Německo, které se dlouhodobě pasuje do pozice lídra v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie, bude muset pro dosažení ambiciózních cílů v této činnosti intenzivně pokračovat i v následujících letech a desetiletích. Podle jednoho z tamních spolkových svazů tak bude muset země rozvoj těchto zdrojů podporovat přinejmenším do roku 2040.
Nová německá vláda již pomalu prezentuje své plány v oblasti klimatických cílů, k jejichž dosažení by měly přispět zejména solární a větrné elektrárny. Pro dosažení dřívějšího odklonu od spalování uhlí do roku 2030 namísto aktuálně plánovaného termínu v roce 2038 bude nutné zásadní navýšení výkonu instalovaného v obnovitelných zdrojích. Jen v případě solárních elektráren by měl instalovaný výkon vzrůst do roku 2030 z aktuálních zhruba 58,4 GW na 200 GW, původně se přitom počítalo se 100 GW.
Podle analýz Spolkového svazu pro obnovitelnou energii (BEE) bude mít takovýto nárůst výkonu zásadní dopad na ziskovat solárních elektráren, přičemž jejich příjmy by se měly v průměru pohybovat okolo pouhých 17 EUR/MWh, tedy dle svazu výrazně pod hranicí potřebnou pro jejich rozvoj bez investiční či provozní podpory.
Podobná situace by přitom měla nastat i v případě větrných elektráren, kdy by výkon instalovaný v offshore elektrárnách měl do roku 2030 vzrůst na 30 GW, tedy zhruba čtyřnásobek současné hodnoty a instalovaný výkon elektráren na souši by se měl ve stejném období zdvojnásobit na více než 100 GW. Celkově si podle svazu dekarbonizace německé ekonomiky do poloviny tohoto století vyžádá instalovaný výkon ve větrných a solárních zdrojích na úrovni bezmála 700 GW, v současné době přitom dosahuje 122 GW.
„Se silným rozvojem solárních a větrných zdrojů nebudou velkoobchodní ceny schopné zajistit v roce 2030 dostatečný příjem, jak by si někteří mohli přát,“uvedl dle serveru Montel Norman Gerhardt, jeden ze spoluautorů studie, jenž působí na Fraunhoferovu institutu pro ekonomiku energetiky.
Podle svazu je tak nezbytné, aby německá vláda podporovala rozvoj flexibilní poptávky, akumulace, výstavbu elektrolyzérů pro výrobu vodíku a řiditelné zdroje, aby bylo možné pojmout vysokou špičkovou výrobu intermitentních obnovitelných zdrojů, a stabilizovat tak jejich příjmy. Nicméně i tak bude dle svazu nutné minimálně do roku 2040 udržet systém podpory obnovitelných zdrojů, aby nedošlo k ohrožení klimatických cílů.
V roce 2040 by však podle studie mohly solární elektrárny za svou výrobu na trhu inkasovat v průměru 40 EUR/MWh, v případě větrných elektráren by se mělo jednat o ještě vyšší hodnotu, což by mělo zajistit dostatečnou pobídku pro výstavbu zdrojů bez dotací, například pomocí zajištění výkupu PPA dohodami.
Komentáře