Vodní nádrž Orlík trpí aktuálně vysokou mírou eutrofizace – tedy zvyšováním produkce řas přísunem živin, zejména dusíku a fosforu. Ta se projevuje zejména v letním období, kdy ve velké části nádrže zaznamenáváme vysoké biomasy sinic a řas.
„Jako Jihočechovi mi vždycky na srdci ležela kvalita vody v našich krásných jihočeských rybnících, které nám postupem času začaly zelenat. Právě to, jakým způsobem se zhoršuje kvalita vody, mě jako téma začalo zajímat. Poté, co jsem se seznámil se studií proveditelnosti, zorganizoval jsem pracovní skupinu, ve které jsou zástupci životního prostředí Jihočeského a Středočeského kraje, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství a především Povodí Vltavy a Rybářství Třeboň. Pracovní skupina definuje jednotlivé kroky k naplňování studie proveditelnosti. Tyto kroky se týkají i změn v legislativě, ve smyslu zákonů a podzákonných norem, proto je konzultujeme i s ministerstvy,“ přibližuje místopředseda Sněmovny Jan Bartošek.
Studie proveditelnosti opatření ke snížení dotace fosforu do vodního díla Orlík (vypracovaly společností Sweco a.s. a Aquatis a.s.) odhaduje roční emise fosforu v povodí VN Orlík na 397 tun. Do vlastní nádrže Orlík pak ročně vstupuje 304 tun fosforu s průměrnou koncentrací fosforu v přítocích 0,12 mg/l. V povodí se tedy zadržuje 93 tun fosforu ročně (23 %) z celkových zdrojů.
Největší látkové zatížení do VN Orlík přichází řekou Lužnicí (129 t/rok), která po řece Lomnici vykazuje druhou nejvyšší průměrnou koncentraci celkového fosforu (0,18 mg/l). V povodí Lužnice se nachází největší koncentrace velkých rybníků v rámci celého povodí VN Orlík a to včetně největšího středoevropského rybníku Rožmberk.
Význam rybníka Rožmberk pro VN Orlík
„Kvalitu vody Lužnice významně negativně ovlivňuje rybník Rožmberk. Roční látková bilance rybníka Rožmberk byla vyčíslena na + 4,5 tuny fosforu – z Rožmberka odteče za rok o 4,5 t fosforu více, než se do něj s přítoky dostane. Rybník Rožmberk tak představuje největší emisní zdroj fosforu v povodí VN Orlík,“ vysvětluje generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.
Kde stojí za to hledat řešení?
Z několika bilančních studií, které na tomto rybníce provedl státní podnik Povodí Vltavy, vyplývá, že aktuálně největší riziko představuje stará zátěž v sedimentech (fosfor uložený z dob velkochovu prasat R.A.B.) a současné emise pocházející z odpadních vod odlehčovaných z kanalizace města Třeboň.
„Pokud by se podařilo rybník Rožmberk převést ze stavu, ve kterém fosfor uvolňuje, do stavu, ve kterém fosfor naopak zadržuje, byl by to pro povodí VN Orlík významný krok. Zároveň zásoba fosforu, ale i dusíku a organických látek v sedimentu je potenciálně cenná pro využití v zemědělství,“ říká Petr Kubala. „A ložiska fosforových rud jsou neobnovitelná a hrozí tedy riziko jejich postupného vyčerpání s rizikem celosvětového nedostatku fosfátových hnojiv,“ varuje dále Petr Kubala.
V září roku 2021 provedl státní podnik Povodí Vltavy, ve spolupráci s rybářstvím Třeboň, průzkum mocnosti a kvality sedimentů rybníka Rožmberk. „Bylo zjištěno, že se v něm aktuálně nachází ⁓670 000 m3 sedimentu, který obsahuje ⁓264 t fosforu! Množství fosforu v rybničním sedimentu je nejenom značná hrozba pro VN Orlík, ale rovněž i příležitost pro znovuvyužití - recyklaci živin v zemědělství,“ dodává Jan Hůda z Rybářství Třeboň.
Odbahňování Rybářstvím Třeboň– příklad, který je dobré následovat
Rybářství Třeboň provádí v posledních letech před každým výlovem pravidelné odbahňování loviště pomocí sacího bagru. Odtěžený materiál je následně čerpán do bezodtokých lagun, kde je odvodněn a následně nabízen místním zemědělcům na jejich půdu. Množství odstraněného sedimentu (tímto způsobem) se postupně zvýšilo až na ⁓3 600 m3 (v roce 2022). Odhadem se v loňském roce z rybníka touto cestou odstranilo 1,2 t celkového fosforu.
„Recyklace fosforu s rybničním bahnem na zemědělskou půdu je třeba podporovat a dále rozvíjet. Své o tom věděli i naši předkové, kteří rádi využívali rybniční bahno pro dlouhodobé zúrodňování svých polí,“ zmiňuje Jan Bartošek.
Nastává otázka, kam s odsátým bahnem. „Nejlepší by bylo ho vracet zpět na zemědělskou půdu, ale zde se dostáváme do situace, kdy zemědělci nejsou zatím motivováni, aby si bahno odebírali. A narážíme také na legislativní předpisy, normy, tedy komplikace pro zemědělce. Abychom mohli sedimentu odstraňovat víc, potřebujeme k tomu větší finanční zajištění. A také už zmíněnou legislativní podporu pro zemědělce,“ připomíná Josef Malecha z Rybářství Třeboň.
„Bude to ještě běh na dlouhou trať, ale jsem si vědom toho, že někde se musí začít a postupně se snažíme přispět ke zlepšení kvality vody v jihočeských rybnících. Protože když to neuděláme, tak se voda do budoucna stane nepoužitelnou,“ dodává Jan Bartošek.
Komentáře