Jak to aktuálně vypadá s dodávkami plynu? Co udělá vláda do budoucna, aby byla Česká republika nezávislá na ruském plynu a ropě? Jak by odpojování probíhalo? Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo odpovědi na dotazy k dodávkám plynu, které ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu.
Jak to teď vypadá s dodávkami plynu do ČR?
Současné dodávky plynu do České republiky jsou stabilní, nepozorujeme žádné výpadky. V tuzemských zásobnících je přibližně 490 milionů metrů krychlových plynu, což při současných denních spotřebách vystačí přibližně na měsíc. Aktuální naplněnost zásobníků je možné sledovat zde.
Jak se stát připravuje na možné odpojení dodávek ruského plynu?
V souladu s celoevropským cílem postupně odstoupit od dodávek z Ruska aktuálně ČR připravuje strategii diverzifikace dodávek i přepravních tras. Řada konkrétních kroků již probíhá. Například se připravuje legislativní prostředí pro přijetí norského plynu na území ČR. Norské dodávky podle předběžných informací mohou zajistit přibližně čtvrtinu tuzemské spotřeby. Základem takového scénáře je společný postup na úrovni EU.
MPO se zástupci Evropské komise jedná o společných nákupech plynu, Evropská unie si již společný postup úspěšně ozkoušela v případě covidových vakcín. První takovou vlaštovkou je dohoda na jednání Evropské rady na dodávkách LNG do EU ze Spojených států z 25. března 2022. Podle ní má Amerika ještě letos dodat o 15 miliard kubíků LNG více než dřív. V následujících letech se mají americké dodávky zvýšit až na 50 miliard kubíků.
EU bude zároveň dále jednat i s dalšími potenciálními dodavateli jako Katar, Ázerbájdžán, Alžírsko, Norsko. Zároveň i my jednáme s ostatními státy ohledně LNG. Ministr Síkela v minulém týdnu jednal například s německým ministrem hospodářství Robertem Habeckem o možném českém zájmu o část kapacit budoucích LNG terminálů v Německu.
Jak by probíhalo odpojování od dodávek plynu? Kdo by přišel na řadu jako první a kdo poslední?
Odpojování kohokoliv je až tím posledním krokem. Nicméně pokud by se situace dlouhodobě a prudce zhoršila, postupovalo by se dle platné energetické legislativy – případným vyhlašovatelem stavu nouze je v takovém případě provozovatel přepravní soustavy, společnost NET4GAS, která by za stavu nouze tuzemskou plynárenskou soustavu řídila. NET4GAS by se řídil vyhláškou energetického zákona.
Při omezování dodávek by se postupovalo podle jednotlivých odběrových stupňů, kterých je 10. Na prvním stupni by došlo k omezení dodávek zákazníkům, kteří mají možnost přejít na jiné palivo. V posledním regulačním stupni by byl plyn dodáván pouze domácnostem a kritické infrastruktuře, jako jsou třeba nemocnice.
Jak jsou na tom obchodníci s plynem?
MPO je s obchodníky s plynem v kontaktu v podstatě od počátku ruské agrese proti Ukrajině. Už šest týdnů se schází například centrální krizový štáb v plynárenství. Zároveň už několik týdnů připravujeme pro případ omezení ruských dodávek komplexní analýzu toho, jaký konkrétní dopad by to mělo na tuzemský trh s plynem.
Zároveň diskutujeme s plynárenským sektorem připravenost na potenciální přerušení dodávek ruského plynu, připravenost na nadcházející zimu či možnou pomoc ze strany státu. Některé dílčí studie pro tuto analýzu již máme hotové a první výstupy budeme mít dostupné tento týden.
Proč ČR nesouhlasí s platbami za ruský plyn v rublech?
ČR koordinuje svůj přístup v této věci s Evropskou komisí a aktuálně na úrovni EU diskutujeme právní rizika pro stávající platné kontrakty vyplývající z požadavku platit rublem skrz účet u Gazprombanky.
Co udělá vláda do budoucna, aby byla Česká republika nezávislá na ruském plynu a ropě?
To je bez pochyb jedním z hlavních témat, kterým se nyní věnujeme. Od počátku ruské agrese proti Ukrajině se snažíme dělat kroky, které naší energetickou bezpečnost posílí. Jedním z nich bude spolupráce s ostatními zeměmi. Například minulý týden se ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela sešel s německým ministrem hospodářství Robertem Habeckem, kde jednal o navýšení kapacity ropovodu TAL z italského Terstu.
Dále projednali také úzkou spolupráci při výstavbě budoucích německých LNG terminálů. Navýšení LNG dodávek do Evropy bude dále vyžadovat posílení stávající infrastruktury, proto podporujeme jak propojování plynárenské sítě s Rakouskem, tak s Polskem. Zároveň je třeba hledat veškeré možné synergie, které stávající plynárenská síť nabízí, abychom minimalizovali potenciální utopené náklady na výstavbu nové sítě a negativní dopady na konečné zákazníky.
Dalším opatřením je důraz na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů a energetických úspor v České republice. V řadě zemí se také přehodnocuje přístup k dalšímu využívání jaderné energetiky. MPO hledá další možnosti, jak českým občanům a českým firmám ještě více pomoci.
Jaká část spotřeby plynu v Česku připadá na domácnosti a jaká na průmysl? A jak se to v průběhu roku mění?
Pokud se jedná o rozložení spotřeby během roku, je velmi nerovnoměrné – nejvíce plynu se spotřebuje ve IV. a I. Q, naopak II. a III. Q jsou z tohoto pohledu výrazně minoritní. Většina plynu (téměř 70 % spotřeby) je spotřebována v průběhu topného období.
Vyjádřeno po měsících, které nás nyní čekají, jsou (viz údaje za rok 2020) duben, květen a následující měsíce z hlediska spotřeby podprůměrné, plyn v nich většinou odebírají velkoodběratelé, zejména technologického charakteru. Naopak v zimních měsících výraznou část plynu spotřebují domácnosti.
Jak je možné spotřebu plynu ušetřit a dělá v tomto ohledu nějaké kroky samotné ministerstvo průmyslu a obchodu?
Ministerstvo průmyslu a obchodu zavedlo úsporná opatření od přelomu loňského roku, díky kterým se snížila spotřeba plynu o 24 procent. Naše úsporná opatření byla následující: každodenní monitoring spotřeby, snížení teploty na chodbách a sociálních zařízeních o 3 stupně, snížení teploty v kancelářích o 1,5 stupně, zvýšení útlumů o víkendech a v noci a snížení teploty TUV.
Jak je to s dovozem a dovozci plynu do ČR?
Plyn pro tuzemský trh zajišťují privátní obchodníci s plynem (stát již po privatizaci odvětví v roce 2002 žádného obchodníka nevlastní) většinou od v zemích EU registrovaných velkoobchodníků s plynem nebo na krátkodobých a spotových trzích v západní Evropě (kde prakticky není možné jednoznačně určit zemi původu nakoupeného plynu). Většinou jde o nákupy na holandské burze od německých firem, reálně však lze předpokládat, že fyzicky jde většinově o plyn právě z Ruské federace přes plynovod Nord Stream.
Evropská unie je i díky snižující se domácí těžbě na importu plynu z Ruské federace značně závislá. Podíl dovozu plynu z Ruské federace se v posledních letech pohybuje okolo 40 % celkového importu této komodity do Evropské unie.
Dříve pro zásobování tuzemského trhu většinově využívaná trasa přes Ukrajinu a Slovensko je po změně evropských toků plynu v důsledku zprovoznění plynovodu Nord Stream 1 využívána pouze minimálně (objem jí přepraveného plynu netvoří ani cca 1 % celkové roční tuzemské spotřeby), drtivá většina plynu pro zásobování tuzemského trhu s plynem i jeho mezinárodní tranzit vstupuje do tuzemské plynárenské soustavy ze Spolkové republiky Německo (viz níže uvedený graf).
Dovoz plynu do ČR zajišťují ve větší míře zahraniční velkoobchodníci obchodníci (viz graf za únor t.r.- pod označením zahraniční obchodník je uváděn mezinárodní tranzit plynu přes ČR) jako UNIPER, RWE Supply & Trading, ENGIE a další. Jsou mezi nimi sice i firmy ze skupiny GAZPROM, ale formálně nejedná se o ruské subjekty. Jde o subjekty registrované v Německu jako WINGAS či ve Velké Británii jako Gazprom Marketing & Trading. Tuzemští obchodníci jako ČEZ či innogy jsou mezi největšími dovozci v menšině.
Pokud jde o tuzemský trh konečných zákazníků, tak přestože zde působí několik desítek obchodníků, rozhodující podíl drží pouze úzká skupina z nich jako innogy, Pražská plynárenská, ČEZ, E.ON či MND (viz přehled za únor t.r.)
Komentáře