Zásadním bodem této novely lze označit problematiku odlehčování srážkových vod z odlehčovacích komor, neboť ustanovení § 38, odstavec 3 nově říká:
„Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně jednotnou kanalizací, stává se srážková voda vtokem do této kanalizace vodou odpadní.“
Vodní zákon v § 8, odstavec 1, písmeno c) pak ustanovuje:
„Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen "povolení k nakládání s vodami") je třeba k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních.“
Současně vodní zákon v § 8, odstavec 3, písmeno g) uvádí:
„Povolení k nakládání s vodami není třeba k vypuštění odpadních vod z odlehčovacích komor, chránících stoky jednotné kanalizace před hydraulickým přetížením, do vod povrchových.“
V průběhu uplynulých měsíců SOVAK ČR řešil s příslušnými zodpovědnými orgány definici „odlehčovacích komor, chránících stoky jednotné kanalizace před hydraulickým přetížením.“ SOVAK ČR jednoznačně zastává názor, že tato definice zahrnuje veškeré odlehčovací komory umístěné na jednotné kanalizaci zakončené čistírnou odpadních vod (ČOV).
Z jak veřejně dostupných vyjádření zástupců ministerstev životního prostředí a zemědělství, tak i vyjádření směřovaných přímo na adresu SOVAK ČR ale vyplývá, že pohled těchto ministerstev na definici odlehčovacích komor je odlišný a osvobození povinnosti mít platné povolení k nakládání s odpadními vodami se tak nevztahuje na odlehčovací komory umístěné přímo v areálu ČOV.
Přestože SOVAK ČR s vyčleňováním odlehčovacích komor umístěných na ČOV zásadně nesouhlasí, musí i s ohledem na zachování souladu svých členů, jakož i dalších provozovatelů vodohospodářské infrastruktury s platnými právními předpisy České republiky vydat následující doporučení:
V případě, že v areálu ČOV dochází k odlehčování srážkových vod (nově definované jako voda odpadní), je nutné se neprodleně obrátit na příslušný vodoprávní úřad s žádostí o povolení k nakládání s odpadními vodami.
Jednotlivé náležitosti žádosti o povolení k nakládání s odpadními vodami, jakož i řešení sporných situací na jaké objekty je potřebné žádat povolení, je nutné konzultovat pouze s příslušným vodoprávním úřadem. SOVAK ČR nemá k dispozici jakýkoliv metodický pokyn, jak v těchto případech postupovat. SOVAK ČR zároveň upozorňuje na ustanovení vodního zákona v § 89:
„Poplatníkem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových.“
A dále v § 89a, odstavec 1:
„Předmětem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vypouštění odpadních vod z jednotlivého zdroje znečištění do vod povrchových.“
A dále v § 89b, písmeno f:
„Od poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se osvobozuje vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace podle § 8 odst. 3 písm. g) splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené právním předpisem, kterým se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích.“
Pokud přijmeme tezi, že pro odlehčování srážkových vod z odlehčovacích komor umístěných v areálu ČOV je nutné mít povolení k nakládání s odpadními vodami, pak definice odlehčovacích komor uvedená v § 89b, písmeno f) vede k závěru, že takto odlehčované srážkové vody podléhají od 1. 1. 2019 i zpoplatnění. V ostatních případech i nadále platí přechodné ustanovení č. 6, které říká:
„Vypouštění odpadních vod z odlehčovací komory jednotné kanalizace, která nesplňuje technické požadavky pro její stavbu a provoz stanovené právním předpisem, kterým se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, se osvobozuje od poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových do poplatkového období roku 2022 včetně.“
Správcem poplatku je nově ustanoven Státní fond životního prostředí České republiky, správu placení poplatku vykonává místně příslušný celní úřad. SOVAK ČR doporučuje obrátit se v problematice placení poplatků za vypouštění odpadních vod na úřady uvedené výše, neboť ani v tomto případě SOVAK ČR nemá k dispozici jakýkoliv metodický pokyn, jak v těchto případech postupovat.
Komentáře