2/2024

Jak se vyrobilo vaše tričko?

| autor: Martina Jandusová, Pavel Mohrmann0

Jak se vyrobilo vaše tričko?

Nejvíc znečišťující plodina textilního průmyslu? Bavlna.

Na samém začátku je surovina. V textilní výrobě se využívá především bavlny, což je plodina velmi náročná na vodu. Bavlník potřebuje hodně tepla, proto se pěstuje hlavně v oblastech, kde je sucho. Do těchto míst se musí dopravovat neuvěřitelná množství vody na zavlažování.

Obyvatelstvo, které zde žije, trpí nedostatkem vody nejen pro potřebu svou, chybí i voda na jinou zemědělskou produkci. Nemluvě o tom, že z důvodu odčerpávání vody vysychají vodní zdroje. Jako příklad si můžeme uvést osud Aralského jezera, které v souvislosti právě s pěstováním bavlny mizí z povrchu země.

Mimo to je bavlna jednou z nejvíce chemicky ošetřovaných plodin, neboť je náchylná k mnoha chorobám.

Při jejím pěstování se používá 10 - 20 % celosvětové spotřeby pesticidů. Pěstitelé pesticidy často aplikují bez jakýchkoli ochranných pomůcek, čímž si nezřídka poškozují zdraví. Kromě toho tu je i sociální aspekt, protože na bavlníkových plantážích pracují lidé za velmi nízké mzdy a práce nejsou ušetřeny ani děti.

Bavlna se pěstuje převážně v Asii. To znamená, že po té, co se sklidí, je nutné ji převážet k dalšímu zpracování. To je samozřejmě nákladné jak ekonomicky, tak ekologicky. Přeprava je vždy spojena s velmi významným příspěvkem emisí.

Další fází je zpracování a výroba. U té se rovněž spotřebovává značné množství vody. Bavlna se pere a následné barvení znamená používání chemických látek, které samozřejmě rovněž negativně působí na životní prostředí. Po vyčesání se z vláken tkají látky. Tím proces ale nekončí.

Zaměstnanci nebo otroci?

Látky se musí převézt do výroben, kde se z nich šije oblečení. A to se rovněž děje převážně v Asii. Je to především proto, že zde světoví výrobci nacházejí nejlevnější pracovní sílu. V některých případech jsou však pracovní podmínky strašné. Nezřídka představuje jeden pracovní den dělníka v textilní továrně 16 hodin tvrdé práce a mzdu pouhý 1 dolar.

Pokud se zamyslíme nad celou procedurou s opravdu levnou pracovní silou, je logické, že nezřídka narazíme třeba na tričko za pouhých sto korun. A to i přes to, že do střední Evropy putovalo týdny z daleké Asie.

Nízká cena jednoho kusu oblečení má v naších končinách „efekt marnivosti“. Protože je levné, máme ho na sobě jednou, dvakrát a stává se odpadem.

I vy s tím můžete něco udělat

Možná máte teď pocit, že jde o neřešitelný problém, ale je důležité si přestat říkat, že jako jedinec nic nezmůžete. Je totiž několik věcí, které může udělat každý sám za sebe.

  • Kupovat kvalitní věci a zjistit si jejich původ.
  • Kupovat věci, které se hodí ke všemu a nekupovat zbytečnosti na jednu událost.
  • Dobře se o ně starat, šetrně je prát a opravovat.
  • Pravidelně procházet šatník (alespoň 2x do roka). To, co už se mi nelíbí nebo mi nesedí, bez milosti dát pryč. Čím déle totiž věci v šatníku leží, tím více ztrácejí svoji funkci a kvalitu.
  • Odevzdat věci do kontejneru na textil. Jejich umístění si můžete vyhledat na www.recyklujemetextil.cz

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Seven energy
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
SEWACO
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP
Compag
ORGREZ
Ekosev
JMK Recycling
REMA
Huawei
Nevajgluj