Není pravda, že je pěnový polystyren nerecyklovatelný

Podle informací z portálu Medium zažila naše planeta v letošním březnu druhý nejteplejší březen od roku 1850. Duben byl čtvrtý nejteplejší. Observatoř Mauna Lao zaznamenala koncem letošního dubna rekordně vysokou koncentraci CO2 – 425 ppm. To se projevilo v rekordní vlně veder, zejména v Asii a ve zvýšení teploty povrchu oceánu, měřenou satelitem, na rekordních 21,1 stupňů Celsia.

Evropa zažívá nejhorší sucha za posledních 500 let. Španělsko překonalo teplotou ovzduší 38,8 stupňů Celsia dosavadní rekord. Světu dochází pitná voda, některé vlády připravují přídělový systém. Polovina obcí v Katalánsku bude nucena omezit kvůli suchu spotřebu vody. Grónsko zažívá bezprecedentní úbytek ledu, když tání ledovců probíhá třikrát rychleji než před 30 lety a hladina moře stoupá dvakrát rychleji než v devadesátých letech.

V roce 2022 emitoval svět 40,5 miliard CO2. Navzdory doporučení IPCC ke snížení spotřeby ropy a plynu do roku 2030 o 30 % se vrtá dále, dokonce i v ekologicky citlivých oblastech v USA – v Mexickém zálivu a na Aljašce.

Jednání představitelů sedmi nejvyspělejších ekonomik, G7 (Kanada, Francie, Německo, Italie, Japonsko, VB a USA), v květnu vyzvalo k dalším opatřením k rychlejší dekarbonizace ekonomik. Skupina představuje 13 % světové populace, více než polovinu HDP, 28 % emisí CO2. Přijali opatření ke snížení emisí skleníkových plynů z používání fosilních paliv. Během příštích pěti let by měli zrušit veškeré dotace na výrobu a spotřebu fosilních paliv.

Dále by měli zavádět mechanismy stanovování cen uhlíku, nejlépe formou daně, místo emisních povolenek. Větší investice by měly směřovat do výzkumu a vývoje v oblasti čisté energie, dekarbonizace a dopravní infrastruktury. Znečišťování životního prostředí plastovým odpadem by mělo být ukončeno o deset let dříve, v roce 2040.

Ministři životního prostředí G7 se dohodli o posílení opatření k podpoře udržitelné výroby a spotřeby plastů, zejména z hlediska jejich jednorázových aplikací, škodlivých přísad a mikroplastů.

Již dříve navrhli experti z World Resource Institutu desatero opatření ke globálnímu snížení emisí CO2:

• Odstavení uhelných elektráren.
• Vyšší investice do obnovitelných zdrojů energií.
• Rekonstrukce a dekarbonizace budov.
• Dekarbonizace výroben cementu, oceli a plastů.
• Přechod na elektromobilitu.
• Zvýšení podílu veřejné dopravy, podpora cyklistiky a chůze.
• Dekarbonizace letectví a lodní dopravy.
• Zastavení těžby dřeva v pralesích a rekultivace nevyužívaných ploch.
• Snížení ztrát potravin a zlepšení zemědělských postupů.
• Konzumace více rostlinných potravin.

Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) je světový chemický průmysl třetím v pořadí průmyslových odvětví z hlediska množství přímých emisí CO2 – za výrobou kovů a cementu. Také evropský chemický průmysl musí přispět ke klimatické neutralitě. Evropská komise zveřejnila koncem ledna dokument Přechodová cesta chemického průmyslu v EU. Transformace bude spočívat ve zvýšení cirkularity pomocí mechanických a chemických způsobů recyklací plastových odpadů, využívání biomasy a zachyceného CO2 jako surovin pro nové chemikálie, včetně plastů, efektivnější využívání digitalizace a produkci bezpečných a udržitelných chemikálií. Více než 40 chemických společností je zapojeno v iniciativě Together for Sustainability.

Specifickým problémem chemického průmyslu jsou plasty. Na loňském březnovém zasedání Environmentálního shromáždění OSN v Nairobi bylo rozhodnuto o vytvoření Mezivládního vyjednávacího výboru pro vypracování právně závazného nástroje proti znečišťování životního prostředí plasty. První z pěti plánovaných jednání, za účasti i MŽP ČR, proběhlo na přelomu listopadu a prosince v uruguayském Punta del Este. Dohoda by měla pokrýt celý řetězec od výroby plastů, přes zpracování a aplikace až po využití odpadů. Bude cílit na 30 % podíl recyklátu v nových plastových výrobcích od roku 2030.

Znečištění plasty by se mělo do roku 2040 snížit o 80 %. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) nastiňuje tři změny trhu s plasty: