Vláda vzala na vědomí Informaci o kvalitě ovzduší a spojených zdravotních rizicích za rok 2016

V porovnání s rokem 2015 došlo k nárůstu procenta území, kde byl alespoň pro jednu znečišťující látku překročen imisní limit (bez zahrnutí přízemního ozonu) z 20,4 % v roce 2015 na 25,9 % v roce 2016. Důvodem nárůstu procentuální plochy území ČR je zejména rozšíření plochy území, kde došlo k překročení imisního limitu pro benzo[a]pyren, u suspendovaných částic došlo k značnému poklesu procenta území. V souvislosti s nárůstem území s překročením imisním limitem došlo i k nárůstu obyvatel vystavených nadlimitní zátěži. V roce 2016 bylo nadlimitnímu působení znečištěného ovzduší vystaveno 56,0 % obyvatel (v roce 2015 bylo nadlimitnímu působení znečištěnému ovzduší vystaveno 51,5 % obyvatel).

V roce 2016 na rozdíl od roku 2015 nedošlo k plošnému překročení imisního limitu pro roční průměrnou koncentraci PM₁₀ (40 µg.m^-3) a území, na kterém byl překročen imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM_2,5 (25 µg.m^-3) se zmenšilo o 44 % (z 0,9 % v roce 2015 na 0,5 % v roce 2016).

V roce 2016 došlo oproti roku 2015 ke snížení podílu lokalit s překročením denního imisního limitu pro PM₁₀ a zmenšilo se i území s překročením tohoto imisního limitu. Denní imisní limit pro PM₁₀ byl v roce 2016 překročen na 1,4 % území ČR s cca 7,3 % obyvatel (v roce 2015 byl tento imisní limit překročen na 2,5 % území s cca 10,4 % obyvatel).

Opakovaně je překračován roční imisní limit pro benzo[a]pyren (1 ng.m^-3). V roce 2016 byl tento limit překročen na 25,9 % plochy ČR, kde žije asi 55,7 % obyvatel. V roce 2015 se jednalo o 20,3 % plochy území ČR a 50,8 % populace. Průměrné roční koncentrace v roce 2016 v porovnání s rokem 2015 klesly na 59 % stanic.¹

Nejvíce zatíženou oblastí v roce 2016 byla, stejně jako v předešlých letech, aglomerace Ostravsko a Karvinsko.

Z části zprávy Hodnocení provozu smogových regulačních systémů na území České republiky vyplývá, že v zimní sezóně 2016 - 2017 došlo k vyhlášení 39 smogových situací z důvodu překročení prahové hodnoty pro PM₁₀. Regulace vybraných zdrojů byla vyhlášena v 16 případech. Pro srovnání v zimní sezóně 2014–2015 bylo vyhlášeno celkem 14 smogových situací. V letní sezóně 2017 byly z důvodu vysokých koncentrací troposférického ozonu vyhlášeny 2 smogové situace. Od 1. ledna 2017 došlo totiž k novelizaci zákona o ochraně ovzduší, která upravuje podmínky pro vyhlašování a odvolávání smogových situací a regulací, resp. varování. Změny v ní uvedené umožnily větší flexibilitu ve vyhlašování smogových situací a regulací, jejichž vyhlašování je nyní v mnohem lepším souladu se skutečným vývojem koncentrací, než tomu bylo dříve.

Odhad zdravotních rizik, zveřejněný ve třetí části tohoto dokumentu, byl zpracován pro oxid dusičitý, suspendované částice frakce PM₁₀ a PM_2,5 a dále také pro vybrané látky s potenciálním karcinogenním účinkem – arsen, nikl, benzo[a]pyren a benzen. Podle závěrů této části lze zhruba odhadnout, že v důsledku znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM₁₀ byla celková úmrtnost navýšena o méně než 4 % proti úmrtnosti při ročním průměru 13,3 µg.m^-3, pro kterou použitý výpočetní model dává hodnotu předčasné úmrtnosti na úrovni nula (při zohlednění průměrného 75 % zastoupení frakce PM_2,5 ve frakci PM₁₀). Oproti roku 2014 (4,8 %) se jedná o nepatrné zlepšení na úrovni 0,8 %.

Hodnocené látky s karcinogenním účinkem mohly v podmínkách ČR zvýšit riziko nádorového onemocnění, podle typu lokality, o přibližně 1 až 8 případů na 10 tisíc celoživotně exponovaných obyvatel (tj. po dobu 70 let). Ve srovnání s rokem 2015 je zřejmý mírný nárůst. Zda-li se jedná o dlouhodobější proces, nelze zatím posoudit.