Novela obalového zákona, konkrétně část, kterou se pokouší zavést povinné zálohování PET lahví a plechovek naráží mimo jiné na odpor obcí a měst. Stávající systém považují za dostatečný a po zefektivnění úplně dostačující a cíle naplňující.
Po předvánoční úpravě cílů EU v oblasti plastových obalů, zdá se, že plníme. Jak se na celou věc dívá poslanec za ODS a zároveň předseda představenstva Teplárny České Budějovice Václav Král, jsme zjišťovali v krátkém rozhovoru.
Je náš stávající systém dostačující? Zdá se, že současně nastavené cíle plníme.
Nesouhlasím, že bychom plnili cíle směrnic a nařízení EU. Nově přijaté nařízení o obalech a obalových odpadech vyžaduje, aby země vytřídila 80 % PET lahví a plechovek již v roce 2026. Směrnice o jednorázových plastech dále vyžaduje vytřídit 90 % plastových nápojových lahví do roku 2029. V Česku dnes vytřídíme podle studie Ernst & Young 73 % PET lahví a za poslední roky se míra vytřídění zvyšuje velmi pomalu a to přitom má Česká republika jednu z nejhustších sítí barevných popelnic v Evropě.
V případě plechovek jsme na tom v třídění ještě podstatně hůře, když vytřídíme pouze 26 %. Bez zálohování nebudeme schopni plnit evropské cíle a zavedení zálohového systému v předkládané podobě k jejich dosažení zcela transparentně a efektivně pomůže.
Kde vidíte důvod, že MŽP se teď tak silně angažuje pro zavedení povinného zálohování, když ještě před nástupem současného ministra bylo negativní nebo vlažné k zálohování?
Já v tom vidím snahu Ministerstva životního prostředí zlepšit recyklaci PET lahví a plechovek, omezit množství odhozených lahví v přírodě a splnit cíle dle evropských směrnic a nařízení. Také v České republice potřebujeme nastartovat cirkulární ekonomiku a zamezit plýtvání zdroji.
Proč mají podle vás obce a města, hospodářská komora, odpadáři, občané a mnoho dalších subjektů tak silný odpor proti zavedení povinného zálohování?
Všichni nejsou stejní a navíc teď nechci příliš zobecňovat. MŽP si komunikaci s klíčovými subjekty poctivě odpracovalo, ale někteří odpadáři prostě nechtějí změny. Svoz odpadů a jejich skládkování je pro ně velmi lukrativní business. Města a obce jsou v otázce zálohování rozdělená. Mnoho municipalit zálohování podporuje. Obavy některých vyplývají ze ztráty příjmů z prodeje PETu, ale právě proto v návrhu novely zákona ministerstvo navrhuje platbu městům z části peněz za nevrácené PET lahve a plechovky, a navíc MŽP nově zpoplatňuje letáky, za které se dosud neplatilo, přestože končí ve tříděném sběru. Takže po přijetí novely by na tom obce mohly být lépe než nyní.
Navíc to pomůže splnit naše recyklační cíle. Podle výzkumů občané zálohování podporují. Myslím, že nakonec všichni ocení také to, jak se po zavedení zálohování razantně omezí množství pohozených plechovek a PET lahví. Mohli jsme se o tom přesvědčit třeba na Slovensku a vlastně všude, kde se zálohy poslední dobou s úspěchem zavedly.
Nevidíte kompromis v zavedení digitálního zálohování?
Digitální zálohování nikde na světě není zavedeno, zatím existují pouze omezené pilotní projekty. Obávám se, že nejsou vyřešeny možnosti podvodů, není zaručeno, že lahev skutečně skončí ve sběrné nádobě a v neposední řadě zejména starší lidé nejsou zvyklí používat chytré mobilní telefony a instalovat si do nich nějaké aplikace. Myslím, že je dobré se v tomto případě držet prověřeného systému, jako je tomu již v 16 státech Evropy a ne za každou cenu vymýšlet nějakou specifickou českou cestu.
Komentáře