Bioplynová stanice není nic jiného než místo, kde se vytvoří co nejlepší podmínky k procesům uvolňování plynu z rozkládajícího se biomateriálu, nejlépe bioodpadu.
Využívání zeleného rostlinného odpadu v kompostárnách má své opodstatnění. Jedná se o vhodné nakládání s bioodpadem jako takovým. I během kompostování vzniká určité množství bioplynu, které je ale oproti tomu, co vznikne v bioplynové stanici, nepoměrně malé, nicméně je a končí v prostředí. Nejímá se.
V dnešní době se v celé řadě zemí považuje skládkování bioodpadu téměř za zločin. U nás se někdy v černých popelnicích nachází až 40 % tohoto energeticky zajímavého odpadu, který pak v drtivé většině končí na skládkách. Tam tleje bez jakéhokoli řízení samovolně a vznikající bioplyn je buď jímán systémem drenážních trubek, kterými je skládka prošpikována, nebo samovolně uniká do ovzduší. Nutno podotknout, že ani jímání skládkového plynu nemá mnohdy efektivitu, díky které bychom mohli říci: ano, plyn máme pod kontrolou.
Je dokázáno, že skládkový plyn je násobně škodlivější než emise jiných plynů a v ovzduší je jedním z největších škodičů. Svým působením přispívá v atmosféře ke změnám, které následně vedou ke klimatickým změnám. Proto je dobré ho zbytečně nevypouštět, navíc v případě, kdy ho můžeme využít. Stát proto podporuje výstavbu nových odpadových bioplynových stanic. Ale dělá to tak trochu „po svém“.
Zdroje obnovitelných zdrojů mohou kupovat od státu „záruky původu“ energie. Zavazují se k tomu v okamžiku, kdy v projektu využijí dotační peníze. Fotovoltaické elektrárny za záruku původu vyrobené 1 MWh zaplatí státu 2,30 Kč. Zemědělské bioplynové stanice platí 400 Kč a odpadové bioplynky rovných 800 Kč. V takovém okamžiku ztrácí podpora pro odpadové bioplynky smysl. Zdá se, že to, co dostanou na dotaci, to vrátí za záruky.
S obdrženými zárukami se obchoduje. Mají o ně zájem společnosti, které z podstaty své výroby nemohou tak snadno provést uhlíkovou tranzici a vypouští do ovzduší emise. Pro záruky existuje trh, který určuje jeho cenu. Vypadá to, že odpadové bioplynky nemají úplně rovné podmínky při vstupu na tento trh.
Producenti, emitující škodliviny, za každou vyrobenou 1 MWh platí pokutu ve výši 1 200 Kč. Trh se zárukami původu ale umožňuje těmto zdrojům záruky kupovat například za 800 Kč, takže na každé jedné MWh ušetří 400 korun.
Slibujeme čtenářům, že z kompetentních míst zjistíme důvody rozdílného přístupu k poplatkům za záruky původu a v co nejkratší době o tom budeme informovat.
Komentáře