Spalovna. Slovo, které budí mezi obyvateli vášně, znepokojení a především silné antipatie. Také se není čemu divit, když byly v minulosti tyto technologie v provozu, doprovázela je nelichotivá pověst, která přetrvává dodnes. Nejednalo se totiž o moc sofistikovaná nebo ekologická zařízení. Do spalovny se přivezl odpad, který se spálením zlikvidoval. Během tohoto procesu se nevyrobila žádná tepelná ani elektrická energie, a co hůř, do ovzduší se uvolnily znečišťující látky.
Jenomže doba pokročila a spolu s ní i technologie. Spalovny dnes neexistují, nahradila je již zmíněná zařízení na energetické využití odpadu. Dnešní ZEVO podléhá přísným emisním limitům i dalším ekologickým parametrům, proto je vybaveno moderními technologiemi a proces spalování je nepřetržitě monitorován. Není nadsázkou tvrzení, že vzduch nad komínem těchto zařízení je čistší, než někde ve městě. Nebo ve vesnici v chladném období, kdy se ze všech komínů čoudí a pálí se kde co. Malá lokální topeniště tak představují větší problém, jelikož na rozdíl od ZEVO nepodléhají žádným limitům a nejsou kontrolována.
ZEVO odpad nejen spálí, ale vyprodukuje z něj i energii, kterou si mohou napojené domácnosti zatopit nebo posvítit. Může nahradit uhlí, což v době, kdy se odchází od klasických fosilních paliv, představuje daleko ekologičtější variantu. Zároveň mu je třeba přičíst k dobru, že odpad, který se energeticky využil, nemusí být zahrabán na skládce. Po spálení samozřejmě zbude zhruba třetina množství odpadu, ovšem i se zbytkovým odpadem se dá naložit ekologicky. Lze jej využít jako druhotnou surovinu třeba ve stavebnictví a v praxi tak uplatnit oběhové hospodářství.
Přes všechny nesporné výhody, které ZEVO má, se stále ozývají hlasy brojící proti jejich výstavbě. Tvrdí například, že spalování odpadu zlikviduje třídění a následnou recyklaci. To je ovšem nesmysl, kterým argumentují především nadnárodní skládkové společnosti za nelogického přispění nevládních neziskových ekologických organizací.
Energeticky se využívá jen odpad, který je zbytkový. Čili ten, který v černé popelnici zůstal po vytřídění využitelných a nebezpečných složek a který znovu využít prostě nejde. Nic nového z něj nepostavíte ani nevyrobíte, tak proč jej nevyužít alespoň energeticky. Koneckonců je to v souladu s hierarchií nakládání s odpady a pořád je to lepší varianta, než skládka.
Je s podivem, že proti ZEVO v naší republice bojují především ekologičtí aktivisté. Proto je na místě klást si otázky: Nerozumí této věci nebo záměrně uvádějí mylné informace? A pokud je v tom záměr, čemu nebo komu tím nahrávají? Jejich „zelené“ myšlenky a „ekologické“ výhrady jsou čím dál tím nebezpečnějšími, protože laická veřejnost nedokáže v odborných tématech oddělit informace od dezinformací.
Fascinující jsou v tomto ohledu skandinávské země, které jsou z mnoha pohledů považovány za ekologicky uvědomělé a průkopnické. Dle svých slov odpady recyklují a jsou v tom dobří. Ve skutečnosti jejich recyklace ovšem znamená, že odpady energeticky využívají, což funguje tak dobře, že odpady paradoxně musí dovážet, protože jich mají nedostatek. V zemích, které postihují dlouhé a kruté zimy, dává takové řešení smysl. Navíc jsou tyto země neskonale „zelenější“, než zbytek Evropy. Tamní ekologové zřejmě nakládají s fakty jinak. Kvalitněji a ve prospěch lidí.
Ve Vídni stojí ZEVO uprostřed města a žádný z Rakušanů se neobává, že z komína vypouštěné dioxiny mu způsobí rakovinu, další kontaminanty mu zabijí rodiče a jeho dětem narostou druhé hlavy. Zařízení nikoho nepohoršuje, je naopak budovou, která zdobí centrum a láká turisty. Na území rakouského hlavního města jsou tato zařízení celkem čtyři. U nás ale obavy máme. Těžko však říci, co je důvodem. Možná se nemůžeme oprostit od dob minulých a nejsme připraveni změnit názor. Nebo možná „zelený“ tlak skutečně zabírá.
Foto: pixabay
Komentáře