Česko a s ním 18 členských států Evropské unie zatím nedosáhlo na evropské limity kvality ovzduší. Evropská komise na jednání k ovzduší pozvala vedle ČR i zástupce z Německa, Maďarska, Itálie, Francie, Španělska, Slovenska, Rumunska a Velké Británie.
Cílem jednání podle pozvánky zaslané z Komise byla možnost vybraných států prezentovat své aktuální kroky a opatření zaměřené na ochranu ovzduší a především na dodržování limitů vyplývajících z evropských směrnic. S kvalitou ovzduší, respektive dodržováním limitů dle evropských směrnic, má totiž problém 18 členských států EU a Komise se všemi státy vede řízení o porušení Smlouvy o EU. V Česku jsou místně překračovány denní limity pro koncentrace oxidu dusíku, který pochází nejčastěji z automobilové dopravy a velké energetiky, a limity na koncentrace prachových částic PM10, které u nás do ovzduší vypouštějí nejvíce lokální topeniště. „Kvalita ovzduší zůstává naší nejvyšší prioritou,“ upozorňuje náměstek Smrž z Ministerstva životního prostředí. Zástupcům Komise dnes prezentoval ty nejdůležitější kroky, které v České republice vedou k postupnému zlepšování kvality ovzduší a do roku 2020 by měly naplnit i limity vyplývající z evropských směrnic.
Ministerstvo k řízení kvality ovzduší v ČR přijalo v posledních pár letech několik na sebe navazujících strategických dokumentů. Národní program snižování emisí ČR, který obsahuje opatření na národní úrovni (identifikuje klíčové dopravní stavby, zejména obchvaty, definuje legislativní rámec, počítá s dotační podporou apod.), dále Programy zlepšování kvality ovzduší, které vycházejí ze zákona o ochraně ovzduší, jsou vydávány pro všechny zóny a aglomerace v ČR a obsahují soubory konkrétních opatření na regionální úrovni (obchvaty v gesci krajů a obcí, opatření na stacionární zdroje vč. emisních stropů a zpřísňování podmínek provozu průmyslových zdrojů v kompetenci krajů, opatření pro domácnosti a zemědělství apod.) a zastřešující Střednědobou strategii (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší.
MŽP se ve svých krocích aktuálně soustřeďuje především na opatření zaměřená na domácnosti v podobě běžících kotlíkových dotací. Jejich cílem je vyměnit do roku 2022 minimálně 80 tisíc starých neekologických kotlů za nové ekologické a úsporné jak z pohledu emisí, tak i nákladů na jejich provoz. „Z evropských fondů (OPŽP 2014-2020) na výměny máme celkem 9 mld. Kč. Zároveň od loňského roku platí možnost kontrol povozu kotlů přímo v domácnostech vyplývající z novely zákona o ovzduší a rok 2016 byl také prvním rokem, kdy musely všechny kotle i v domácnostech projít povinnou revizí a údržbou. Od letošního roku je také už nemožné na trh uvádět kotle horší než 4. emisní třídy a od září roku 2022 bude plně zakázán provoz kotlů 1. a 2. emisní třídy. Předpokládáme, že tato opatření dohromady budou mít další zásadní vliv na snížení znečištění ovzduší,“ pokračuje náměstek Smrž.
V oblasti průmyslu poskytlo MŽP v minulosti miliardové dotace na ekologizaci průmyslových zdrojů, a to jak z aktuálního OPŽP 2014 – 2020, tak z OPŽP 2007-2013. Rokem 2017 skončily výjimky pro velké průmyslové znečišťovatele v Polsku, což povede k dalšímu zlepšení kvality ovzduší u nás. Až 40 % místního znečištění v Moravskoslezském kraji totiž pochází z polské strany, přičemž průmyslové emise z Polska se na znečištění podílejí zhruba z 30 %.
S nárůstem počtu osobních automobilů roste zatížení ovzduší z dopravy. „Na ni se v následujících letech mimořádně soustředíme. Už nyní poskytujeme dotační podporu v této oblasti, a to na různé formy ekologické dopravy, jak veřejné, tak osobní, na zavádění nízkoemisních zón či na vypracování plánů regulace dopravy v případě smogových situací. Je ale potřeba rychle realizovat další opatření z Národního akčního plánu čistá mobilita společně s dalšími rezorty. Stejně tak by obce neměly dlouho čekat na výstavbu obchvatů. S tím by měla pomoci novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), kterou jsme prosadili v loňském roce,“ vyjmenovává další kroky ministerstva náměstek Smrž.
Náměstek Smrž dnes také zástupce Komise požádal, aby při realizaci opatření byli členským státům partnerem a v rámci svých možností je podporovali. „Imisní limity platí pro celou EU bez ohledu na odlišnou strukturu ekonomiky, geografické i morfologické a meteorologické podmínky. Sankce pro všechny státy, které se ochraně ovzduší mimořádně věnují, a mezi ně patří i Česká republika, problém s kvalitou ovzduší nevyřeší. Komise by nám měla být oporou a na úrovni Evropy zjednodušovat pravidla pro čerpání evropských fondů, zjednodušit legislativu v oblasti EIA, nebo například cílit legislativu v oblasti dopravy na vymontované DPF filtry a aktivně vstupovat do řešení přeshraničního přenosu znečištění mezi státy,“ komentuje výstupy z jednání náměstek Smrž.
Komentáře