V současné době jsou středem pozornosti PET lahve a hliníkové plechovky, které ale podle nové analýzy tvoří jen 7,6 % a 4,1 % z prodaných obalů od potravin. Přitom si z obchodů odnášíme značné množství dalších obalů, které by se měly také třídit a recyklovat, ale jejich zpracování je náročnější.
K odpadům z obalů je třeba přistupovat komplexně a nezaměřovat se pouze na nejméně problematické položky, tvrdí v analýze Asociace českého tradičního obchodu (AČTO), která kritizuje zavedení povinného zálohování vybraných nápojových obalů.
Zanedbatelné procento
V loňském roce nechala asociace detailně prozkoumat strukturu prodaných potravin na vzorku více než 14 mil. prodaných kusů ve 40 obchodech. Mezi vybrané obchody patřily supermarkety, standardní samoobsluhy i malé vesnické obchody. Prostřednictvím analýzy se asociace chtěla dobrat k tomu, jaký je poměr kusů prodaného zboží (obalů) k celkovému množství prodaných kusů zboží.
„Pochopitelně se struktura prodávaných potravin, tedy i obalů, může u různých obchodníků lišit. My jsme však v naší analýze rozebírali více než 14 miliónů prodaných kusů zboží, a tedy čísla považujeme za velmi reprezentativní. Do analýzy jsme nezahrnovali pouze takové položky, jako je ovoce, zelenina, pečivo či cigarety. Některé z těchto položek se také prodávají v různých druzích obalů, celkový podíl obalů tvořených PET lahvemi a plechovkami od nápojů tak je reálně ještě menší,“ říká Hana Carvová, analytička z AČTO, která se na sběru dat podílela.
Z výsledků vyplývá, že PET lahve ani hliníkové plechovky, pro které v současné době připravuje ministerstvo novou legislativu, zavádějící jejich povinné zálohování, nedosahují příliš vysokého procentuálního podílu. Konkrétně tvoří PET lahve (bez mléka, piva, vína) 7,6 % obalů od potravin a hliníkové obaly od nápojů 4,1 %. Nejvíce se prodávají obaly od mléčných výrobků (jogurty, mléko v PET lahvích, tvarohy, smetany, dezerty nebo sýry v platových vaničkách - 21, 02 %). Nezálohované skleněné obaly (od alkoholu nebo konzervované zeleniny) mají 5,4 % a tetrapakové obaly od mléka či džusů 3 %.
„Je zjevné, že mezi obaly od potravin mají PET lahve a plechovky od nápojů jen malý podíl. Pokud bychom v rámci maloobchodu vzali v úvahu i obaly od nepotravinářského zboží, půjde o procento zcela zanedbatelné. Přesto probíhá obrovský lobbistický tlak, aby zrovna tato kategorie nejlukrativnějších odpadů z obalů byla řešena samostatně na úkor zákazníků i obchodníků. Obrovské prostředky, které bude povinné zálohování stát, bude samozřejmě muset někdo zaplatit,“ komentuje výsledky Pavel Březina, předseda AČTO.
Je třeba komplexní přístup
Podle asociace dosahují navíc PET lahve a plechovky ještě nižšího procentuální podílu v kontextu celého domovního odpadu. Podle dat ministerstva se jedná o jen asi 1,3 %, která zároveň představují jen 5 % obsahu barevných kontejnerů.
„Nevěřím, že by zavedení povinného zálohování přispělo k lepší ekologické situaci v naší zemi. K návrhu na zavedení povinného zálohování se nedávno vyjádřila i Komise RIA, která je součástí Legislativní rady vlády. I podle ní jsou ekologické přínosy systému velmi sporné, když jenom zálohovací automaty spotřebují ročně stejně energie jako více než šest tisíc domácností,“ říká Pavel Březina a dodává:
„Obaly od mléčných výrobků, tetrapakové obaly či nezálohované sklo představují v souhrnu z hlediska množství řádově třikrát větší problém než obaly od nápojů, které chce Ministerstvo životního prostředí tak moc povinně zálohovat. Pokud k problému nebudeme přistupovat komplexně, tak to znamená, že buď další obaly řešit nebudeme, nebo v budoucnu budeme nesmyslně vytvářet několik dalších zálohovacích systémů, v rámci kterých budeme zákazníky nutit nosit do obchodů třeba obaly od džusů a mléka nebo kelímky od jogurtů.“
Novelu obalového zákona, která zavádí systém povinného zálohování, kritizuje téměř většina subjektů, mezi které paří zástupci obcí, Hospodářská komora, dále zástupci recyklačních a svozových firem, provozovatelé benzínových pump a nově se přidali i zástupci malých pivovarů.
Zdroj: www.acto.cz
Komentáře