Klíčové trendy zahrnují integraci nových prvků soustavy a účastníků trhu, jsou upraveny zejména v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (dále jen „Nařízení“) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (dále jen „Směrnice“).
Nařízení i Směrnice vstoupily v platnost 4. července 2019. Nařízení je účinné od 1. ledna 2020, přičemž dílčí části jsou použitelné již dnem vstupu tohoto Nařízení v platnost. Transpozice Směrnice do národního práva musí být provedena do 31. prosince 2020.
Nařízení a Směrnice reagují zejména na celkovou změnu energetiky charakterizovanou přechodem na nízkouhlíkovou energetiku, decentrální zdroje a aktivní chování zákazníka, které se projeví ve vzniku nových subjektů na českém trhu s elektřinou. Těmito novými subjekty budou zejména aktivní zákazník, který nejen spotřebovává elektřinu, ale rovněž ji vyrábí a případně i dodává na trh.
Zároveň může být zdrojem flexibility, což znamená, že schopen snížit svůj odběr nebo zvýšit dodávku na základě signálu trhu. Aktivní zákazník se také může sdružovat a vytvářet občanská energetická společenství. Dalším subjektem na trhu je agregátor. Agregátor je osobou, která sdružuje zatížení nebo vyrobenou elektřinu od více zákazníků nebo výrobců elektřiny za účelem účasti na trhu s elektřinou, trhu s podpůrnými službami nebo pro řízení odchylek.
Studie rozpracovala zásadní témata energetiky. Kromě již uvedené agregace a flexibility jsou to akumulace, podpůrné služby, kapacitní mechanismy, dispečink a redispečink, 15minutová perioda, inteligentní měřící systémy, dynamické tarify, elektromobilita a kapacitní mechanismy. Pro každé téma byly vysvětleny legislativní předpoklady popsané v Zimním energetickém balíčku, byla popsána stávající situace v ČR a situace v zahraničí.
Stěžejní částí studie je návrh implementace v podmínkách ČR. Studie dále identifikovala rizika pro bezpečnost elektrizační soustavy ČR, která z nové legislativy EU v oblasti designu trhu s elektřinou vyplynula. Studie současně definovala v jakých legislativních vnitrostátních předpisech a jakým způsobem by měla být implementace Nařízení a Směrnice promítnuta, aby rizika byla minimalizována. Opatření v nich jsou totiž velmi komplexně provázaná, a proto jejich implementace musí být připravována koordinovaně.
Většina úprav v legislativě musí být úzce koordinována a v mnohých případech i společně nasazena. Nejvíce úprav v legislativě se týká energetického zákona. Zároveň se naskýtá možnost zefektivnění některých pravidel, která studie konkrétně uvádí.
Studie je ke stažení zde.
Foto: pixabay
Komentáře