Vedle úspěchu občanských projektů se aukce vyplatila i ekonomicky. Nejnižší podaná nabídka dostala cenu za budování nových větrných turbín na 5,25 eurocentů za kilowatthodinu větrné elektřiny (v přepočtu 1,39 Kč/kWh). Předchozí podpora dosáhla až na 8 eurocentů za kilowatthodinu v počátečním období projektu.
Celkem se soutěžilo o 800 megawattů projektů na využití větrné energie. Spolková agentura pro sítě (Die Bundesnetzagentur) obdržela celkem 70 nabídek, které poptávaný výkon překročily 2,5krát. 65 projektů bylo od komunitních energetických společností. Další dvě aukce nových větrných kapacit jsou v Německu plánovány na srpen (1000 MW) a listopad (1000 MW).
Jako vůbec první stát v Evropě vyzkoušelo Německo aukce pro nové kapacity v roce 2015 v solární energetice. Pomocí soutěže snížilo výši podpory nových fotovoltaických projektů z 9,17 eurocentů za kilowatthodinu v roce 2015 na současných 6,58 eurocentů na kilowatthodinu v únoru 2017 (1,75 Kč/kWh).
„Díky vzájemné konkurenci projektů se podařilo Německu udržet vysoký zájem občanských nabídek i po zavedení tržních mechanismů podpory. Jako bonus se opět podařilo snížit náklady za nově vznikající větrné parky.
Úspěch první německé větrné aukce by měl být impulsem také pro českou debatu o větrné energetice. Za poslední dva roky nebyla v Česku zprovozněna ani jedna nová větrná turbína,“ komentuje výsledky německé aukce větrných kapacit Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.
Český Národní akční plán pro obnovitelné zdroje, kterým se má řídit výstavba nových projektů větrných, solárních nebo bioplynových elektráren do roku 2020, v případě větrné energieodhaduje prostor pro nárůst na téměř dvojnásobek současného stavu, tedy na 525 megawattů.
„K opětovnému nastartování rozvoje větrné energetiky by pomohlo právě zavedení tržních mechanismů na bázi aukcí nových kapacit. Ačkoliv Ministerstvo průmyslu oficiálně deklaruje zájem o nové větrné elektrárny, žádné reálné kroky pro obnovení podpory bohužel nepodniklo,“ dodává Martin Sedlák.
Fakta k aukcím větrných elektráren v Německu:
Po změně zákona na podporu obnovitelných zdrojů v roce 2016 jsou plánovány první tři aukce nových instalací větrných turbín v roce 2017 a čtyři v roce 2018. Vláda chce zachovat přístup družstev, proto u nich usnadňuje podmínky pro vstup do aukcí například zrušením povinnost skládat jistinu.
Občanské nebo komunitní společnosti, které se chtějí účastnit aukcí nových větrných kapacit, se musí sestávat z nejméně deseti lidí. Většina z těchto osob musí žít v oblasti, kde bude stavěn větrný park. Občanské projekty mají maximální limit výkonu 18 megawattů. Komunitní projekty jsou také zvýhodněny delší lhůtou pro realizaci větrné farmy. Na výstavbu turbín mají až 54 měsíců.
Výkon nových zařízení pro větrnou energii na souši je plánován o celkovém ročním přírůstku 2,8 gigawattů, což odpovídá zhruba tisíci novým větrným turbínám. Zvláštní limit pro tento segment bude navíc platit pro oblast severního Německa, což má zmírnit přetěžování nedostatečně rozvinuté přenosové sítě.
Využití větrné energetiky v Německu:
- S výkonem více než 50 tisíc megawattů větrných turbín má Německo největší podíl v rámci instalací větrných elektráren v EU. Německé větrné elektrárny tvoří téměř třetinu instalovaného výkonu větru v Evropě. Například loni připadlo až 44 procent nových větrných projektů v EU právě na Německo.
- V rámci globálního žebříčku států v instalacích větrných elektráren patří Německu třetí místo s 10procentním podílem světového instalovaného výkonu. Před ním je na první pozici Čína (43 procent) a druhé USA (15 procent).
- V roce 2016 vyrobily pozemní instalace větrných elektráren a námořní větrné farmy dohromady zhruba 12 procent elektřiny v Německu. Ročně vyrobí 28 tisíc větrných turbín téměř 80 terawatthodin elektřiny.
- Větrná energetika dává v Německu práci téměř 150 tisícům lidem.
Komentáře