Když se na podzim 2015 provalil skandál dieselgate, ukázalo se, že automobilka Volkswagen i další výrobci zřejmě montovali do svých aut software, který fungoval jako „odpojovací zařízení“. Smyslem bylo obalamutit testy měření emisí.
Software moment testování rozpoznal a dočasně převedl motor do nižšího výkonu, čímž snížil výfukové plyny a zplodiny. Stejný motor pak ale ve skutečném provozu na silnici vypouštěl i čtyřikrát víc zplodin.
Toto odpojování bylo veřejným tajemstvím již před vypuknutím aféry a podobná zařízení byla proto zakázána, ale orgány, které byly zodpovědné za kontrolu - ať už na národní nebo evropské úrovni - ji zanedbaly a podezřeními se nezabývaly.
„Uplatňování evropských norem bylo velmi, velmi slabé. Členské státy se víc staraly o zájmy národních automobilek než zdraví svých občanů a čistotu ovzduší,“ shrnuje Gerben-Jan Gerbrandy, který byl v Evropském parlamentu zodpovědný za zprávu z vyšetřování.
Poslanci navrhují, aby se testy prováděly v různých podmínkách skutečného provozu. Podvody by měly dále pomoct odhalit náhodné nehlášené kontroly. Poslanci by chtěli posílit dohled EU nad automobilovým průmyslem a jasněji definovat odpovědnost i kontrolní mechanismy. Výrobci by dále měli poškozené zákazníky odškodnit.
Komentáře