V březnu se na postu ministra životního prostředí objevila nová tvář a společně s tím změnilo ministerstvo svůj postoj k povinnému zálohování PET lahví a plechovek. Dlouho odmítaný systém by měl začít fungovat do dvou let.
Předminulý týden ministerstvo představilo podobu nového systému a i když deklarovalo, že jím nebudou ohroženy municipality, je jisté, že se nějakým způsobem současného systému s tříděnými komoditami dotkne. Je ale otázkou jak.
Na dotaz Jaký vliv bude mít povinné zálohování PET lahví a plechovek na stávající systém? v dnešní polemice odpovídá Miloš Kužvart, ředitel ČAObH, Lucie Müllerová ze společnosti EKO-KOM a Petr Havelka, ředitel ČAOH.
Miloš Kužvart, ředitel České asociace oběhového hospodářství
Tato problematika nenabízí jednoduchá, obecně přijímaná řešení. Promítnutí nákladů systému záloh do cen pro konečné spotřebitele je stále otázkou. Co je však již nyní jisté je, že do současného evropsky oceňovaného národního systému separovaného sběru odpadů v ČR se přichází se zásadní změnou, která tento dekády rozvíjený systém může ohrozit.
A právě Evropský rozměr problému, zda povinně zálohovat či ne je klíčový. Podle aktuálního plánu práce Evropského parlamentu by v říjnu t. r. mělo na plénu proběhnout hlasování o pozměňovacích návrzích do PPWR , a tam již figurují čísla, která v ČR zvládneme BEZ povinného zálohování. Proto práci MŽP může významným způsobem ovlivnit hlasování Evropského parlamentu.
V pozměňovacích návrzích v EP se totiž k PPWR objevily i návrhy na snížení limitu pro zavedení povinného zálohování, a to z 90 % sběru na 85 % sběru. Pokud by toto ČR splnila (nyní máme okolo 82 %), pak by nebylo nutné současnou náročnou ekonomickou situaci ČR zatěžovat náklady na zavedení povinného zálohování. Bude vhodné počkat, jak bude vypadat finální schválená podoba PPWR. Další zásadní změny mohou být díky (také na evropské úrovni) nyní prováděné revizi směrnice o odpadech, která by měla být představena EK zhruba začátkem podzimu.
Lucie Müllerová, tisková mluvčí autorizované obalové společnosti EKO-KOM
Systém třídění odpadu se fakticky skládá z více než 6 000 jednotlivých systémů v obcích. Složení tříděného odpadu v těchto obcích se může velmi lišit, zejména s ohledem na rozsah turistiky nebo množství rekreačních objektů. Je tedy zjevné, že vyvedení jedné, pro turisty a rekreanty typické, komodity ze systému bude mít lokálně různé dopady.
Celý systém třídění odpadu a jeho financování je však po dvou dekádách rozvoje natolik robustní, že přes místní přechodné problémy, bude třídění spolehlivě fungovat dál. Logistika i rozmístění sběrných nádob se průběžně vyvíjely a reagovaly na měnící se složení odpadu i v minulosti. V tomto případě půjde o změnu výraznější zejména z hlediska rychlosti, jak proběhne. To může snížit efektivitu systému, ale nemůže ohrozit jeho funkci.
Přečtěte si také:
MŽP představilo teze k povinnému zálohování nápojových plastových lahví a plechovek
Polemika: Ustojí stávající systém povinné zálohování? I. část
Určité obavy můžeme mít z reakce spotřebitelů. Musíme intenzivní komunikací zajistit, aby jednotlivé domácnosti na zálohování nereagovaly tím, že ostatní plasty přestanou třídit. Pro plnění celostátních cílů to má rozhodující význam. Zálohování se totiž dotkne přibližně jen dvacetiny celkového množství vytříděných odpadů. Nesmí se nám stát, že by třídění ostatních odpadů pokleslo, protože to je rozhodující pro plnění řady cílů závazných pro ČR. Ať už jsou to jednotlivé cíle pro recyklaci obalů, celkový cíl recyklace komunálního odpadu, nebo cíl omezení skládkování.
Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství
Dotaz zněl, zda stávající systém ustojí zavedení povinných záloh. Ano, ustojí, ale již ze samotného dotazu je zřejmé, že zálohy nejsou pro obecní systém separace nic pozitivního. Pokud bude zálohování zavedeno, poškodí jak samotný systém separace, proběhlé investice i synergie nezbytné ke splnění legislativních cílů oběhového hospodářství pro další části komunálních odpadů. Poškodí i ekonomiku obcí a měst a samozřejmě, že zvýšené náklady zaplatí obce i občané. Je třeba, aby to politici i voliči věděli dopředu. Je dobře, čísla jsou už k dispozici.
Celková hodnota sesbíraného PET v ČR je ročně cca 500 mil Kč (42,5 tis tun). Lidé v obcích umí vytřídit 8 lahví z 10 uvedených trh. Zvýšení na 9 z 10 znamená navýšení separace o pouhých 5000 tun. Nedává žádnou ekonomickou logiku investovat 5,2 miliardy Kč jednorázově jen v obchodní síti a dále cca 1,5 miliardy Kč ročně v provozních nákladech na vysbírání pouhých 5000 tun navíc, v nově zavedeném zálohovém systému. Jen zajištění samotného sběru PET lahví zálohováním je 7 – 8 krát dražší než sběr v rámci stávajícího systému separace.
Dlouhodobé investice do sběrných nádob i do třídících linek počítaly i s tříděním PET. Zálohy tyto investice jednoznačně poškodí. Jednotkové náklady na svoz i na třídění, které platí obce, vzrostou. Ekonomika obecních systémů přijde o uvedených cca 500 mil Kč hodnoty vysbíraného PET. Za profesní svazy jasně deklaruji, že dopad zavedení záloh na ekonomiku OH v obcích bude ve výši cca 58 Kč na občana a rok. Např. pro Prahu to znamená navýšené náklady na odpady ve výši cca 75 mil Kč. Co to naopak Praze za tyto peníze přinese, to úplně přesně nevím.
A co dopad na občana? Kvůli politikům, při záloze 5 Kč lidé zdarma půjčí za rok provozovateli zálohového systému více než 10 000 000 000 Kč, a to za nulový úrok. A to není vše. Při stávající úrokové sazbě ČNB 7 %, lidé k tomu navíc dohromady ročně tratí dalších 700 000 000 Kč hodnoty svých peněz na trhu, kterými může naopak disponovat zálohový systém nápojářů. Životní prostředí? Argument, že zálohy vyřeší pohozené odpadky a černé skládky v obcích je typický greenwashing. Rozbory odpadů z občanských sběrů a úklidových akcí ukázaly, že PETky tvoří pouhé cca 1 % z hmotnosti pohozených odpadů v přírodě.
Každý také může posoudit, zda více emisí CO2 vyprodukuje stávající stav, kdy jsou jedním svozovým autem dohromady sváženy všechny plasty na cca 120 třídících linek v regionech (krátké přepravní vzdálenosti), a nebo v situaci, kdy k tomu přibude ještě další auto, které zvlášť poveze jen PET z obchodů, a to do cca 2 – 3 třídících center na PET v republice. Jak navrhují nápojáři. Lidé, kteří nyní nosí pěšky PET v průměru 90 metrů do žluté nádoby, nebo jí mají přímo doma, nově budou muset PET vozit autem do obchodů v pytlích.
Ve studii CETA pro nápojářský průmysl je také uvedeno, že spotřeba každého zálohového automatu je cca 20 kWh denně. Při 5000 automatech to máme 100 000 kWh denně, tedy za rok cca 36 500 000 kWh spotřeby elektrické energie navíc. A to jen ve fázi převzetí obalu od občana. Tedy tam, kde žluté sběrné nádoby mají roční spotřebu 0 kWh. To je skutečně zcela zásadní rozdíl pro životní prostředí a udržitelnost. Ale negativní. Podobných argumentů je mnohem více.
Když to celé zjednoduším. Zavedení záloh v podmínkách a s výsledky sběru v ČR nedává žádnou ekonomickou logiku, ani logiku environmentální. Lidé a obce v ČR by si od politiků za velmi dobré výsledky separace zasloužili uznání a pokorné poděkování. Nikoli trest v podobě zavedení povinných záloh, které stále intenzivněji u politiků prosazují nápojářské společnosti. Povinné zálohy jsou výhodné jen pro nápojářský průmysl. Osobně říkám, že pokud vybraní politici povinné zálohy zavedenou, pak to bude navzdory obcím a občanům, nikoli pro ně.
Vláďa Školník - skolvlada@post.cz 20.6.2023 8:49
Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství se krásně rozepsal co to bude stát peněz. Jaké zvýšené náklady budou za svoz plastu a o kolik se zvýší náklady na občana. Dovolím si nesouhlasit, s výkupem PET lahví dojde k menšímu zaplňování žlutých kontejnerů takže zároveň dojde k omezení jejich svozů. Pan Havelka mluví jen o dopadu na PET lahve, ale neveme vůbec v úvahu že spolu s vracením PET lahví se začnou vracet i plechovky (na oboje bude zavedeno zálohování) a tudíž je lepší to řešit najednou. Říká že PETky tvoří pouhé cca 1 % z hmotnosti pohozených odpadů v přírodě. Ale nebere v úvahu kolik je PETek ve smíšeném odpadu z popelnic a odpadkových košů a kolik se jich pak vytřídí k dalšímu použití. Naráží na to kolik peněz bude obýhat v zálohových platbách, ale to už probíhá u vratných lahví a bude probíhat i u plechovek. Takže jen v jednom s ním mohu souhlasit a to v tom, že to bude mít dopad na zvýšení CO2 emisí a že se zvýší energetická spotřeba. Ale nemyslím si, že ty hodnoty jím uváděné budou tak velké. PS: svoz PETek a plechovek se dá z malých prodejen dělat při dovozu těchto věcí zpětným odvozem. Jen těch sběrných míst bude muset být více. Tím myslím místa odkud se pak budou odvážet na třídící linky.
Bielan - petr.bielan@seznam.cz 4.7.2023 14:14
Dobrý den, Pane Školník. Rád bych podotknul, že v cca v polovině měst se sbírá spolu s plastem i nápojový kov a to nejen hliníkový ale i železný obal. Naposled jsem zaregistroval, že Praha se k tomu způsobu sběru přidává. Očekáváme se zavedením automatických linek na třídění, že jen u nás zvýšíme třídění kovů o tisíce tun. P.S. V Ostravě nově třídíme i směsný komunální odpad a tedy o PET a AL v něm nepřijdeme. Rozšiřuje se systém sběru odpadů a jejich separace u dveří atd. Vývoj jde kupředu ve všech oblastech, nejen v odpadech ale moc se o tom neví. Ví se to pouze v odborných kruzích. Zato mediální kampaň na zálohování PET naopak vidět je. Co je vidět, podle toho se lidé rozhodují. Zajímavé je, proč názory vedení měst, které do systému třídění vidí a provozují ho a z toho důvodu jsou proti zálohám, se nediskutují v mainstreamu. Proč se v mainstreamu nekomentuje, že dlouhodobě a průběžně investují města a obce do všech složek odpadů, což na výsledcích je vidět. (patříme mezi 9 nejlepších státu v EU v tomto segmentu) Proč nikdo nekomentuje, že se investice měst a technických služeb do technologií, které v jednom kroku dotřídí všechny složky budou bez PET a Al výrazně méně efektivní, sníží se jejich návratnost. Kdo to zaplatí? Chceme mainstreamově cestu záloh, tedy cestu dražší a pro životní prostředí s větším dopadem. Jen se deklaruje u zastánců záloh, že bude podobně efektivní nebo lepší jako stávající systém. Bohužel jen se deklaruje. Srovnejte si ČR a Slovensko a nejen v komoditě PET ale jako celkový systém. Zálohy celkový systém nikam neposunou. Jen tak mimochodem celkový systém komunálních odpadů stojí ročně cca 15 mld. (všechny skládky, spalovny, separace, popeláři, nafta, včetně svozu a třídění PET) a na zálohách PET a Al plechovek se vybere, jak říká MŽP ČR 12 mld. ročně. Předpokládá se, že účinnost záchytu bude 70% v prvních letech a bude se zvyšovat. Co bychom za ty peníze dokázali v rozvoji celkového systému hospodaření s komunálními odpady. Tak zůstanou peníze jen někomu a obce a občané to nebudou. I to se teď na Slovensku řeší. Než se někam vrhneme po hlavě, promysleme všechny souvislosti. Nic nás nehoní. Jak jednou se zálohy zavedou není cesta zpět. Cesta zpět je přiznání chyby a to se u nás nenosí, vlastně ani v EU. Se snížením odvozu žlutých kontejnerů doporučuji provést pokus či úvahu. Majoritu objemu tvoří ve žlutých nádobách folie. Sešlápnutý PET je cca 6x "hutnější" než folie. Když váhově odeberu hutnější složku PET cca 20% hmotnostních bude objem k odebrané váze stejně snížený? Dojde ke snížení objemu plastů v nádobách a o kolik? Jen k zamyšlení, je to teorie. Jen bych nebyl tak jistý, že dojde ke snížení počtu odvozu kontejnerů, zvláště, když každoročně separovaného odpadů přibývá. Praxe je mnohem pestřejší než jednoduchý pohled na věc. Takže diskuzi vedeme opět na oborovém serveru. Ale i tak díky, za tuto diskuzi.