Česko bude muset dále šetřit energií. A to jak v budovách, tak v průmyslu a jiných sektorech. Poslednístatistikyspotřeby elektřiny, tepla i plynu z Energetického regulačního úřadu ukazují, že k poklesu spotřeby došlo meziročně prakticky ve všech sektorech ekonomiky. Část byla díky teplé zimě, ale bez úsporných opatření by to takový pokles nebyl.
V pondělí 13. května zorganizoval Svaz průmyslu a dopravy České republiky společně se Šancí pro budovy, pod záštitou poslanců Antonína Tesaříka a Patrika Nachera seminář právě k energetické účinnosti a úsporám energie. Účastníci diskutovali o nové evropské legislativě v oblasti energetických úspor a energetické náročnosti budov, která přináší řadu aktualizovaných i nových cílů a kterou je potřeba přenést do českého právního řádu.
Přítomní zástupci ministerstva průmyslu a obchodu vyzdvihli roli českého předsednictví v Radě Evropské unie při vyjednávání finální podoby směrnice o energetické účinnosti a směrnice o energetické náročnosti budov, kdy se oproti původním návrhům schválila přijatelnější verze legislativy.
„S revizí směrnic, které nastavují směr, jak dosáhnout postupného snížení spotřeby v budovách, jsme počítali už při přípravě Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Detailní nastavení konkrétních parametrů je v tuto chvíli na každém členském státu. My nyní připravujeme konkrétní kroky mimo jiné na úrovni expertních pracovních skupin,“ říká ředitel odboru energetické účinnosti a úspor z MPO Ján Čiampor s tím, že na implementaci do legislativy má Česká republika dva roky.
Kromě samotné transpozice bude pak klíčová i otázka vykazování a dosahování ročního cíle úspor. Ne vždy se totiž ČR daří vše tzv. vykázat do Bruselu. Velká část úspor se bude provádět formou renovací budov. Samotná evropská legislativa má pro toto jasné cíle, teď je potřebné je vydefinovat i pro Českou republiku.
„Čeká nás vlna renovací, a to ve veřejném i rezidenčním sektoru. Stát by měl jít občanům příkladem a začít rychleji modernizovat stávající budovy, protože celá řada z nich je zanedbaná a energeticky neefektivní," uvádí Marta Gellová, ředitelka aliance Šance pro budovy a doplňuje: „Majitele nemovitostí pak bude potřeba edukovat a informovat o možnostech a především přínosech kvalitní renovace pro jejich běžný život. Ať už z hlediska ekonomického, kdy jim to přinese značné úspory na energiích a zvýší hodnotu celé nemovitosti, ale i co se vyššího komfortu bydlení týče.”
Nemalá část úspor pak dopadne na průmysl. Podniky už dnes řadu opatření provádějí, jak vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR: „Jako průmysl máme dvojí roli. Jednak chceme a musíme být co nejefektivnější, abychom zůstali konkurenceschopní, takže průběžně investujeme do úsporných opatření. Ceny energie v předchozích letech donutily firmy bez rozdílu hledat úspory, což investice do snižování energetické náročnosti ještě posílilo. Druhá role firem je nabízet a dodávat ta úsporná řešení. K tomu potřebujeme znát konkrétní legislativní požadavky a ideálně mít i dlouhodobě stabilní a předvídatelné programy podpory, abychom například mohli rozšířit výrobní kapacity.“
Realizace úsporných opatření je často investičně náročná. Dostupné finanční rámce ale s veřejnou podporou počítaly již před samotnou transpozicí dotčených směrnic o energetické účinnosti a energetické náročnosti budov.
„Aktuálně máme k dispozici bezprecedentní objem finančních prostředků určených pro energetickou modernizaci. Naše úsilí se soustředí na vytvoření stabilního dotačního prostředí, které umožní efektivně zvýšit energetické úspory a splnit cíle směrnic EED a EPBD. Klademe zvláštní důraz na boj proti energetické chudobě a na rozvoj poradenských služeb, což bude mít klíčový vliv na zlepšení podmínek v mnoha domácnostech a na zvýšení energetické efektivity budov," doplnila Maggie Škabraha Dokupilová, ředitelka odboru financování dekarbonizace ekonomiky ministerstva životního prostředí ČR.
Nástroje jako dotační programy či poradenství mají Česku pomoci plnit cíle v úsporách energie. Do roku 2030 má Česko indikativně snížit spotřebu asi o 17 % oproti roku 2022 a za celé období 2021-2030 vykázat nové úspory ve výši 669 PJ.
„Naučit se energeticky úsporně vyrábět i žít a bydlet je příležitost pro naši budoucnost. Energeticky úsporné budovy přinesou vyšší odolnost vůči náhlým změnám a nezávislost na dovozu energií a v konečném výsledku snížení účtů za energie a dodávky tepla pro domácnosti i firmy. Implementace příslušných směrnic EU pomůže posílení konkurenceschopnosti českých podniků i omezení energetické chudoby. Čistá voda, vzduch a životní prostředí pro naše rodiny, děti a budoucí generace k tomu nezbytně patří. Vyplatí se to,” uzavřel seminář místopředseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Antonín Tesařík.
Komentáře