Na 28. ročníku konference Dny teplárenství a energetiky nemohl chybět zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu. Nový ministr Jozef Síkela přítomným vysvětlil strategii, kterou k teplárenství zaujme stát a Evropská unie.
Ministr hned na začátku uvedl, že přináší nejaktuálnější informace z oboru. „V posledních dnech jsem se věnoval zejména tomu, abych tuto zemi co nejlépe připravil na možné zastavení dodávek ropy a plynu z Ruska. Jistě vám nemusím vysvětlovat, že závislost České republiky je na obou těchto zdrojích vysoká,“ říká Jozef Síkela.
V Česku, které je zemí bez přístupu k moři, nebyla podle ministra v posledních letech věnována žádná pozornost otázkám energetické bezpečnosti. Energetická závislost naší země na Rusku v posledních letech neklesala, ale naopak rostla. „Proto považuji za nutné zdůrazňovat energetickou situaci Evropské komisi a členským státům a to nejenom těm, s nimiž máme shodné názory, ale i těm ostatním. Zejména státům, na jejichž solidaritě a infrastruktuře může být naše země v příštích dnech a měsících závislá,“ vysvětluje ministr.
Ministr Síkela vedl řadu jednání s evropskými politiky a plénum seznámil s několika důležitými body. Projednával úpravu Národního plánu obnovy. Česká republika žádá o to, aby obdržela větší prostor a flexibilitu a téměř 200 miliard Kč mohla použít na řešení otázek souvisejících zejména s energetickou bezpečností, modernizací energetické soustavy včetně modernizace českého teplárenství.
Když solidární, tak ve všem
Dalším z bodů, který je v současné situaci velmi důležitý, byla otázka společných nákupů surovin. „Do Evropské unie jsem jel s tezí, že společný postup při nákupu, ať už zkapalněného zemního plynu nebo zemního plynu z jiných teritorií, bude výhodný zejména tehdy, když budeme nakupovat ve velkém množství pro potřebu celé Evropské unie,“ uvádí Síkela.
I tak si podle ministra Česká republika zajišťuje bilaterální kontrakty s některými dodavateli na mezivládní a mezistátní úrovni v rámci pozice, kterou v EU má. „Argumentem, který nám pomáhá, je jednoznačně pozitivní vnímání Česka jako země, která stojí v druhé linii obrany Ukrajiny, ať už se to týká pomoci ukrajinským uprchlíkům nebo dodávek vojenské či humanitární pomoci,“ říká Jozef Síkela.
Hlavní téma jednání na půdě EU, ministr označil princip solidarity v oblasti rozdělování energetických zdrojů v případě, že by bylo nutné nahradit částečné nebo úplné výpadky ruských dodávek. „Pokud máme být solidární v pomoci či sankcích, pak musíme být solidární i v tom, jak budou rozděleny dopady na jednotlivé země a to tak, aby to bylo spravedlivé,“ vysvětluje ministr a dodává: „Nesmí se stát, že Česká republika bude kvůli své geografické poloze a tomu, že jsme v rámci propojení a infrastruktury někde na konci, že se na nás nedostane. Musíme dostat spravedlivou porci veškerých dodávek bez ohledu na naši polohu a infrastrukturu.“
Ministr také naléhal na zrychlení povolovacích procesů energetických staveb včetně jaderných zdrojů a na urychlenou a flexibilní notifikaci, zejména co se týče energetiky a teplárenství. V případě teplárenství požaduje Síkela změny notifikací ze strany EU především v podpoře elektřiny z vysoko účinné kombinované výroby elektřiny a tepla, podpoře tepla z obnovitelných zdrojů energie, udržovací podpoře tepla pro rozdíl provozních nákladů, tzn. biomasa versus uhlí, podpoře biometanu a pak přechodu na transformační podporu tepla.
„24. února se nám změnil svět a změnil se nenávratně. Tato změna bude vyžadovat naléhavá a okamžitá opatření k některým problémům, a bude také znamenat, že budeme muset předělat naše střednědobé, ale i strategické plány,“ pokračuje ministr.
Před zahájením válečného konfliktu mělo Česko naplánovanou strategii transformace teplárenství, která byla založena na dekarbonizaci, čili na co možná nejrychlejším odklonu od uhlí a přechodu na jiné nízkoemisní zdroje energie. V transformaci měl primární úlohu sehrát zemní plyn, na což byla připravována a nastavována všechna opatření, systém dotací a provozních podpor.
„Jistě víte, že včera večer s platností od dnešního dne došlo k přerušení dodávek plynu do Polska a Bulharska. Hlavním důvodem přerušení byla neochota těchto dvou zemí platit v rublech. V obou zemích zatím nedošlo k vyhlášení mimořádných opatření a v tuto chvíli zasedají evropské pracovní týmy, aby EU byla na tuto situaci připravena a odpovídajícím způsobem zareagovala,“ podotýká Síkela.
Co to znamená pro české teplárenství
Česká republika bude muset změnit svůj pohled na budoucí palivový mix. Ačkoliv jsou u nás v případě OZE omezené možnosti, budeme se podle ministra muset ještě více zaměřit na jejich využívání a zapojení do teplárenství. „Naším požadavkem je, abychom co nejvíce urychlili a zjednodušili schvalovací procesy, uvedli do provozu co možná nejvíce OZE a tím rozšířili náš energetický mix. A to i v oblasti výroby tepla,“ vysvětluje Jozef Síkela.
V oblasti centrálního zásobování teplem by se Česko mělo zaměřit na využití udržitelné biomasy, integrace tepelných čerpadel a solárních kolektorů na ohřev vody. „Můžeme dnes jenom litovat, že v minulosti nebyly realizovány projekty energetického spalování komunálních odpadů. I to je jedno z témat, na které se musíme zaměřit. Musíme se snažit využívat co nejvíce zdrojů, které máme k dispozici. Financí na to máme dost,“ uvádí ministr.
Z dotačních programů ministr označil jako nejdůležitější Modernizační fond, z něhož se bude financovat modernizace tepláren a jejich přechod na nízkoemisní paliva a podpora výroby tepla z OZE. „Česká republika jako jedna z prvních zahájila čerpání peněz z Modernizačního fondu a první výzvy z programu HEAT byly vypsány již v polovině loňského roku,“ doplňuje Síkela.
Dalším programem, který bude poskytovat dotace na projekty zejména s ohledem na modernizaci distribuce tepla v rámci soustav zásobování teplem, je fond obnovy. V něm je připraveno 1,6 miliardy Kč. Výroba tepla z biomasy by měla být podpořena z operačního programu technologie a aplikace pro konkurenceschopnost v příštích letech.
Ministr také zmínil dlouho projednávanou novelu o POZE, která byla v loňském roce schválena a začala platit od letošního roku. V novele se nachází řada provozních podpor, které mají směřovat právě do teplárenství. „Velmi důležité je také schválené nařízení, v němž je uvedeno vymezení kapacit a objemů podpory kombinované výroby elektřiny a tepla, biometanu nebo velikost kompenzované výše emisní povolenky,“ říká ministr a zdůrazňuje: „Z mé strany a ze strany ministerstva je nařízení schváleno a v nejbližších dnech ho projedná vláda.“
Ministerstvo chce nejpozději do konce roku dokončit strategii teplárenství, ve které budou uvedeny potenciální schopnosti a možnosti využití biomasy pro energetické účely. Na evropské úrovni Česká republika prosazuje ukončení podpory pro energeticky neefektivní využívání biomasy v kondenzačních výrobnách bez využití tepelné energie.
„Prvním a logickým krokem na možné omezení dodávek zemního plynu je omezení jeho spotřeby a efektivní využívání a spotřeba energie,“ zakončuje ministr Síkela.
Komentáře