Americký prezident Donald Trump oznámil záměr zavést 25% cla na veškerý dovoz oceli a hliníku do Spojených států, a to ještě během tohoto týdne. Tento krok navazuje na jeho obchodní politiku z prvního funkčního období, kdy v roce 2018 zavedl obdobná cla, která byla později nahrazena tarifními kvótami. Spojené státy jsou pro Evropskou unii klíčovým obchodním partnerem. V roce 2023 exportovala EU do USA přibližně 2,23 milionu tun hotových ocelových výrobků, což činí USA druhým největším trhem pro EU po Turecku.
Zavedení nových cel by mohlo vést k narušení dodavatelských řetězců a zvýšení nákladů pro evropské výrobce. Evropská komise již dříve uvedla, že v případě zavedení dalších amerických cel je připravena přijmout odvetná opatření na ochranu svých ekonomických zájmů. Spojené státy byly v roce 2023 největším partnerem pro vývoz zboží z EU (19,7 %), v dovozu zboží do EU pak byly na druhém místě po Číně.
Podle vládních údajů a údajů American Iron and Steel Institute jsou největšími zdroji dovozu oceli do USA Kanada, Brazílie a Mexiko, následované Jižní Koreou a Vietnamem. Během prvního funkčního období Trump zavedl 25% cla na ocel a 10% na hliník, později však několika obchodním partnerům, včetně Kanady, Mexika a Brazílie, udělil bezcelní kvóty. Joe Biden tyto kvóty rozšířil na Británii, Japonsko a Evropskou unii. Dovoz hliníku a oceli do USA čítal v roce 2024 dohromady téměř 50 miliard dolarů.
Trump si dlouhodobě stěžuje na vyšší cla EU na dovoz automobilů (10 %) oproti 2,5% sazbě v USA. V rámci své obchodní politiky zvažuje zavedení Reciprocal Trade Act, který by umožnil USA uvalit cla rovnající se těm, která uplatňuje jakákoli země na jakékoli zboží vyvážené do USA. Tato politika by mohla vést k eskalaci obchodních sporů a další nejistotě na globálních trzích.
Reakce EU, Pekingu a trhů
Evropská komise uvedla, že bude reagovat, aby ochránila zájmy EU, ale vyčkává na podrobné objasnění opatření ze strany USA. EU by se mohla pokusit vyhovět Trumpovým požadavkům například snížením cel na automobily nebo nákupem více amerického plynu a zbraní. Situace zůstává napjatá a může se vyvíjet směrem k dalším obchodním bariérám mezi EU a USA.
Trumpovo zavedení cel bylo široce kritizováno a vyvolalo volatilní reakce na trhu. Peking podal stížnost u Světové obchodní organizace, ale jinak reagoval zdrženlivě. Zavedení nových cel přichází v době, kdy Čína oznámila odvetná cla na americkou energii (uhlí, plyn, ropa), zemědělské stroje a některá vozidla, což dále zvyšuje napětí v globálním obchodě.
Situace a možné dopady na ČR
Zavedení nových cel by mohlo mít závažné důsledky pro český ocelářský průmysl. V roce 2018 bylo ekonomy odhadnuto, že podobná americká cla k poklesu českého exportu oceli do USA o téměř dvě miliardy korun, což představovalo 2,4 % celkového vývozu do USA. V roce 2022 dosáhla výroba surové oceli v Česku 4,2 milionu tun, což představuje meziroční pokles o 11 %, přičemž v roce 2023 byla výroba oceli v ČR nejnižší v historii, produkce klíčových dlouhých výrobků klesla o 25 %.
V roce 2024 vyvezla Česká republika do Spojených států výrobky z hliníku a hliník v hodnotě 872 milionů korun, což představuje zhruba 1,4 procenta celkového českého vývozu těchto komodit,“ uvádí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. U hodnoty oceli a výrobků z ní pak podle posledních dat ministerstva činil roční vývoz do Spojených států zhruba 614 milionů korun. Přímý dopad by tak měl být menší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník, a to z důvodu přesměrování dodavatelských řetězců.
Zdroj: web Ocelářské unie
Komentáře