Dobrovolné dohody by zároveň mohly být efektivním nástrojem, který by ČR pomohl s plněním národních cílů v rámci evropské legislativy.
Debata nad financováním energeticky úsporných opatření v oblasti průmyslu a malých a středních podniků (MSP) byla orámována příspěvky dvou řečníků, které dokumentovaly významně odlišné přístupy k uchopení tématu energetických úspor ve dvou členských zemích EU, Finska a České republiky.
Nejprve se slova ujala paní Kati Ruohomäki z finského Svazu průmyslu, která blíže popsala fungování schématu dobrovolných dohod – tato spolupráce byznysu a veřejné sféry ve Finsku funguje již od roku 1992(!).
Zjednodušeně řečeno, dobrovolné dohody ve Finsku představují nástroj, který na jedné straně firmám umožňuje přístup k veřejné podpoře investic do energeticky efektivních řešení a na straně druhé (skrze pravidelný reporting ze strany podnikatelských subjektů) státu přináší detailní monitoring stavu zlepšování energetické účinnosti a umožňuje mu si tyto výsledky vykazovat do plnění národního cíle dle Směrnice o energetické účinnosti 2012/27/EU.
Příspěvek paní Zuzany Krejčiříkové, ředitelky vnějších vztahů Skupiny ČEZ, byl více skeptický, protože odrážel realitu přístupu k energetickým úsporám v ČR. Česká republika bude mít podle dosavadních zjištění velký problém se splněním cíle pro energetické úspory pro rok 2020 a současná dotační schémata a dostupné prostředky nebudou zřejmě schopny pokrýt zbytek povinných nových úspor do roku 2020.
Navrhované ambiciózní cíle pro rok 2030 pak implicitně předpokládají, že ČR bude muset mířit na maximalizaci nákladové efektivity prováděných opatření.
Tyto dva výrazně rozdílné příspěvky řečníků vytvořily živnou půdu pro diskusi, která měla dát podněty přímo hlavním politickým aktérům, již do debaty rovněž aktivně přispívali. Jako zcela prioritní a zastřešující téma z diskuse vyplynula nutnost nastavení lepší komunikace mezi dotčenými subjekty. MPO, z pozice hlavního hybatele těchto témat ve veřejné sféře, by mělo komunikovat jasně, věcně a předvídatelně.
K tomu ale také potřebuje adekvátní vstupy ze strany soukromé sféry, která má Ministerstvu sdělit, jaký charakter informací je pro ni zásadní a jaké nedostatky spatřuje v současné formě komunikace. V tomto je rovněž podstatná role Svazu průmyslu a dopravy jako prostředníka kontaktu soukromé a státní sféry i s ohledem na potenciální zavedení institutu dobrovolných dohod v českém prostředí.
Právě otázce možnosti dobrovolných dohod nabízejících firmám výhody výměnou za reporting svých aktivit přinášejících energetické úspory, byla věnována významná část diskuse mezi účastníky. Výstupem byla i dohoda Svaz průmyslu a dopravy a MPO, že by na začátku příštího roku na základě inspirace finským modelem byly diskutovány možnosti nastavení v ČR tak, aby ČR mohla snadněji plnit své národní závazky v oblasti úspor.
Pozitivním výstupem diskuse bylo, že se její účastníci shodli na nedostatcích současného stavu a vzájemném odhodlání jej změnit. MPO připomnělo, že řadu činností a aktivit, které by soukromé subjekty od státu požadovaly, již provádí a bude provádět nadále. Proto bylo také na základě prioritizace klíčových bodů upřednostněno zlepšení marketingové komunikace Ministerstva před ustavením zcela nové instituce.
Hlavní výzvy pro příští roky tedy představuje, aby téma energetických úspor dostalo společenskou, ale i vládní prioritu, bylo utvářeno vzájemnou podporou zúčastněných stran a všichni aktéři spolu živě a otevřeně komunikovali. Není potřeba intenzivně hledat převratná řešení, když je možné lépe využívat těch, která už existují.
Komentáře