Nová zpráva agentury EEA nazvaná „Noise in Europe – 2020en“ uvádí, že hlavním zdrojem hluku v Evropě je silniční doprava, přičemž se očekává, že z důvodu růstu měst a zvyšování poptávky po mobilitě hladina hluku v městských i venkovských oblastech během příštího desetiletí poroste. K dalším významným zdrojům hlukového znečištění ve venkovním prostředí patří železniční a letecká doprava a průmysl.
Zpráva přináší aktualizaci vývoje v oblasti hlukového znečištění za období 2012–2017. Na základě nových pokynů Světové zdravotnické organizace (WHO), které se týkají důsledků pro zdraví vyplývajících z expozice hluku, nabízí tato zpráva rovněž pohled na předpokládanou úroveň hluku v budoucnu, jakož i na související dopady na lidské zdraví v Evropě.
V návaznosti na předchozí hodnocení hluku v Evropě, které agentura EEA provedla v roce 2014, se zpráva věnuje také přijatým opatřením v oblasti řízení a snižování expozice hluku a hodnotí pokrok dosažený v rámci plnění cílů EU, které pro hlukové znečištění stanoví právní předpisy EU, včetně směrnice o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí a sedmého akčního programu pro životní prostředí.
Dle odhadů je dlouhodobé celodenní hlukové zátěži (den-večer-noc) z dopravy nad 55 decibelů (dB(A)) exponováno 113 milionů lidí. Ve většině evropských zemí je více než 50 % obyvatel městských oblastí vystaveno hluku ze silniční dopravy nad 55 dB (hlukový indikátor pro den-večer-noc). Podle Světové zdravotnické organizace je pravděpodobné, že se při této hladině hluku objeví dopady na zdraví. EU považuje dlouhodobou expozici úrovni hluku přesahující 55 decibelů za expozici vysokou.
Závažné dopady na zdraví
Dlouhodobá expozice hluku má závažné dopady na zdraví. Na základě nových informací Světové zdravotnické organizace (WHO) agentura EEA odhaduje, že dlouhodobá expozice hluku v Evropě každoročně způsobí 12 000 předčasných úmrtí a přispěje ke 48 000 nových případů ischemické choroby srdeční (způsobených zúžením srdečních tepen).
Dále se odhaduje, že 22 milionů lidí trpí chronickým obtěžováním hlukem a u 6,5 milionu osob vede hluková zátěž k chronickému značnému narušení spánku. Podle dat WHO se tyto dopady na zdraví začínají objevovat již při nižších hladinách hluku než těch, které jsou stanoveny jako prahové hodnoty pro reporting dle směrnice EU o hluku ve venkovním prostředí. Je proto pravděpodobné, že skutečný počet postižených osob je ještě vyšší. Informace, které země v souladu se směrnicí EU poskytly, navíc nezahrnují veškeré městské oblasti, silnice, železnice a letiště.
Kromě dopadu na člověka představuje hlukové znečištění také čím dál větší hrozbu pro divoká zvířata na souši i ve vodě. Hluk může snižovat reprodukční schopnost a naopak zvyšovat úmrtnost a únik zvířat do klidnějších oblastí.
Cíl EU pro rok 2020 týkající se hluku nebude splněn
Ačkoli členské státy EU dosáhly jistého pokroku, co se týče mapování a reportování informací o oblastech s vysokou úrovní hlukové zátěže napříč Evropou, politických cílů týkajících se hluku ve venkovním prostředí zatím dosaženo nebylo. Je zřejmé, že nebude splněn cíl pro rok 2020 stanovený v 7. akčním programu pro životní prostředí, který spočívá ve snížení hlukového znečištění a posunu k hladinám expozice hluku, které doporučuje WHO. Předpokládá se, že hlukové znečištění se bude z důvodu budoucího růstu měst a zvýšené poptávky po mobilitě dále zhoršovat.
Kromě toho je 22 milionů osob vystaveno vysoké hladině hluku ze železniční dopravy, 4 miliony hluku z letecké dopravy a o něco méně než 1 milion lidí hluku pocházejícímu z průmyslu.
Přes 30 % dat požadovaných na základě směrnice EU stále není dostupných ani po uplynutí lhůty pro reporting zpráv, která byla právně stanovena na rok 2017. Tato výrazná zpoždění naznačují, že některé země zatím zřejmě nezavedly potřebná opatření k snížení hlukového znečištění. Zpráva dále uvádí, že je zapotřebí lepší implementace – což je bod podporující závěry nedávného samostatného hodnocení Evropské komise zaměřeného na provádění dané směrnice.en
Opatření ke snížení hlukové zátěže
Zpráva EEA uvádí, že země již přijímají nejrůznější opatření ke snížení a řízení hladin hluku, avšak stále je obtížné zhodnotit jejich přínosy, co se týče pozitivních výsledků v oblasti zdraví.
K nejoblíbenějším opatřením ke snížení hladiny hluku ve městech patří nahrazení staršího dláždění cest hladším asfaltem, usměrňování dopravních toků a snížení nejvyšší povolené rychlosti na 30 kilometrů za hodinu. Dále se jedná o opatření zaměřená na zvyšování povědomí a změnu chování lidí směrem k využívání méně hlučných druhů dopravy, jako je jízda na kole, chůze nebo využívání elektrických vozidel.
Značný počet zemí, měst a regionů rovněž zavedl tzv. tiché oblasti, přičemž většinu z nich tvoří parky a další zelené plochy, kam se lidé mohou uchýlit před hlukem města. Zpráva uvádí, že je zapotřebí usilovat o vytvoření a ochranu tichých oblastí mimo města a zlepšit dostupnost těchto oblastí ve městech.
Základní informace o směrnici EU o hluku ve venkovním prostředí
Vystavení osob hluku je monitorováno v souladu se směrnicí o hluku ve venkovním prostředí (END) podle dvou prahových hodnot pro vykazování, a to pro indikátor celodenní hlukové zátěže (den-večer-noc, Lden), který měří expozici hladinám hluku spojeným s „obtěžováním“, a indikátor pro noční dobu (Lnight), který je navržen k hodnocení míry narušení spánku.
Prahové hodnoty stanovené směrnicí pro reporting jsou vyšší než hodnoty doporučené WHO a v současnosti není zaveden žádný mechanismus ke sledování pokroku při překračování těchto nižších prahových hodnot hlukové zátěže dle doporučení WHO.
Foto: pixabay
Komentáře