EPS se vyprodukuje světově, kolik v Evropě, jaký je potenciál EPS ve stavebnictví a jak se bude vyvíjet trh EPS v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu?
Celosvětový trh s EPS představuje přibližně 5,5 milionu tun, přičemž 30-35 % této poptávky připadá na Evropu.
EPS má ve stavebnictví obrovský potenciál, protože nabízí nejlepší poměr mezi výkonem a cenou, bez ohledu na to, zda se jedná o novostavby či rekonstrukce.
Materiál lze použít různými způsoby a díky snadné manipulaci a struktuře jej lze hladce přizpůsobit konkrétním potřebám spotřebitele. Podle mého názoru trh v příštích letech ještě poroste. Lidé budou totiž více promýšlet, jak vynaložit své finance a úspora energií bude velkým tématem. Po krátkém poklesu trhu tak v roce 2023 očekáváme opětovný nárůst poptávky.
EPS je hořlavina, je tedy obohacena retardéry hoření. Do jaké míry suplement za HBCD vyhovuje bezpečnostním předpisům, na jaké bázi nyní jsou retardéry chemicky a jak přívětivé či nepřívětivé jsou pro životní prostředí?
Požární bezpečnost ve stavebnictví je pro nás nesmírně důležitá. Náš obor se zavázal k dodržování těch nejvyšších standardů. EPS prochází mnoha testy požární bezpečnosti na aplikacích, je tedy plně kompatibilní s požárně bezpečnými konstrukcemi.
Rovněž podporujeme používání EPS pouze v požárně bezpečných aplikacích. V našem pojetí to znamená, že požární bezpečnost v budovách vyžaduje komplexní přístup od prevence vzniku až po likvidaci případného požáru. Navíc, retardér hoření HBCD se v Evropě již od roku 2014 nepoužívá. Byl nahrazen polymerním zpomalovačem hoření, který je udržitelný a nemá negativní dopad na životní prostředí.
Pod vědomím dlouhé životnosti budov je zateplování plášťů relativně stále ještě novou záležitostí, přes to se již z demolic separuje nemalé množství EPS. A to s různými druhy retardérů hoření. Jaký má tento odpad charakter a jak je nutné s ním nakládat?
Využíváme celou škálu dostupných technologií pro recyklaci: mechanickou, fyzikální a chemickou. Každá z nich má své výhody a hodí se pro různé toky odpadů či kýžené vlastnosti recyklátu. Zatímco mechanická a fyzikální recyklace jsou nejlepším řešením pro odděleně sbíraný odpad z EPS, chemická recyklace si poradí i se znečištěným odpadem z EPS. S ohledem na náš cíl ochrany klimatu a životního prostředí vždy prosazujeme flexibilní přístup založený na potřebách minimalizace emisí CO2.
EPS průmysl vyvinul technologii PSLoop, která je schopna zrecyklovat i odpad obsahující HBCD. Použitý proces na bázi rozpouštědel materiál čistí a umožňuje oddělit polystyren od retardéru hoření. HBCD se ničí v jednotce na zpětné získávání bromu. Elementární brom se obnoví a může být znovu použit k výrobě nových polymerních zpomalovačů hoření, zatímco polystyren se přemění na polystyren pro všeobecné použití (GPPS) ve formě gelu, který lze použít k výrobě nového EPS nebo jiných materiálů.
Demoliční odpad z EPS se v současné době zpracovává společně s ostatním odpadem z dekonstrukce. Odpadu z EPS je aktuálně velmi málo, očekáváme ovšem, že v příštích letech se jeho množství výrazně zvýší v souvislosti s obnovou stavebního fondu v Evropě. Jsme přesvědčeni, že veškerý odpad EPS bude buď recyklován pomocí PS Loop či podobných technologií, nebo spalován s energetickým využitím.
Komentáře