3/2024

Dánsko začalo po incidentu s plynovody Nord Stream 1 a 2 intenzivněji střežit energetickou infrastrukturu

| autor: Eduard Majling| zdroj: oenergetice.cz0

pexels-markus-winkler-2862156
zdroj: pexels

Informace o poklesu tlaku v plynovodech Nord Stream 1 a 2 způsobené úniky plynu a spekulace o možných příčinách v tomto týdnu opět rozvířily nejistotu na evropském energetickém trhu. Provozovatelé kritické energetické infrastruktury napříč Evropou tak okamžitě začali zpřísňovat bezpečnostní opatření, výjimkou není ani dánský provozovatel přepravní soustavy Energinet.

Poté, co se v pondělí odpoledne objevily první zprávy o poklesu tlaku v plynovodu Nord Stream 2, zasáhly evropský energetický trh během včerejšího dne podobné zprávy o plynovodu Nord Stream 1. Zatímco oba plynovody byly již před poklesem tlaku mimo provoz, přičemž plynovod Nord Stream 2 ani nikdy komerční provoz nezahájil, tyto události vyvolávají před nadcházející zimou obavy ohledně bezpečnosti dodávek plynu a provozu energetické infrastruktury.

Dánský provozovatel přepravní soustavy (PPS) již podle serveru Montel oznámil zintenzivnění bezpečnostních opatření, na detaily byl však vzhledem k aktuální situaci skoupý. „Tato zahrnují mimo jiné zvýšený dohled a ochranu. Nemůžeme probírat konkrétní detaily vzhledem k bezpečnostním důvodům,“ sdělil serveru Montel tiskový mluvčí Sune Juul-Sorensen.

Dánské bezpečnostní síly zavedly v bezprostředním okolí úniků pásmo pro zákaz plavby, stejně jako bezletovou zónu. Švédská národní seismická síť dle tamních médií zaznamenala během pondělního večera v okolí úniků výbuch, který svou silou odpovídal zemětřesení o síle 2,3 stupňů Richterovy škály, přičemž vyloučila přirozenou seismickou událost.

„Jsme si velmi jistí, že se jednalo o výbuch. Má stejný vzorec, jako obvykle vypadají výbuchy pod hladinou. Máme zkušenosti s měřením podobných otřesů od švédského námořnictva,“ řekl serveru Montel seismolog Bjorn Lund působící na Uppsalské univerzitě.

Včera byl rovněž uveden do provozu nový plynovod Baltic Pipe, který má díky napojení na Norskou plynárenskou infrastrukturu umožnit přepravovat přes Dánsko do Polska až 10 miliard metrů krychlových norského plynu ročně, ve směru z Polska do Dánska poté 3 miliardy kubíků.

Dánský PPS nechtěl možné dopady incidentu s plynovody Nord Stream 1 a 2 na provoz nového plynovodu Baltic Pipe nijak komentovat. Norský PPS Gassco serveru Montel sdělil, že situaci bedlivě monitoruje ve spolupráci s příslušnými úřady.

Napětí ohledně dodávek ruského plynu roste

Přestože únik plynu z obou přímých plynovodů propojujících Rusko s Německem nemá žádný okamžitý dopad na dodávky plynu do Evropy, již tak nízké šance na brzké obnovení dodávek skrz plynovod Nord Stream 1 se ještě dále snížily.

Otazník nyní rovněž visí nad zbývajícím tranzitem ruského plynu přes Ukrajinu, jelikož ruská plynárenská společnost Gazprom včera varovala, že ukrajinská firma Naftogaz by se mohla stát terčem ruských sankcí. Takový krok by téměř jistě vedl k přerušení zbývajícího tranzitu plynu přes Ukrajinu, který v posledních měsících pouze lehce přesahuje 40 milionů kubíků plynu denně.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Seven energy
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
SEWACO
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP
Compag
ORGREZ
Ekosev
JMK Recycling
REMA
Huawei
Nevajgluj