„Energetická krize rozhodně nezačala tím nešťastným dnem, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Krize začala mnohem dříve,“ zaznělo na letošní konferenci Dny teplárenství a energetiky z úst Martiny Hlavsové, ředitelky v poradenské společnosti EY.
Volatilita cen výrazně vzrostla
Energetická krize viditelně začala ve chvíli, kdy Rusko významně (a cíleně) snížilo dodávky plynu do Evropy. „Jedná se již o rok 2021, kdy ceny plynu a elektřiny začaly dramaticky stoupat a bylo zřejmé, že se něco děje a něco je špatně,“ uvádí Hlavsová. 24. února 2022 došlo k útoku na Ukrajinu a v energetice se rozpoutalo cenové drama, které trvalo řadu měsíců.
Na začátku roku 2022 byla naplněnost evropských zásobníků plynu na své historicky minimální úrovni a celý rok panovala na trhu s energiemi mimořádná nervozita, neboť existovaly obavy, že s prázdnými zásobníky nebude možné přečkat zimu roku 2023. Celý rok 2022 byl kvůli tomu extrémně dramatický.
„Naštěstí se Pánbůh smiloval. Mírná zima, zejména vysoce nadnormálové teploty v lednu 2023, přispěla k tomu, že se černé scénáře nenaplnily a došlo k propadu cen,“ říká Martina Hlavsová. Důležitou roli při řešení energetické krize v té době sehrála vedle počasí také politika EU. Evropská komise přišla s balíčkem REPowerEU a rovněž s ochranou koncových spotřebitelů formou cenových stropů. Ve stejné době se trh vlivem mírného počasí, ale také významných úspor na straně spotřeby, začal pomalu uklidňovat a ceny elektřiny i plynu na spotovém trhu se po většinu roku 2023 dostaly pod úroveň cenových stropů.
O tom, jak mohl být rok 2023 kritický, nejlépe mluví čísla. „Zaznamenali jsme i ceny kolem tisíce euro za megawatthodinu. Na takových cenách se ale obchodování na burze prakticky zmrazilo, protože ani největší hráči již nebyli schopni své obchodování v souladu s pravidly burzovního marginingu finančně krýt,“ uvádí Martina Hlavsová. Cenová hladina na trhu s forwardovými kontrakty dosahovala významně vyšší úrovně než budoucí skutečné spotové vypořádání, a to právě kvůli velikosti ceny potenciálních rizik spojených s fundamentálním nedostatem energií. V dodávkovém období se rizika naštěstí nemateriazovala a spotové ceny signalizovaly postupné uklidnění situace.
Pro spotřebitele byl rok 2023 „rokem spotového trhu“, na kterém většina velkoobchodních zákazníků nakupovala energie. V kontextu doby to byla v daném roce vítězná strategie, nicméně nutno připomenout, že energetickou krizi na konci roku 2021 rozpoutal náhlý růst cen forwardových produktů na konci roku (výše zmíněná kriticky nízká úroveň naplněnosti evropských zásobníků plynu) za situace, kdy značná část výrobních podniků napříč českou ekonomikou zůstala před koncem roku bez jakéhokoliv zajištění své spotřeby energií na rok následující. „To považujeme za velmi rizikové pro jakéhokoliv spotřebitele, natož pro výrobní podniky, kde účet za energie tvoří významnou část provozních nákladů,“ komentuje Hlavsová.
Rok 2023 pak trend strategie ponechání nákupu energií na spotový trh ještě podpořil, protože jistota maximální ceny daná cenovým stropem vedla k volbě spotové ceny, která měla své jasně dané mantinely. „Toto bylo charakteristické pro období energetické krize a výrazně ovlivnilo kdysi zavedenou dobrou praxi postupného nákupu a rozložení rizika cenových výkyvů v čase při pořizování energií,“ uvádí Hlavsová.
Se začátkem letošního roku dále trval trend, ve kterém forwardové produkty převážně klesaly a tím výrazně konvergovaly ke spotovému trhu. Ceny se pomalu dostaly na předkrizovou úroveň. „Je ale otázkou, zda jsme se z hlediska fundamentálních vlivů na vývoj tržních cen vrátili zpět do minulosti. Troufám si říci, že určitě ne,“ doplňuje Hlavsová.
Charakteristikou spotového trhu je vysoká volatilita. „Stále častěji na spotovém trhu zaznamenáváme záporné ceny elektřiny, a to zejména v poledních hodinách, což je dáno výrobou z obnovitelných zdrojů. Právě nárůst instalované kapacity intermitentních zdrojů v současné době vede k výraznému navýšení volatility spotového trhu v rámci dne, ale také k rozšíření rozdílu cen forwardových produktů v průběhu roku, zima vs. léto. A tento trend se bez zajištění efektivní akumulace bude jen prohlubovat,“ vysvětluje Martina Hlavsová.
Senzitivní výkyvy cen vlivem počasí i globální konkurenci
Během letošního března a dubna byl zaznamenán relativně významný meziměsíční nárůst cen. Navzdory tomu, že úroveň naplněnosti zásobníků plynu je téměř na svých historických maximech, meziměsíčně vzrostla cena zemního plynu o přibližně 5 EUR/MWh. K nárůstu došlo i v případě ceny elektřiny, která meziměsíčně vzrostla cca o 15 EUR na všech produktech. Vše způsobilo počasí a jeho vývoj, který přinesl krátkodobý pokles průměrných teplot pod teplotní normál. „Ochlazení krátkodobě způsobilo, že došlo k čerpání plynu ze zásobníků v období, kdy to nebývá obvyklé,“ vysvětluje Hlavsová.
Okamžitá nervozita subjektů na trhu vyhnala ceny vzhůru. „Nevypovídá to o ničem jiném, než o tom, že energetický trh je velmi napnutý a ceny citlivě reagují na jakékoliv riziko zvýšení spotřeby plynu, tedy na vliv počasí, ale i krátkodobé snížení dodávek plynu do Evropy, ať už technickým omezením, globální konkurencí nebo vlivem geopolitických rizik,“ doplňuje doplňuje Martina Hlavsová.
Právě světová nabídka a poptávka zkapalněného zemního plynu (LNG) výrazně ovlivňuje cenu plynu v Evropě. V posledních týdnech poptávka po LNG narostla zejména v Číně i v jihovýchodní Asii. „I to má zásadní dopad na cenu plynu v Evropě, protože zhruba třetina LNG, zejména amerického, byla přesměrována z Evropy do Asie a ceny na evropském trhu okamžitě zareagovaly,“ uvádí Martina Hlavsová.
Z toho je patrné, že i když se ceny elektřiny, a to zejména na vzdálenějších forwardových produktech, pomalu dostávají zpátky na předkrizové hodnoty, trh má zásadně jiné charakteristiky, je mnohem „křehčí“, volatilnější a ovlivňují jej věci, které je možné jen těžko predikovat a ovlivnit.
Podle Martiny Hlavsové je současná tranzice energetického sektoru směrem k jeho decentralizaci a dekarbonizaci bez technologií, které na trh přinesou potřebnou flexibilitu a efektivní akumulaci energie, spojena s extrémní cenovou volatilitou a velmi složitě predikovatelným cenovým vývojem. „Je naprosto zásadní investovat do nových technologií, zejména v oblasti akumulace energie, ale i do stabilizace sítě a posílení přeshraničních přenosových kapacit,“ říká Hlavsová a zároveň doplňuje: „Za této situace své poslední slovo ještě zdaleka neřekl zemní plyn, i když je fosilním palivem a dle taxonomických kritérií je pouze dočasně podporován (jen do roku 2035). Nicméně bez inovací a fungujících nových technologií v oblasti akumulace potřebu těchto tradičních špičkových zdrojů energie, kterým jsou právě plynové elektrárny poskytující služby výkonové rovnováhy, jen velmi těžko nahradíme.“
Z pohledu koncových zákazníků však vyhodnocení dlouhodobého vývoje energetického trhu a jeho extrémních (velmi těžko predikovatelných) výkyvů jednoznačně podporuje strategii systematického pořizování energií formou postupného nákupu, která jako jediná eliminuje mnohdy fatální dopad krátkodobého turbulentního cenového vývoje energetického trhu do ekonomiky podniku.
Komentáře