Za účasti eurokomisařky Jourové a 2000 expertů se konal v září v Hradci Králové 23. ročník konference „Internet ve státní správě a samosprávě“ s cílem urychlit digitalizaci společnosti a zároveň posílit kybernetickou bezpečnost.
Účastníci byli seznámeni s plánem Evropské komise do roku 2030 „Digitální dekáda“ s těmito prioritami:
- Digitalizace veřejných staveb, včetně zdravotnictví.
- Investice do infrastruktury.
- Urychlení přechodu na digitální ekonomiku.
- Výrazné zvýšení digitální gramotnosti obyvatel.
- Podpora umělé inteligence.
Z fondu obnovy EU bude umožněno čerpat 35 miliard Kč na smysluplné projekty.
Umělá inteligence má obrovský potenciál v často značně složitém procesu zpracování plastů. Může posloužit jako potřebný nástroj k efektivní ekonomice procesů a uživatelům umožní přežití v rostoucí konkurenci. Pomáhá ke zvyšování produktivity a kvality plastikářských výrobků, šetří materiálové zdroje a počty pracovníků. Na tyto skutečnosti pokazují němečtí experti Martin Bastian z centra plastů SKZ ve Wuerzburgu a Christian Bonten z IKT při Universitě ve Stuttgartu v článku z května 2021 v odborném časopise K-Zeitung.
Samotné zpracovatelské stroje na plasty jsou stále složitější. Pro optimalizaci zpracování konkrétního plastu lze využít širokou škálu dat a údajů, které mají potenciál k optimalizaci inteligentního zajištění kvality a řízení procesů úsporného zpracování. Počítačově zdatní lidé mohou implementovat data do optimálního procesu během několika dnů. Úkolem plastikářů je přiblížit problém a vzájemné vztahy technologií konkrétního plastu programátorům.
Aby byly stroj nebo technologie „inteligentní“ musí prioritně proběhnout přenos lidských znalostí „optima“ na vlastní proces. Inteligentní samoregulace procesu zahrnuje nejenom použití více senzorů, ale i potřebu vědět co a kde měřit a hlavně jak interpretovat naměřená data.
K pochopení uvádím několik příkladů:
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře