To je hlavní zjištění aktuální Zprávy o životním prostředí ČR (za rok 2017), kterou bude zítra na vládě prezentovat ministr životního prostředí a vicepremiér Richard Brabec. Zpráva také ukazuje pozitivní fakt, že ekologickými řešeními a technologickými inovacemi se daří snižovat zatížení životního prostředí, i když zároveň prosperuje ekonomika.
Nejlepším příkladem je výrazně nižší vypuštění znečištění do ovzduší i vody, které trvale klesá již tři desítky let. Přetrvávající spalování fosilních paliv (zejména uhlí a ropných paliv) nepřispívá jen ke globální změně klimatu. V kombinaci s nepříznivými rozptylovými podmínkami také způsobilo, že loni bylo znečištěním ovzduší zasaženo 68 % populace (oproti roku 2016, kdy to bylo 59 %).
V roce 2017 bylo vyhlášeno 39 smogových situací (oproti 5 v roce 2016) a vlivem prachu v ovzduší předčasně zemřelo 5 700 lidí (v roce 2016 to bylo “jen” 4 300 předčasných úmrtí). Celkově znečištění ovzduší zabíjí v ČR až 11 000 lidí ročně [1].
Hlavními zdroji prachu v ovzduší jsou domácí kotle a kamna na pevná paliva (primární prach) a uhelné elektrárny a teplárny (hlavně prach vznikající v atmosféře z plynného znečištění) [2]. Na některých místech však lidi nejvíce obtěžuje automobilová doprava či průmyslové podniky.
Změna klimatu se stala také rozbuškou (nikoli hlavní příčinou) pro masivní hynutí českých lesů. Příčinou je nevhodné vysazování smrků které potřebují vlhčí a chladnější klima, než bylo, je a bude na většině území ČR. Zdravotní stav lesů se oproti roku 2000 i 2010 výrazně zhoršil. Nemocných je 74 % jehličnanů a 39 % listnáčů.
Zpráva říká, že současné masivní usychání lesů je „důsledek spolupůsobení sucha, opakujících se dlouhotrvajících vln veder, biotických činitelů úspěšně napadajících oslabené porosty chřadnutím, nevhodné druhové skladby, velké rozlohy stejnověkých porostů, imisní zátěže apod. …
Výše uvedené faktory způsobující defoliaci jsou příčinou zařazení ČR mezi státy s nejvyšší mírou defoliace v Evropě.” Zpráva také uvádí, že jen 2 % lesů jsou spravovány podle certifikátu FSC, který zaručuje šetrné hospodaření vedoucí k ozdravení lesů.
Změna klimatu také umocňuje problémy zemědělské krajiny. Ohrožení erozí půdy je nyní největší v historii. Používáme méně pesticidů než v roce 1990 a i kvalita půdy (např. půdní struktura, půdní reakce (pH), sorpční schopnosti, obsah humusu atd.) je lepší než za minulého režimu, ale se od roku 2000 se již nezlepšuje a používání pesticidů od začátku tisíciletí opět roste.
Pozitivní je naopak rostoucí plocha ekologického zemědělství. Výměra ekologicky obhospodařované půdy od roku 2000 vzrostla více než trojnásobně – ze 165,7 tis. ha na 520,1 tis. ha v roce 2017 a tvoří již více než 12 % celkové zemědělské plochy (velkou většinu z toho tvoří louky a pastviny). Stále však tvoří jen ostrovy v krajině ovládané průmyslovým zemědělstvím a stát plánoval, že dosáhne 15 % už v roce 2015 (cíl byl posunut do roku 2020).
Zpráva uvádí, že hlavním problémem je přetrvávající veliká výměra polí a „nevhodné hospodaření vede k degradaci půdy, jako je utužování půdy, eroze, ztráta živin, úbytek organické hmoty a akumulace škodlivých látek (ze zemědělské a průmyslové činnosti).”
V roce 2017 opět vzrostla železniční doprava - o 7,4 procent proti roku 2016 (kdy zase vzrostlal o 6,6 % oproti roku 2015). Spotřeba surovin na produkci 1000 Kč HDP byla 37,3 kg, což znamená pokles již o téměř 40 % oproti roku 2000. Energetická náročnost ekonomiky klesla za stejné období o téměř 30 %. Klesala však pomaleji než v jiných státech EU, a proto máme dvojnásobně energeticky náročnou ekonomiku, než je průměr EU.
Česká republika dosáhla jen 11% podílu ve výrobě obnovitelných zdrojů energie a rozvoj nadále stagnuje, protože stát stále váhá s jejich podporou. Podobně recyklujeme jen 38 % komunálních odpadů, což je výrazně pod úrovní vyspělých evropských států, stále u nás převažuje skládkování.
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Zpráva ukazuje, že pokud stát a firmy nějaký ekologický problém řeší, tak se v této oblasti daří zlepšovat kvalitu prostředí pro lidi či zdraví přírody. Zároveň jasně ukazuje, že spotřeba fosilních paliv a změna klimatu již zcela konkrétně a negativně dopadá na přírodu, krajinu i naše životy.
Znečištění ovzduší, hynoucí lesy či vysychající krajina - všude tam se nešetrné nakládání s přírodou spojuje se změnou klimatu a nastává krize. Ve všech těchto případech však platí, že může dojít k masivnímu zlepšení, pokud prosadíme účinná řešení: omezíme pálení uhlí v domácích kotlích i velkých elektrárnách či změníme lesní a zemědělské hospodaření na přírodě daleko bližší a ohleduplnější formy.”
Poznámky:
[1] https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_prostred...
$FILE/SOPSZP-Zprava_ZP_CR_2015-20170301.pdf, str. 33, graf. 2
[2] Air Quality in Europe 2017: https://www.eea.europa.eu//publications/air-quality-in-europe-2017
Komentáře