Od ledna letošního roku je zakázáno na skládky ukládat výměty z třídicích linek komunálních odpadů. Odpadářům tak vznikají haldy odpadů, s kterými se dle nové legislativy nedá téměř nakládat.
V roce 2018 začala Čína zavádět opatření postupně zakazující dovoz odpadu. Veškeré její počínání vyvrcholilo lednem letošního roku, kdy zakázala import veškerého odpadu ze zahraničí. Pro evropské firmy nakládající s odpady tento krok znamenal ránu pod pás. Drtivá většina nejen evropských plastových odpadů totiž končila právě zde, takže došlo ke zmatku na trhu s odpady po celém světě.
Ani Česká republika se tomu nevyhnula a odpadové firmy se od té doby potýkají s problémem, jak s těmito odpady dále naložit. „Vzhledem k ukončení návozů do zahraničí a nízké poptávce po druhotném využití plastů (způsobené i nízkou cenou za barel ropy) můžeme konstatovat, že průměrná vytříditelnost plastových odpadů za účelem materiálového využití je max. 30 % hmotnosti (reálná kolem 23 – 26 % hm.). Každé třídicí lince v ČR tak vzniká minimálně 70 % hm. plastového odpadu, který musí někam přemístit a zákonně odstranit/využít,“ uvádí Libor Luňáček, předseda představenstva společnosti FCC Regios a.s. a pokračuje:
„Naše společnost část těchto odpadů, plastových výmětů, předávala na vlastní linku na výrobu alternativního paliva (TAP). Toto palivo je následně distribuováno do cementářských technologií, kde smysluplně nahrazuje uhlí/mazut. Část tohoto výmětu pak skutečně skončila na skládkách, protože v daném čase, nebo v daném místě, nebylo možné tyto odpady racionálně využít.“
Problém ale nastal s novým zákonem o odpadech, který je účinný od ledna letošního roku. Novela zakazuje odstraňování vyseparovaných komunálních odpadů, které je možné opětovně využít nebo recyklovat. Ministerstvo životního prostředí následně v metodickém pokynu k zajištění plnění povinností při ukládání odpadů na skládku stanovilo, že až 15% obsahu žlutých kontejnerů je stále možné ukládat na skládky. „Jedná se o velkou vstřícnost a v podstatě změkčení požadavků,“ říká Jan Maršák, ředitel odboru odpadů na Ministerstvu životního prostředí.
„Nutné je rovněž připomenout, že tato povinnost v podstatě nepřichází s novým zákonem. Dlouhodobě měla být dodržována hierarchie nakládání s odpady. Zákaz ukládání zbytků po třídění po nás chce evropská směrnice o skládkách odpadů,“ dodává Maršák.
Pro odpadové společnosti je ale tato výše nedostatečná. „Ani toto opatření aktuálně nestačí, aby odborné odpadové firmy dokázaly výstupní bilance plastových výmětů racionálně, ale hlavně dle pravidel nové legislativy, umístit na patřičné technologie. Navíc se nyní nacházíme v časovém období, kdy jednu ze dvou technologií můžeme absolutně z návozů plastových odpadů vyloučit,“ vysvětluje Libor Luňáček.
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře