Desinfekce má odvrácenou tvář. Infekčním chorobám můžeme naštěstí čelit i jinak

Už je to rok, co se s rozpačitými výsledky vypořádává celý svět s útokem koronaviru. Zdá se, že k boji využíváme stále osvědčených, ale již hodně zastaralých prostředků. Žijeme ve 21. století, pojďme proto využívat moderních technologií. Především v oblasti prevence.

Jiná strana dezinfekce

Jedním z nejdůležitějších a nejvíce používaných ochranných prostředků proti nemoci Covid - 19 je desinfekce. Setkáme se s ní všude. Ve všech veřejných budovách a obchodech, úřadech a školách. Používání desinfekce v uzavřených prostorách nemá jen pozitivní, ale i negativní vliv. Především v případech, kdy je přítomna v prostředí místnosti a je vdechována.

Ačkoliv desinfekce dokonale ničí viry, v plicích a dýchacích cestách člověka už tak její výpary prospěšné nejsou. Pokud si ve školní třídě vydesinfikuje ruce 20 žáků, dostane se do prostředí místnosti nezanedbatelné množství mikro kapének, které se rychle vypaří. Měření ukázalo, že až po 8 minutách se koncentrace v místnosti dostane teprve do hodnot „velmi špatných“ a ani po ukončení vyučovací hodiny se vzduch těchto výparů zcela nezbaví.

Při výrobě desinfekce se totiž používají různé látky zvyšující její účinnost, které ale mají určitá zdravotní rizika. Čisticí prostředky, včetně desinfekce, mohou zvýšit riziko plicních onemocnění, například astma, plicní emfyzém (rozedma plic) nebo chronická plicní bronchitida. Ve vnitřních prostorách, které byly těmito prostředky ošetřeny, dochází k uvolňování toxických látek a jejich vdechování do plic, a to i po tom, co čistící prostředky zaschly.

Vdechováním odpařujícího se chlóru či aldehydů bezbolestně odumírají živé tkáně. Příznivější jsou oxidační činidla, která usmrcují bakterie oxidací, čili svým rozkladem, při kterém se mění v neškodné látky. I v případě dezinfekce tak platí, že čím je vyšší cena, tím je použito kvalitnějších a neškodnějších látek.

Nové, moderní prostředky

Již desítky let se bráníme přenosu nebezpečných nemocí stále stejnými prostředky. Desinfekcí, deratizací, očkováním. Toxické plyny z použitých přípravků pak dýchají naše děti ve školách a jídelnách. Ale i my doma nebo v práci, obchodech či na úřadě. Nedostatečný přísun kyslíku a čistého vzduchu vede k oslabení imunitního systému člověka, k pálení očí, nesoustředěnosti, bolesti hlavy a nevolnosti.

Není ale nutné propadat panice. Nabízí se nám i jiné prostředky, prostředky 21. století. Jedním z nich jsou fotokatalytické nano nátěry, které dokáží zmírnit riziko přenosu infekčních chorob. Funkční nátěry FN NANO® totiž mimo jiné dokáží aktivně čistit vzduch od různých jedovatých látek, plísní, virů, bakterií i zápachů. Povrch vnitřních stěn interiérů budov je možno přeměnit s jejich pomocí ve dvojrozměrnou, nízkonákladovou a bezhlučnou a prakticky bezúdržbovou čističku vzduchu, která ke svému provozu potřebuje jen malé množství světelné energie.

Zcela zásadní je jejich cílené využívání antivirových účinků fotokatalýzy při epidemiích nebo pandemiích v prostorách se zvýšenou kumulací lidí. „Nejaktuálnějším příkladem je šíření koronaviru, jehož velikost asi 100-130 nanometrů. Tento virus je mnohem menší než typické bakterie a je obtížné jej odfiltrovat i s nejlepšími chirurgickými maskami, které jsou obvykle funkční až do úrovně 300 nanometrů.

Jedním ze způsobů, jak zabránit šíření virů, je rozložit je na molekulární úrovni, a to právě dokáží nano nátěry FN NANO®. Jakmile se virus dotkne natřeného povrchu, který je aktivován pomocí měkkého UVA světla, je díky fotokatalýze okamžitě rozkládá,“ vysvětluje Ing. Jan Procházka Ph.D., český vědec, který má patentovaný nátěr na svědomí.

V zahraničí má státní správa lepší přístup

I přes to, že se jedná o ryze český vynález, jeho využití u nás je stále velmi nedostatečné. V USA je přístup státní správy k této technologii daleko lepší, protože si za mořem uvědomují, jakou sílu může mít prevence uplatňovaná prostřednictvím právě fotokatalytických nátěrů. Od nemocničních zařízení, z nichž největší je Martin Luter King Jr, Hospital v Los Angeles až po Hollywoodskou restauraci Spartina, kde se scházejí na večeři filmové hvězdy a najdete zde slavného prvotřídního kuchaře Stephan Kalta.

V České republice se také této technologii začíná dařit a dostává se do hledáčku velkých firem jako je Linde, která ošetřila zásobníky kapalných plynů, které kromě úspor na údržbě vyčistí vzduch od exhalací ze stovek automobilů. Mnozí znají oční kliniku Gemini a například vedení obce Milovice se setkalo s touto technologií v Maďarsku a tento příklad dobré praxe ze zahraničí byl motivací k využití nátěru v místních školách a předškolních zařízeních.

Využívání fotokatalytických nátěrů je již zahrnuto i v legislativě EU a České republiky. V EU je fotokatalýza jako emerging Best Available Technology využívána pro čištění odpadních vod a plynů a v ČR lze tuto technologii využít ve zdravotnictví podle vyhlášky č. 306/2012 Sb. o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče

Bohužel, toto dozajista velmi účinné preventivní opatření není zatím ani v konkrétní, a ani v obecné rovině zahrnuto do Zákona o ochraně zdraví. Přitom na daleko starší, méně efektivní a v některých případech téměř neúčinná opatření, vynakládá ČR obrovské finanční prostředky.

Nano nátěry výrazně snižují riziko přenosu infekčních chorob a zvyšují hygienický standard prostředí. Proto lze věřit tomu, že se tento ekologický způsob prevence a ochrany brzy dostane i do hledáčku našich zákonodárců.