Český statistický úřad (ČSÚ) zavedl přesnější metodiky výpočtu cen energií. Nová data ČSÚ uživatelům poskytují nejen statistiku nabídkových cen energií, ale i průměrné ceny skutečně placené domácnostmi. Data tak více odpovídají realitě.
S nástupem energetické krize se ukázalo, že některé typy vykazování cen energií, které v klidných dobách reflektovaly realitu, nefungují v turbulentních časech, kdy se ceny vyvíjejí rychleji. To vedlo i k tomu, že mezinárodní srovnání cen energií, které publikuje Eurostat, bylo v případě ČR velmi nepřesné. Premiér Petr Fiala kvůli problému s vykazováním cen energií před několika měsíci svolal jednání se zástupci největších dodavatelů energií, ČSÚ, Energetického regulačního úřadu a Ministerstva průmyslu a obchodu. Na základě jednání vznikla pracovní skupina, která měla metodiku zpřesnit.
Díky spolupráci energetických firem a statistického úřadu jsou tak nyní, kromě nabídkových cen energií, zveřejňovány i průměrné ceny skutečně placené domácnostmi. „Jsem rád, že naše iniciativa pomohla k tomu, že obchodníci s energiemi dodávají data, která odpovídají realitě. Oblíbená věta opozice, že Češi měli v krizi nejdražší energii v Evropě, se ukázala jako nepravdivý mýtus,“ uvedl premiér. Nová metoda je založena na jednotkových cenách vypočtených jako podíl tržeb v daném období a prodaného množství ve fyzických jednotkách.
Letos poskytli energetici tyto údaje na základě vzájemné dohody, od příštího roku se tak bude dít již na základě legislativní úpravy. Data ukázala, že v prvním pololetí letošního roku platily domácnosti průměrně 7 607 Kč za MWh elektrické energie v nejběžnějším odběrovém pásmu DC a 2 696 Kč za MWh plynu (odběrové pásmo D2). V mezinárodním srovnání byly ve druhém pololetí roku 2022, za které jsou srovnatelná data dostupná, ceny elektřiny v Česku 7. nejnižší v EU a ceny plynu pak 10. nejnižší.
V souladu s doporučením Eurostatu je přitom v cenách elektřiny za druhé pololetí roku 2022 promítnut úsporný tarif a odpuštění poplatku na podporované zdroje energie. Meziročně tak platily domácnosti za elektřinu o 20 % méně, zatímco plyn pro domácnosti byl o 74 % dražší. Bez úsporného tarifu by bývaly domácnosti platily za elektřinu o 23 % více.
„Pokud nedochází k zásadním změnám na trhu, tak nabídkové ceny přibližně kopírují i ceny reálné. V turbulentní době, kdy je situace na energetickém trhu dynamická, se však rozdíl mezi nabídkovými a skutečně hrazenými cenami prohloubil. Díky nově získaným datům mohl ČSÚ na tuto situaci adekvátně reagovat a vyjít vstříc požadavkům uživatelů,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Komentáře