Dekarbonizace výroby tepla bude v nadcházejících letech nezbytnou součástí aktivit snížování emisí oxidu uhličitého. Současné generace lehkovodních reaktorů a pokročilé reaktory příští generace by mohly významně pomoci při dekarbonizaci sektoru výroby tepla. S touto zprávou přišel Aiden Peakman z UK Nuclear Innovation and Research Office na společném semináři pořádaném Mezinárodní agenturou pro energii a Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Je pravděpodobné, že k dekarbonizaci výroby tepla bude potřeba vyvinout a nasadit více technologií, ale jaderná energetika může hrát významnou roli jak v průmyslovém sektoru, tak i v sektoru domácností a služeb. Spolupráce mezi zeměmi prostřednictvím nadnárodních organizací může pomoci vyvinout vhodné možnosti pro jednotlivé země. Ty mohou zahrnovat tepelná čerpadla, systémy dálkového vytápění a vodík.
Ve Velké Británii je přibližně 37 % emisí oxidu uhličitého spojeno s výrobou tepla, uvedl Peakman. Z toho 14 % náleží na průmyslové teplo, zbytek připadá na vaření, ohřev vody, vytápění a chlazení. Poptávka po teplu v sektoru domácností ve Velké Británii však vykazuje velké výkyvy mezi létem a zimou, stejně kolísá i poptávka po elektrické energii.
Dálkové vytápění je široce využíváno v některých zemích, například ve Finsku, kde pokrývá přibližně 40 % poptávky po teple v sektoru domácností a služeb, méně však v jiných zemích. Například ve Velké Británii je tímto způsobem zajištěno pouze přibližně 2 % poptávky.
Mezi další možnosti by mohla patřit velká tepelná čerpadla o výkonu v řádu megawattů připojená k tepelné síti v kombinaci s hybridními tepelnými čerpadly, která by plnila úlohu špičkových zdrojů. Velký potenciál skrývá vodík, který by mohl být s určitými úpravami přepravován stávajícími plynovými sítěmi a využíván v domácích kotlích nebo pro průmyslové aplikace.
Teplo z jaderných elektráren
Mnoho zemí má zkušenosti s využíváním tepla z jaderných elektráren pro průmyslové aplikace, uvedl Peakman. Kanadské jaderné elektrárny dodávají teplo do průmyslových parků poblíž elektráren, norský výzkumný reaktor Halden dodával teplo pro použití při výrobě papíru a buničiny.
Dále lze uvést i německou jadernou elektrárnu Stade, která dodávala teplo do továrny n rafinaci soli a švýcarská jaderná elektrárna Gösgen dodává teplo do továrny na lepenku. Teplo vyrobené v první britské jaderné elektrárně Calder Hall, která fungovala v letech 1956 až 2003 dodávalo teplo areálu Sellafield.
„Výroba tepla je velmi náročná. Pokud tuto výrobu nebudeme řešit a neprovedeme její dekarbonizaci, bude velmi obtížné dosáhnout globálních cílů v oblasti snížení emisí oxidu uhličitého. Určitou roli mohou hrát reaktory současné a příští generace,“ uvedl Peakman.
Komentáře