Není CO2 jako CO2

Při určitých termooxidačních procesech ale vzniká různý CO₂. Například zařízení na energetickké vyžití odpadu produkují jiné CO₂, než třeba hnědouhelné elektrárny. 

Spalovny nemusí mít starosti s emisními povolenkami, protože jimi produkovaný CO₂ se pravděpodobně nepodílí na globálním oteplování tak závažně, jako jiné molekuly CO₂. Tak to alespoň vysvětlují někteří vědci, zabývající se globálním oteplováním. Evropa tedy rozlišuje dvě různé molekuly Co₂.

Jedna molekula je k životnímu prostředí takřka neutrální, druhá napomáhá skleníkovému efektu. Ať je to jak chce, rozdíl mezi uhlíky v molekule CO₂ prostě je. Kromě dvou stabilních izotopů uhlíku se nejen v atmosféře Země vyskytuje totiž i jeden izotop radioaktivní. 

Dominantní je izotop uhlíku ¹²C, kterého je 98,89 %. Druhého stabilního izotopu ¹³C je 1,11 %. Příměs radioaktivního izotopu uhlíku ¹⁴C je z procentuálního hlediska zanedbatelná (zhruba 0,000000001%). Jeho poločas rozpadu není příliš dlouhý, pouze 5 730 let.

Izotop ¹⁴C vzniká v zemské atmosféře dopadem kosmického záření na molekuly dusíku (N) a fotosyntézou se dostává do tkání živých rostlin. V nich je jeho poměr k ¹²C téměř totožný jako ve vzduchu. Jakmile rostlina odumře, ¹⁴C se přestane doplňovat a rozpadá se. Podle snižující se koncentrace ¹⁴C se dá tedy určit, kdy k zániku rostliny došlo.

Vědci v minulém století zjistili, že ačkoliv koncentrace CO₂ v atmosféře stoupá, podíl ¹⁴C vůči ¹²C v molekulách CO₂ klesá. A protože kosmického záření neubývá ani nepřibývá a izotopu ¹⁴C vzniká stále stejné množství, musí nutně přibývat izotop ¹²C.

Izotop ¹³C se v rostlinách vyskytuje méně, a proto se dá určit, jakého původu je molekula CO₂. Zda rostlinného, nebo jiného. Ale i koncentrace ¹³C se v atmosféře snižuje.

Fosilní paliva jsou rostlinného původu. Jsou stará tak, že se v nich izotop ¹⁴C nevyskytuje a ¹³C je tam velmi málo. Pálení fosilního paliva je tedy logicky příčinou snižování koncentrace CO₂ s izotopem ¹⁴C.

Věci se tedy mají tak, že zatímco molekuly CO₂ vznikající antropogenní činností, tedy molekuly s fosilním uhlíkem, možná způsobují skleníkový efekt (byť z emisních plynů není CO₂ ani zdaleka největším hříšníkem), uhlík s krátkým životním cyklem je k atmosféře šetrnější. I takto je možné vysvětlit a odůvodnit udílení výjimek.