Evropský parlament se letos bude zabývat zvyšováním podílů obnovitelné energie, oběhovým hospodářstvím, přičemž se zaměří především na ekodesign, textil a plýtvání potravinami. Velké plány má i v oblasti dekarbonizace.
Dekarbonizace
Evropský parlament bude i letošním roce usilovat o klimatickou neutralitu prostřednictvím dekarbonizace všech odvětví hospodářství. Do roku 2035 chce dosáhnout uhlíkově neutrální Evropy a nulových emisí.
Europoslanci se proto budou věnovat souvisejícím tématům. Jedním z nich jsou nové normy oxidu uhličitého pro osobní a dodávkové automobily. Evropská komise navrhla v červenci 2021 snížit limit pro emise z osobních automobilů a dodávek o dalších 15 % od roku 2025, následně o 55 % pro osobní automobily a o 50 % pro dodávky do roku 2030.
Cíle jsou vyjádřeny v procentech, protože norma 95 g na km bude muset být přepočítána podle nového přísnějšího emisního testu, který lépe odráží reálné jízdní podmínky.
"Revidovaná legislativa by měla občanům pomoci širším zaváděním vozidel s nulovými emisemi, lepší kvalitu ovzduší, úspory energie a nižší náklady na vlastnictví vozidla, a stimulovat inovace v oblasti technologií s nulovými emisemi," uvádí Evropský parlament.
S tím souvisí i další plán, kterým je zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Mezi alternativní paliva pro vozidla s nulovými emisemi patří elektřina, čpavek a vodík. Dále také obnovitelná paliva, která zahrnují paliva z biomasy a biopaliva, syntetická a parafinická paliva, včetně již zmíněného čpavku, vyráběná z obnovitelné energie.
Přechod na bezemisní vozidla musí logicky probíhat ruku v ruce s komplexní infrastrukturou dobíjecích a čerpacích stanic. V EU je k dispozici přibližně 360 tis. veřejně přístupných dobíjecích míst pro elektromobily. Problémem je, že většina z nich je soustředěna pouze v několika zemích a to v Nizozemsku, Německu, Francii, Itálii a Švédsku. V České republice je k dispozici 2 653 dobíjecích míst.
S cílem podpořit využívání alternativních paliv přijal Parlament v říjnu 2022 postoj k pravidlům, týkajícím se infrastruktury nezbytné pro jejich zpřístupnění v celé Evropě.
Europoslanci budou usilovat o větší množství dobíjecích stanic na hlavních, evropských silnicích s větší kapacitou. Navrhují, aby do roku 2026 byly alespoň jednou za 60 kilometrů podél hlavních silnic vybudovány zóny pro dobíjení elektromobilů. Pro nákladní automobily a autobusy by měly být do stejného roku dobíjecí zóny po každých 60 kilometrech alespoň na hlavních transevropských dopravních sítích.
Rovněž je navrženo zřídit do roku 2028 podél hlavních, evropských silnic každých 100 km vodíkové čerpací stanice. Těch bylo v roce 2021 v EU pouze 136. Směrnice o infrastruktuře pro alternativní paliva obsahuje také ustanovení pro námořní a letecký sektor.
Dále se v letošním roce počítá s přijetím nového rámce pro vnitřní trh s vodíkem a snižování emisí metanu a fluorovaných skleníkových plynů.
Kromě toho budou europoslanci rozhodovat o nových pravidlech, která zabrání společnostem obcházet emisní předpisy EU přesunem výroby do zahraničí. Parlament požaduje zpřísnit poplatek za uhlík pro dovážené zboží, který by zabránil tzv. carbon leakage (úniku uhlíku). K tomu dochází, když firmy přesouvají svou výrobu do zemí s méně striktními emisními pravidly.
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře