Na zavádějící tvrzení o chemické recyklaci, uvedené v minulém týdnu v článku na portále idnes.cz, reaguje Svaz chemického průmyslu ČR a vyvrací některé mylné interpretace.
Pokročilá recyklace neboli chemická recyklace, je novou technologií, jejíž cílem je recyklovat především znečištěné a kontaminované plasty, které nejdou recyklovat mechanicky. Právě tyto plasty se v současné době hromadí na skládkách nebo jsou spalovány. Od roku 2030 nás čeká zákaz skládkování využitelných odpadů, od roku 2035 bude možné skládkovat maximálně 10 % z celkové hmotnosti komunálního odpadu, a navíc nebude možné energeticky využívat více než 25 % komunálního odpadu.
K těmto požadavkům se dále přidávají nové recyklační cíle komunálního odpadu a současně přímo plastových obalů. První nás čekají už v roce 2025, kdy musíme zvýšit úroveň recyklace komunálních odpadů nejméně na 55 % jejich celkové hmotnosti a od roku 2030 na 60 %. Pro plastové obaly platí konkrétní cíle recyklace 50 % od roku 2025 a od roku 2030 až 55 %.
Všem stakeholderům z oblasti nakládání s odpady, municipalitám či zákonodárcům je jasné, že bez chemické recyklace bude složité dané cíle splnit. Chemická recyklace se proto stává jedním z hlavních témat připravovaných investic v oběhovém hospodářství.
Problematice se intenzivně věnuje Svaz chemického průmyslu ČR (SCHP), který je členem evropské asociace European Chemical Industry Council (CEFIC) a sdružuje společnosti pokrývající více než 70 % české výroby z chemického, farmaceutického, petrochemického či plastikářského průmyslu. Ve svém stanovisku k zavádějícímu článku na idnes.cz, který je částečně převzatý z časopisu The Guardian, objasňuje fakta o chemické recyklaci a uvádí je na pravou míru.
Originální zahraniční text se věnuje dopadu ekonomických a legislativních podmínek, technologické dostupnosti a disponibility vstupních materiálů, kterým jsou tříděné odpady. Oproti tomu český text prezentuje pouze jednostranný názor na „nebezpečnost“ chemické recyklace.
SCHP ve svém vyjádření upozorňuje na absenci některých podstatných informací uvedených v českém článku oproti zahraničním originálním zdrojům: „ Přestože se autor snaží o jistě chvályhodné šíření aktuálních informací o možnostech recyklace plastů a odkazuje se přitom na zdrojový materiál přebíraný z časopisu The Guardian neobsahuje jeho publikovaná verze některé podstatné informace (např. o pokračování aktivit společnosti Shell v oblasti cirkulární ekonomiky a otevírání nových jednotek výroby plastů) a část kritických závěrů k chemické recyklaci z původního článku je doplněna subjektivním a nedoloženým tvrzením autora o chemické recyklaci jako „slepé uličce“.“
Celý článek je dostupný na www.obaly21.cz.
Komentáře