Jednou z cest dalšího nakládání s biologicky rozložitelnými odpady je jejich kompostování. Výhodami biologického rozkladu jsou snížení množství skladovaného či spalovaného odpadu, snížení produkce skleníkových plynů (především metanu), zabránění nestability odpadu na skládce a produkce kvalitních hnojiv.
Položili jsme se proto dvě otázky Martinu Šmídovi, místopředsedovi Kompostářské asociace KompAs, v jejímž manifestu stojí tato slova: „U materiálové recyklace platí, že odpad je surovinou. Kompostování mění tuto surovinu (bioodpad) na komoditu (kompost), která je zcela zásadní, avšak nedoceněná.
Pakliže na jedné straně řešíme problém vysokého podílu biosložky ve směsném komunálním odpadu a na druhé straně nedostatek organické hmoty v půdě a její erozi, tak kompostování je efektivním řešením pro oba tyto problémy. O prospěšnosti tohoto oboru zkrátka nemůže být pochyb, proto je tak zvláštní, že se mu dostává tak málo pozornosti a zastání...”
V čem spatřujete hlavní příčiny upřednostňování chemických hnojiv před kompostem ze strany zemědělců?
To je především otázka na zemědělce. Jako kompostáři se domníváme, že v tom hraje roli jistá pohodlnost. Hnojení chemicky je jistě strojově efektivnější, než rozmetadla s kompostem. Zemědělcům chybí povinnost, nebo alespoň motivace, pečovat o půdu ohroženou erozí také proto, že ve většině nehospodaří na půdě vlastní, nýbrž pronajaté.
Jaké motivační podmínky by měli být ze strany státu vytvořeny, aby měl kompost potřebný odbyt?
Máme síť kompostáren, která produkuje kvalitní organická hnojiva. Přesto na mnohých místech v republice sledujeme postupující a neřešenou erozi půdy. Zemědělci by měli mít povinnost se o tato nejohroženější místa starat s péčí řádného hospodáře, tedy přidávat do půdy organickou hmotu.
Pak snad vznikne žádoucí poptávka po výrobcích z kompostáren a umožní se vznik skutečného oběhového hospodářství, kdy jsou odpady recyklovány na výrobky, a ty jsou pak na trhu uplatňovány.
úvodní ilustrační foto / pixabay
Komentáře