Vodní audit průmyslového závodu a zkušenosti s jeho zpracováním

Využívání vody má zásadní význam pro lidský rozvoj. Voda však není naším majetkem. Stejně tak, jako potřebujeme vodu my, potřebuje ji i náš okolní svět, ve kterém žijeme. Nejsme proto nad tímto systémem, ale jsme jeho součástí a čím více vody potřebuje, tím lépe se o ni musíme starat. Jednou z cest tak musí být zefektivnění nakládání s vodami v průmyslové oblasti, ke kterému může pomoci Vodní audit.

Vodní audit

Začátkem roku 2021 byl nastartován nový sedmiletý cyklus evropských dotačních programů a Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen MPO) se rozhodlo alokovat v novém Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (dále jen OP TAK) několik miliard korun na efektivnější nakládání se zdroji, kam samozřejmě spadá i nakládání s vodami.

Pro definování vhodných projektů, resp. žádostí vypracovalo ministerstvo metodiku, kterou se stanovuje postup pro zpracování tzv. Vodního auditu (dále jen VA). Ten navrhuje vhodná opatření ke zlepšení stavu na základě hloubkové analýzy příslušného provozu s možností finanční podpory z evropských dotačních programů.

První zpracování VA a hodnocení OHV v České republice

Vzhledem ke skutečnosti, že metodika VA byla zveřejněna začátkem tohoto roku, nepředpokládali jsme, že by se našlo mnoho průmyslových společností, které by o tomto věděli, nebo dokonce měli zájem audit zpracovat. Zde musíme také doplnit, že součástí VA je také tzv. hodnocení odpovědného hospodaření s vodou (dále jen OHV) o kterém se vědělo ještě méně, neboť toto hodnocení vychází z metodiky jiného ministerstva – Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP) a je nenápadně schováno jako nepovinná příloha VA.

Proto jsme byli mile překvapeni, že i přes úskalí nízké informovanosti nás oslovila společnost Saint-Gobain, divize Weber, zda bychom tento VA vč. hodnocení OHV mohli pilotně zpracovat pro jeden z jejich vybraných výrobních závodů. Od zahájení jednání o spolupráci jsme byly obě strany srozuměny, že budeme nejspíše mezi prvními, kteří budou metodiku aplikovat do reálného provozu a vznikla tak dohoda o zajištění komunikace také se zástupci obou ministerstev. Cílem bylo odladit případné nejasnosti či chyby, neboť jak je známo, ne všechny nedostatky se podaří při nově vytvářených postupech zcela odstranit.

Získané zkušenosti

Hlavním cílem tohoto článku mají být získané zkušenosti, o které bychom se jako jeden z prvních zpracovatelů VA vč. hodnocení OHV rádi podělili. Jak bylo uvedeno výše, základní komunikace byla vedena kromě společnosti Saint-Gobain také se zástupci MPO a MŽP, což se ukázalo jako zásadní rozhodnutí. Některé hodnocené záležitosti skutečně nebyly zcela dořešené a došlo tak i na úpravy obou metodik, které lépe zohledňují jejich aplikovatelnost do praxe. Pokud lze toto považovat za první zkušenost, další si dovolím představit jako jednotlivé kapitoly.

Porovnání s ISO normou

Metodika VA vychází z ISO normy 46001, kterou již řada společností vlastní, resp. plní. Přesto tento fakt, však není metodika duplicitou a s ohledem na doplnění hodnocení OHV, doporučujeme i vlastníkům certifikátu ISO 46001 si audit nechat zpracovat. Díky specifickému hodnocení, lze odhalit totiž i případné nedostatky/mezery v procesech řízení a kontrol.

Hodnocení a známka OHV

V současné době je systém hodnocení odpovědného hospodaření s vodou, který se řídí metodikou MŽP schován v rámci přílohy vodního auditu. Samotná metodika a v podstatě i systém udělování známky, kterou je možné získat na základě dosažení stanoveného počtu bodů, však dokáží stát samostatně. Proto doporučujeme všem zájemcům o přidělení známky OHV, nechat si hodnocení zpracovat buď tedy v rámci VA, nebo jako samostatný dokument.

Bohužel, jsou zde dvě malá úskalí. Zaprvé není možné aktuálně o známku OHV mimo VA požádat. Jde o rozhodnutí MŽP, které se však může změnit a lze tak s přibývajícím zájmem očekávat otevření i pro zájemce bez VA. Zadruhé není zpracování samotného hodnocení OHV bez VA finančně podporováno.

Pracovní tým

Zpracovatel VA nebo hodnocení OHV je odkázán na schopnost hodnoceného provozu předávat potřebná data. Požadovaných dat, tj. otázek je velice mnoho a ne vždy se hned na první dobrou podaří položenou otázku bezezbytku zodpovědět. Proto je nutné nemít jen dobře složený vlastní pracovní tým, ale také dohodnout vhodné složení pracovního týmu na straně hodnoceného provozu. Ten by měl mít navíc svého vedoucího, který bude zodpovědný za sběr dat od kolegů, kvalitu odevzdávaných dat a že otázky nezůstanou nezodpovězeny. Usnadní se tak komunikace mezi pracovními týmy a bude zajištěna oboustranná kontrola nad předávanými daty.

Informace o výrobě

Požadovaná data nejsou jen o vodě, ale také o výrobě. Vodní audit pracuje s měrnou spotřebou, kdy se přepočítává spotřeba vody na kg/tunu výrobku nebo případně na další jednotky, které budou zákazníkovi lépe odpovídat. Z tohoto důvodu je nutné si provoz osobně projít a pochopit nejen fungování vodohospodářského systému, ale také poznat základní výrobní proces tak, aby byl zpracovatel vodu a výrobu vzájemně propojit.

Dokládání dat

Dokládání dat je asi tou nejdůležitější částí, kterou musí zákazník/hodnocený podnik zajistit. Jestliže se bavíme o vodohospodářských datech, je nutné upozornit, že veškeré dodané informace musí být za 3 roky zpětně a všechny je povinen si auditor ověřit na základě faktur, smluv, objednávek a dalších dokumentů. Před samotnou dohodou o zpracování VA si proto musí být zákazník/hodnocený podnik jistý, že je schopen vše doložit, např. faktury za odběr a vypouštění vod, protokoly z měření kvality vod, faktury za nakládání s odpady z ČOV, smlouvy a povolení pro odběr vod, technické dokumenty a výkresy k používaným zařízením, nebo celkové vodohospodářské infrastruktuře, atd.

Závěr

Vodní zdroje v ČR nejsou nevyčerpatelné a několik posledních suchých let nám to i dokázalo. Na dopady klimatických změn v podobě povodní jsme se již stačili v ČR celkem připravit, ale na dopady v podobě sucha se teprve připravit musíme. Věříme, že zpracování vodního auditu vč. hodnocení odpovědného hospodaření s vodou nebylo jen velkou zkušeností pro nás či hodnocený závod, ale může být vodohospodářskou analýzou, na které lze stavět smysluplné změny, a to nejen v průmyslu.

V závěru musíme také poděkovat za podporu a čas zástupců MPO a MŽP, díky kterým se podařilo nově vydanou metodiku nejen reálně aplikovat, ale také ji ještě lehce vylepšit.