Téma povinného zálohování PET lahví a plechovek je značně kontroverzní a budí vášně mezi aktéry v odpadovém hospodářství i širokou veřejností. Stejně tak tomu je i případě alternativní cesty, a sice digitálního zálohování pomocí QR kódů.
Ve čtvrtek 25. dubna se v Poslanecké sněmovně uskutečnil seminář na téma digitálního zálohování s názvem Efektivní sběr a třídění obalů s využitím QR kódů. Seminář uspořádal Svaz měst a obcí ČR společně se Sdružením místních samospráv ČR, Hospodářskou komorou ČR, Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR a Asociací českého tradičního obchodu.
Zmíněná sdružení obcí, podnikatelů a obchodu mají proti zálohovému systému řadu výhrad, které na semináři zazněly. Zároveň se domnívají, že využívání QR kódů by nejenom při zálohování, ale obecně při třídění obalů, mohlo být efektivnějším způsobem. V dnešním článku si přiblížíme důvody negativního postoje k zálohovému systému, v příštím se zaměříme na příspěvky o digitálním zálohování.
Diskuze by se měla vést dál
K zavedení povinného zálohového systému se zamítavě staví Sdružení místních samospráv ČR, které zastupuje zájmy cca 2 450 převážně menších obcí napříč republikou. „Zůstali jsem v rozporu s mnoha připomínkami, které jsme jako připomínkové místo podali,“ říká Eliška Olšáková, předsedkyně SMS ČR a dodává: „Domníváme se, že nový systém, který by měl být zaveden, obcím nejenom nic nepřinese, ale navíc postrádá ekonomické a environmentální přínosy.“
Eliška Olšáková upozornila na to, že obce v současné době musí plnit vysoké třídicí cíle, které se nevztahují pouze na PET lahve a plechovky, ale na všechny odpadové komodity. Zálohováním se podle ní vyjmou se systému dvě komodity, s nimiž se začne nakládat odlišným způsobem. „Je paradoxní, že obecní rozpočty kvůli zálohovému systému přijdou o půl miliardy korun, což se nahradí finanční podporou, kterou nelze dopředu plně predikovat,“ doplňuje Olšáková s tím, že využití QR kódů při zálohování by naopak mohlo podpořit stávající systém.
Podle místopředsedy Svazu měst a obcí ČR, Pavla Drahovzala, se ministr životního prostředí nedávno vyjádřil, že novelizaci zákona o obalech posouvá k Legislativní radě vlády. „Naznačuje tím, že diskuze na úrovni Ministerstva životního prostředí k návrhu v podstatě končí,“ vysvětluje Drahovzal a dodává: „Podotýkám ale, že stále není vypořádána řada rozporů, na které chceme od ministerstva znát odpovědi.“
Současný systém třídění odpadů lze podle něj označit za unikátní. Je totiž široce dostupný, pro občany jednoduchý a srozumitelný. „Máme legitimní obavy, že když z něj vytrhneme dvě komodity, mohlo by nastat to, že bude postupně demontován,“ vysvětluje Pavel Drahovzal a doplňuje, že je nutná diskuze o komplexnosti celého systému odpadového hospodářství.
Právě municipality jsou těmi, kdo za systém nesou zodpovědnost, protože jej prezentují občanům a ponesou i negativní dopady, pokud by systém nenaplnil očekávání. „Neradi bychom se dostali do stejné situace, jako v případě směrnice o čistění městských odpadních vod, která měla být uskutečněna k roku 2010 a z ministerstev nám byly odesílány dopisy, že směrnici neplníme a hrozí nám sankce v řádech milionů korun. Myslím, že to je okamžik, kterého se bojí každý starosta,“ podotýká místopředseda.
Podle jeho slov obce a města mapují možnosti, jak zefektivnit nejenom třídění odpadů, ale zejména jejich využití. „Jedna věc je odpady sebrat a vytřídit, ale druhá je zajistit jejich efektivní využívání,“ říká Drahovzal s tím, že výsledkem diskuze by měl výstup, který českou společnost finančně zatíží co nejméně a přinese skutečný ekonomický a ekologický přínos. „Nechceme zavádět a podporovat systém, na jehož konci se mnohonásobně zdraží náklady na odpadové hospodářství pro města a obce,“ doplňuje.
Nakonec předseda SMO ČR uvádí, že navržený systém negarantuje samosprávám komplexnost, navíc ve vzduchu ohledně zálohování visí řada otázek, na které dosud nedostali odpovědi a není jednoznačně ukotvena evropská legislativa. „Doufáme, že diskuzi povedeme i v dalším roce. Máme dost času na to si říci, zda zálohový systém bude nebo ne. To je klíčová otázka, o které bychom stále měli vést diskuzi. Ne o tom, jak, ale jestli vůbec nebo ne,“ dodává Pavel Drahovzal.
Cestou je digitalizace
Jan Mraček z Hospodářské komory ČR připomíná, že novela zákona o obalech, která povinné zálohování zavádí, je ve finální fázi meziresortního připomínkového řízení. „Jedná se o materiál, který má přibližně25 stránek, ale jen z oficiálních míst se k němu sešlo 570 stran připomínek,“ uvádí Mraček. Hospodářská komora uplatnila 140 stran připomínek. „Některé vypořádané jsou, ale většina není,“ říká Jan Mraček.
Hospodářská komora legislativní návrhy posuzuje z hlediska digitalizace a moderních trendů. A domnívá se, že právě digitalizace by mohla vést ke zlevnění procesu a zefektivnění činností, což platí i pro oblast životního prostředí, sběru a třídění obalů, zálohování PET lahví a plechovek a celkově zavadění EPR systémů.
„Nechci svému synovi v roce 2030, a pro tento rok systém dnes připravujeme, vysvětlovat, proč nosíme nafouknuté PET lahve do míst, kde nakupujeme jídlo v době, kdy bude obrovská posun v digitalizaci,“ uvádí Mraček s tím, že nyní sice neexistuje ucelený systém digitalizace a využívání QR kódů v této oblasti, ale důležité není, co je dnes, ale co bude nejdříve v roce 2029, kdy budeme mít povinnost nějaký systém zavést. „Nedokázal bych svému dítěti vysvětlit, že jdeme technologií, která je dnes ještě akceptovatelná, ale stává se zastaralou,“ dodává.
Nemůžeme všechno nechat na obchodech
Podle Tomáše Prouzy, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, se v současné době vytváří systém, kterým se uzavřeme na dalších deset až patnáct. „Pokud dnes uděláme chybu, budeme ji těžko a draze napravovat,“ vysvětluje Prouza. Ze zkušeností obchodů i z jejich průzkumů vyplývá, že finanční motivace při vracení obalů je pro zákazníky sice důležitá, ale pohodlí je ještě důležitější. „Pokud chceme motivovat ty, kteří dnes netřídí, můžeme část z nich oslovit finanční motivací, ale velkou část tím nepřesvědčíte,“ vysvětluje Tomáš Prouza s tím, že přednost má pohodlnost a jednoduchost řešení.
Pro obchodníky je v debatě o zálohování významná zejména obava z promarněných investic. „Stát neví, co bude chtít za pět let,“ uvádí Prouza a dodává: „Dnes mluvíme o tom, že nám stát možná přikáže, abychom všude nainstalovali sběrné automaty na PET lahve a plechovky. Co se ale stane, pokud za dva roky přijde další ministr s tím, že chce zálohovat tetrapaky? Budeme muset ze zdí vytrhat za miliardy nakoupené automaty, vyhodit je a nakoupit nové?“ Doplňuje, že obchodníci potřebují jistotu na delší časové období, aby věděli do čeho mají investovat, a proto požadují debatu v kontextu celého nařízení o obalech.
S tím podle Prouzy souvisí i chystané EPR systémy. „Nechceme desítky kolektivních systémů, desítky smluv a reportingových pravidel. Nechceme, aby se opakovala kauza vlhčených ubrousků,“ říká Prouza a doplňuje poslední důležitý bod: „Snažíme se dělat co nejvíce už na začátku při minimalizaci obalů a odpadů, ale nemůžeme suplovat sběrné dvory. Takové mají občas někteří lidé představy, že řešením čehokoliv bude - tak to odneste do obchodu.“
Komentáře