Evropský průmysl, včetně ocelářství, je legislativně přímo i nepřímo tlačen k rychlé dekarbonizaci a plnění dalších přísných kritérií a požadavků souvisejících se Zelenou dohodou pro Evropu. Úspěšná realizace projektů však zdaleka nezávisí jen na snaze firem, která je dnes více než patrná.
O podmínkách pro výrobu oceli v České republice a stavu ocelářství jako takového jsme hovořili se stále ještě novým ředitelem Třineckých železáren Romana Heidem.
Jaké vnější podmínky musí být naplněny, aby mohlo odvětví projít úspěšnou zelenou transformaci, a které z nich může zajistit stát?
Je zcela pochopitelné, že je potřeba přemýšlet o dopadech svého podnikání na společnost a na životní prostředí. Udržitelné podnikání, které je ohleduplné k životnímu prostředí, vůči sociálnímu prostředí a zároveň má nastavené správné řízení, dnes označované jako ESG, je výsledkem rozvoje společnosti. Jsme připraveni této nové výzvě čelit.
Strategie společnosti definovala, že agregátem, který nám pomůže splnit tvrdá pravidla a nařízení Evropské unie a vlády České republiky v rámci Zelené dohody, je elektrická oblouková pec (EOP).
Nicméně je třeba říct, že transformace Třineckých železáren směrem k zelené produkci bude velmi náročná a rozhodující roli v tom sehraje rychlá a efektivní dotační podpora ze strany Evropské unie. Investice takového rozsahu není možné realizovat jen z vlastních či národních zdrojů.
Takže abych odpověděl na otázku. Budeme se ucházet o prostředky z příslušných dotačních titulů a o podpoře těchto projektů jednáme také na úrovni příslušných ministerstev, s krajem a nezbytná je i spolupráce města. Klíčová je rovněž energetická soběstačnost a dostatek zelené energie za konkurenceschopné ceny.
Ocel je obchodována na světovém trhu. Měli by se evropští výrobci vzhledem ke zvyšujícím se nákladům souvisejícím s environmentální legislativou EU obávat ohrožení mezinárodní konkurenceschopnosti?
Dekarbonizace nesmí vést k ohrožení konkurenceschopnosti. Proto bude rozhodující, jak se projeví zavedení takzvaného uhlíkového cla. Evropa musí usilovat o ochranu vnitřního trhu, aby zabránila vstupu subjektů, které přísné podmínky výroby nemusí plnit. Zároveň však je potřeba nastavit pravidla pro export. Požadavky vyplývající z tzv. Green Dealu, investice do zelených projektů i cena emisních povolenek se nutně promítnou do nákladů evropských výrobků, a ty se mohou mimo hranice EU ztratit konkurenceschopnost.
Je proto potřeba společně v Evropě pracovat na tom, aby konkrétní podmínky a pravidla regulací byly průmyslu nápomocny. Jedině tak zůstane evropská výroba zelená a podnikání udržitelné.
Změní se vlivem nových požadavků výrobní portfolio evropských ocelářských firem? Vnímáte zavedení nového mechanismu uhlíkového poplatku na hranicích EU (CBAM) jako dostatečnou ochranu evropských výrobců a jako efektivní motivační prostředek snižování emisí ve třetích zemích?
Na otázku v tuto chvíli nedokážu odpovědět, jelikož reálná podoba celého procesu zatím není úplně jasně daná. Aby uhlíkový poplatek na hranicích skutečně chránil evropské výrobce, musí být důsledně zabráněno jeho možnému zneužití ze strany dovozců.
Zatím ještě neznáme ani objem povolenek zdarma na roky 2026 až 2030. Ty budou jasné až koncem roku 2025. Časový harmonogram implementace pravidel pro alokaci bezplatných emisních povolenek zveřejnila komise letos v létě, detailní pravidla pro výpočet a přidělování povolenek zařízením na období 2026 až 2030 budou publikována do konce tohoto roku.
Výsledné množství přidělených povolenek pak jednotlivá zařízení zjistí z rozhodnutí Komise až na konci roku 2025. Množství povolenek se bude v případě výrob spadajících pod CBAM od roku 2026 postupně snižovat o tzv. CBAM faktor, který do roku 2030 zredukuje objem přidělovaných povolenek na polovinu. Zda to bude dostatečné, zatím neumíme zhodnotit.
Zelená transformace průmyslu je celkově závislá na cenové a fyzické dostupnosti čisté elektřiny v objemech, které jsou násobkem dnešní průmyslové spotřeby. Jak vnímáte dosavadní kroky ministerstev a vlády na poli energetiky s přihlédnutím na tyto potřeby.
Jak už jsem řekl na začátku, energetická soběstačnost a dostatek zelené energie za konkurenceschopné ceny jsou klíčové faktory pro úspěšnou transformaci průmyslu. V současné době jsou ceny elektrické energie v České republice na úrovni, která výrazně přesahuje ceny u evropské konkurence. To nám značně ztěžuje podmínky působení na evropských a světových trzích. Cena energie pro výrobce by dle mého názoru měla zohledňovat tu obrovskou spotřebu a ohromný příspěvek do státního rozpočtu z titulu emisních povolenek.
Druhou záležitostí je dostatečný objem zelené energie, o němž se v současné době jedná napříč českou energetickou odbornou veřejností.
V jaké kondici se nachází třinecká huť, respektive české ocelářství, potažmo to evropské v porovnání s ostatním světem?
Evropské ocelářství a průmysl obecně se teď potýká s řadou negativních faktorů. Válka na Ukrajině, energetická krize, rostoucí cena vstupů, snížená poptávka a další faktory vedou k obrovskému tlaku na naši konkurenceschopnost na světových trzích. S tím se musíme poprat a vytrvat, každá krize zároveň skýtá řadu možností pro změnu a posun vpřed.
I proto pokračujeme v investicích do modernizace, digitalizace a ekologizace. V letošním roce počítá plán technického rozvoje hutě včetně dotací s částkou přesahující jednu miliardu korun v celkem investičních 51 akcích. Řadu projektů realizujeme s pomocí dotací vzhledem k jejich pozitivnímu ekologickému, energetickému či inovativnímu přístupu.
Ocel bude svět potřebovat vždycky. Je ekologická a je to nejvíce recyklovatelný materiál na světě.
Ing. Roman Heide, Ph.D., MBA
Je absolventem VŠB – TUO, kde vystudoval obor Materiálové inženýrství jak magisterské, tak postgraduální na Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství. Sedmačtyřicetiletý Roman Heide působil v manažerských pozicích ve společnostech Pilsen STEEL, Vítkovice Heavy Machinery, Sheffield Forgemasters. Přichází z pozice předsedy představenstva a generálního ředitele společnosti ŠMT. Je ženatý a má tři děti. Ve volném čase se věnuje turistice, lyžování, jízdě na kole, četbě a rodině.
Komentáře