Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela se v Bruselu zúčastnil Rady pro energetiku a zároveň Rady pro zahraniční obchod. Česká republika s několika dalšími státy iniciovala diskuzi o negativních dopadech německého poplatku za přepravu plynu, přičemž Německo ve svém vystoupení oznámilo, že již na vládní úrovni došlo k dohodě o jeho zrušení od příštího roku. Dále Česká republika během jednání iniciovala vznik pracovní skupiny na ministerské úrovni k omezování dovozu energetických surovin z Ruska. Během jednání se ministři věnovali také rozvoji elektrických sítí, přípravě na ukončení přepravy plynu přes Ukrajinu a diskutovali také o budoucnosti obchodní politiky Evropské unie (EU) a o zvýšení aktivity v rámci zahraničního obchodu.
„Opět se ukázalo, že spolupráce mezi členskými státy v energetice posiluje EU jako celek nejen v oblasti energetické bezpečnosti. Právě spolupráce nám pomohla zvládnout bezprostřední důsledky ruské agrese proti Ukrajině v oblasti energetiky a také snížit závislost na ruských energetických surovinách,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „V tomto úsilí je třeba pokračovat. Jen v loňském roce jsme do Ruska poslali téměř 30 miliard EUR za dovoz zemního plynu a ropy. Tyto peníze Rusko používá k aktivitám směřujícím proti našim zájmům a především k pokračování agrese na Ukrajině. Máme tedy morální, ale také strategickou povinnost pokračovat ve snižování dovozů ruských energetických surovin.“
Ministr Síkela s německým ministrem hospodářství Robertem Habeckem iniciovali vytvoření speciální pracovní skupiny na ministerské úrovni se silnou rolí Evropské komise (EK). Součástí tohoto úsilí by mělo být nejen odstranění všech bariér na vnitřním trhu, které brání jeho dobrému fungování, ale také identifikace opatření, jimiž mohou členské státy dále snižovat svoji závislost na dovozu ruských energií a v případě potřeby se v tomto úsilí vzájemně podporovat.
„Téma německého poplatku za skladování plynu jsme na evropské úrovni nadnesli i na jednání Rady na začátku března a od té doby usilujeme ve spolupráci s dalšími státy o jeho zrušení. Poplatek zvýhodňuje dovoz plynu z Ruska na úkor geopoliticky bezpečnějších alternativ. Jsem proto rád, že byla naše iniciativa úspěšná a oceňuji deklarované rozhodnutí německé vlády od poplatku nejpozději k 1. lednu 2025 upustit.,“ říká ministr Síkela s tím, že ke zrušení poplatku dojde po úpravě německého zákona, kterou dnes spolková vláda oznámila. „Tento krok posílí energetickou bezpečnost střední Evropy a přispěje ke snížení ceny zemního plynu v regionu. Je to jasné potvrzení, že proaktivní a konstruktivní politika na evropské úrovni je tím nejúčinnějším způsobem, jak dosahovat našich cílů,“ dodává ministr.
Evropě se podařilo zbavit závislosti na ruském plynu mimo jiné díky opatřením, která podporují rozvoj obnovitelných zdrojů. Aby bylo možné ze slunce a větru vyrábět více elektřiny, je potřeba posílit přenosové sítě, infrastrukturu a vzájemně propojit členské státy. Ministři se věnovali i tomuto tématu a na jednání přijali závěry k rozvoji energetických sítí. „Posilování propojení mezi státy rozšíří i naše možnosti čelit výzvám, před které nás staví transformace energetiky, ale také geopolitický vývoj. Pomůže nám zajistit stabilní a bezpečné dodávky elektřiny a to, aby bylo možné levnou elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů efektivně využívat,“ říká ministr.
EK dále informovala o současném stavu národních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které nastiňují, jak chtějí země EU dosáhnout cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030. Ministři se také zabývali energetickou bezpečností a přípravou na zimu 2024/25. „S tím souvisí také vypršení smlouvy o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu na konci tohoto roku. Musíme se na to co nejlépe připravit a zajistit pro náš region nejen dostatek zdrojů, ale také robustní infrastrukturu k jejich přepravě,“ říká Síkela.
Během zasedání Rady se na podnět Polska, ke kterému se opět připojila i Česká republika, ministři věnovali také nerovným podmínkám aukcí pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů, které je nutné nastavit tak, aby měly rovné šance také státy s komparativně horšími podmínkami pro obnovitelné zdroje. Členské státy a EK byly také ze strany Francie, Německa a Nizozemska upozorněny na nutnost prevence podvodů v sektoru biopaliv v kontextu masivního růstu jejich importů z asijských zemí, které nedodržují stejná pravidla jako v EU.
Na závěr Maďarsko informovalo o programu svého předsednictví, jehož začátek připadá na 1. července.
Na druhém ministerském jednání, konkrétně na Radě pro zahraniční obchod prodiskutovali ministři také obchodní vztahy s Afrikou a výsledky 13. Ministerské konference Světové obchodní organizace (WTO) v Abú Dhabí. Hlavním tématem Rady byla budoucnost obchodní politiky. Ministři zdůraznili potřebu posilování odolnosti evropské ekonomiky a otevírání nových trhů. „Rozvoj ekonomických vztahů se spolehlivými partnery nám může pomoci jak při nahrazování energetických surovin z Ruska, tak při rozšiřování exportních trhů pro naše firmy. Dokončování obchodních dohod, jako je například s obchodním blokem Mercosur, je pro EU a Českou republiku naprosto klíčové,“ dodává ministr.
Dalším bodem jednání byly obchodní vztahy s africkými zeměmi. Ministři ocenili nové obchodní dohody s Keňou a investiční dohody s Angolou. „Africký trh je dynamický a EU nabízí atraktivní formy spolupráce, ze kterých těží obě strany. Spolupráce s tímto regionem nám nabízí velký potenciál, který bychom měli co nejlépe naplnit,“ říká ministr Síkela.
Ministři zhodnotili i výsledky 13. Ministerské konference WTO, kde se shodli na nutnosti modernizace této organizace, která je základním pilířem obchodních vztahů EU.
Komentáře