Brněnští radní doporučili zastupitelům, aby schválili novou obecně závaznou vyhlášku týkající se zákazu spalování uhlí ve zdrojích o příkonu 300 kW a níže. V případě vyhlášení smogových situací by bylo zakázáno používat zdroje na pevná paliva, pokud nejsou hlavním zdrojem vytápění objektu.
„Topná sezona spolu s nepříznivými rozptylovými podmínkami, které panují zejména v zimních měsících, způsobují, že jsou překračovány denní koncentrace prachových částic. V tomto období je také častější výskyt inverzního počasí, kdy se v nižších polohách kumulují škodliviny. V Brně je velká část města vytápěna pomocí centrálního zásobování teplem, nicméně je zde zastoupeno také vytápění pevnými palivy.
Ještě před deseti lety tu bylo více než 900 kotlů na pevná paliva. Ze statistik nebylo zřejmé, v jakém množství jsou zastoupeny kotle nejnižších tříd 1 a 2, ale díky kontrolní činnosti Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna víme, že tyto zdroje na území města ještě pořád jsou. Nicméně vyhláška se dotkne především kamen, která slouží k přitápění v místnostech, rekreačních objektech, garážích apod. Koncentrace škodlivin pocházejících i z jednoho nevyhovujícího zdroje je přitom z hlediska místní kvality ovzduší znatelná. Tomu chceme vyhláškou zabránit a zlepšit stav ovzduší především v zimě,“ uvedl 1. náměstek primátorky města Brna Petr Hladík.
Hlavními zdroji znečišťování ovzduší v Brně jsou doprava (NO₂) a lokální vytápění (prachové částice – tzv. PM). Na území brněnské aglomerace je překračován imisní limit pro suspendované částice PM10. V minulosti se překračování imisního limitu týkalo i oxidu dusičitého (NO₂), suspendovaných částic PM2,5 a benzo[a]pyrenu (BaP).
Vytápění domácností (96,4 %) představuje společně se spalováním rostlinného materiálu na otevřených ohništích (2,2 %) hlavní zdroj emisí benzo[a]pyrenu na celkových emisích této látky. Stará prohořívací a odhořívací spalovací zařízení mohou produkovat až 100x více BaP než moderní správně provozované automatické a zplyňovací kotle.
BaP je většinou navázaný na prachové částice, které pronikají do dýchacího traktu, kde se ukládají a způsobují onemocnění dýchacích cest a riziko dalších chorob. Ve vyšších koncentracích má dráždivé účinky a především představuje zvýšení rizika nádorového onemocnění. Prachové částice a BaP ovlivňují lidské zdraví i při velmi nízkých koncentracích. Emise znečišťujících látek z lokálních topenišť jsou přes komíny domácností vypouštěny poměrně nízko, prakticky přímo v dýchací zóně člověka. Vliv těchto látek na zdraví obyvatel a na imisní situaci je tak v porovnání s ostatními zdroji znečišťování výrazně vyšší.
Zjednodušeně tedy vyhláška zakazuje spalování uhlí, uhelných briket a koksu ve stacionárním zdroji o výkonu 300 kW a níž. Jedná se o jednopokojová topidla bez ohledu na jejich konkrétní parametry. Jako náhradu by mohli uživatelé například spalovat dřevo.
Návrh vyhlášky také pamatuje na smogové situace. „V případě nepříznivých rozptylových podmínek, kdy by byla vyhlášena smogová situace na území města Brna, chceme být připraveni. Vyhláška, kterou jsme dnes na schůzi Rady města Brna doporučili ke schválení v zastupitelstvu, by zakazovala spalování pevných paliv v zařízeních, která nejsou hlavním zdrojem vytápění domů. Jednalo by se například o krby, krbové vložky nebo kamna, která slouží jako doplnění primárních kotlů. Provozovatelům a domácnostem by tedy tento zákaz nepřinesl výrazné změny ve vytápění, přesto by však mohl příznivě ovlivnit kvalitu ovzduší. Ze zkušeností víme, že byly většinou smogové situace vyhlášeny na několik dní. Naposledy k tomu došlo na začátku roku 2017,“ dodal Petr Hladík.
Výše uvedené spalovací zdroje najdeme většinou v rodinných domech, kde jsou instalovány pro zvýšení komfortu v domácnostech. Ačkoliv se nejedná o primární zdroje vytápění, představují v některých částech Brna výrazný zdroj emisí znečišťujících látek. Velkou roli hraje způsob spalování pevných paliv. Při nedodržení doporučených postupů (například správné proschnutí paliva) mohou být i krby nebo kamna významným zdrojem znečištění.
Smogovou situaci na základě zákona o ochraně ovzduší vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí a oznamuje to dotčeným krajským a obecním úřadům. V případě vzniku smogové situace město Brno o této záležitosti neprodleně informuje své občany a zároveň upozorní na zákaz spalování pevných paliv po dobu jejího trvání. Zákaz by se netýkal smogových situací při překročení prahových hodnot troposférického ozonu, k nimž dochází zpravidla mimo topnou sezonu. Příčiny jejich vzniku totiž nejsou úzce spojeny s emisemi
z lokálních topenišť.
Komentáře