Nová strategie pro posilování konkurenceschopnosti EU, ale také přechod na elektromobilitu a umělá inteligence. To byla hlavní témata neformálního jednání Rady pro konkurenceschopnost (COMPET), která se sešla v Budapešti, hlavním městě Maďarska, které se od července ujalo předsednictví v Radě EU. Ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu na jednání zastupoval vrchní ředitel sekce Evropské unie a zahraničního obchodu David Müller.
Maďarsko jakožto první předsednický stát v Radě po červnových volbách do Evropského parlamentu zaměřilo diskusi na budoucnost konkurenceschopnosti EU. Navázalo na výsledky dubnového mimořádného jednání Evropské rady a za hlavní téma si vybralo tzv. „Novou evropskou dohodu o konkurenceschopnosti“, která formuje nový strategický přístup k posilování unijní konkurenceschopnosti.
„Pokud se bavíme o konkurenceschopnosti EU a nástrojích k jejímu posilování, musíme si vždy nejdříve uvědomit, že jeden naprosto zásadní nástroj již více než 30 let máme – je jím vnitřní trh,“ řekl vrchní ředitel sekce Evropské unie a zahraničního obchodu David Müller a zdůraznil: „Zaměřit se potřebujeme zejména naodstraňování přetrvávajících překážek vnitřního trhu a snižování administrativní zátěže pro evropské podniky.Důležitou oblastí budou také inovace, výzkum a vývoj. EU musí podporovat podniky v zapojování pokročilých výrobních technologií, jako je umělá inteligence či internet věcí, do jejich výrobních postupů,“ doplnil vrchní ředitel Müller.
Přítomní zástupci členských států se věnovali také tématu přechodu na elektromobilitu. „Automobilový průmysl je jedním z hlavních pilířů české ekonomiky, jeho úspěšná budoucnost a konkurenceschopnost je pro nás proto klíčová,“ uvedl vrchní ředitel Müller a doplnil: „Schopnost tohoto sektoru přizpůsobit se novým trendům a technologickým výzvám v souvislosti s dekarbonizací bude zásadní. Unijní strategie v této oblasti musí vycházet z tržních mechanismů a vytvářet takové prostředí, ve kterém se autoprůmyslu bude moci dařit“.
Pro hladký přechod na čistou mobilitu je z pohledu České republiky klíčové nespoléhat pouze na jedno technologické řešení, ale zaměřit se na širší spektrum alternativních paliv, jako jsou například biopaliva. Důležitý je také vhodný regulatorní rámec. EU teprve nedávno přijala legislativní balíček Fit for 55 a nyní je stále na začátku jeho implementace. Česká republika nepodporuje případné další zpřísňování aktuálních požadavků. Naopak, například v oblasti výstavby nabíjecí infrastruktury pro elektromobily se ukazuje, že zjednodušení pravidel by mohlo urychlit jejich výstavbu.
Posledním tématem diskuse byla umělá inteligence a její vliv na konkurenceschopnost EU. „Abychom dosáhli excelentních výsledků výzkumu a vývoje v oblasti umělé inteligence a dokázali zajistit jejich přenos do praxe, musíme vytvořit co nejlepší podmínky pro start-upy a inovace. Usnadnit přístup našich podniků ke zdrojům financování a posilovat potřebnou infrastrukturu a mezinárodní spolupráci,“ uvedl vrchní ředitel Müller a dodal: „Vítáme proto nedávné návrhy Komise, jako je plánovaný vznik továren na umělou inteligenci“.
Ty by měly fungovat jako otevřené ekosystémy sdružující klíčové materiální a lidské zdroje potřebné pro vývoj modelů a aplikací umělé inteligence, jako jsou superpočítače s vysokým výpočetním výkonem, propojená datová centra a služby či lidský kapitál. Dohromady by tak měly podporovat ekosystém startupů, vědy a inovací v oblasti umělé inteligence za účelem rozsáhlého trénování a vývoje důvěryhodných a etických modelů a systémů umělé inteligence.
Komentáře