Zařízení CaviPlasma umí z vody odstranit zbytky chemikálií a hubí i patogenní mikroorganismy. Vynález z Fakulty strojního inženýrství VUT má potenciál zvládnout velké objemy vody a najít využití v průmyslu, uspěl v kategorii zpracovatelské technologie. Ocenění se dočkal i další exponát, na němž spolupracovalo VUT a do soutěže ho přihlásila partnerská firma Slovácké strojírny.
„Nejen pro mne osobně, ale i pro celý tým, který se na vývoji podílel, je to ocenění několikaleté práce. Od nápadu, který se nám postupně podařilo ověřovat, jsme se dostali k zařízení, které je schopno čistit vodu od mikropolutantů, jako jsou zbytky léčiv, antikoncepce či organických látek. Umíme se zbavit i biologických kontaminantů jako jsou bakterie a sinice, nebo připravovat tzv. plazmatem aktivovanou vodu pro dekontaminace povrchů či aplikaci v zemědělství a lesnictví,“ říká Pavel Rudolf z Energetického ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT.
A připomíná, že na vynálezu spolupracovali také vědci z Masarykovy univerzity a Botanického ústavu Akademie věd. „Bez oborové specializace jednotlivých členů týmu by zařízení nevzniklo ani bychom jej nemohli dále vylepšovat,“ dodává.
Technologie byla veřejnosti představena v lednu letošního roku, tehdy ještě v podobě experimentálního zařízení. Od té doby jeho vývoj opět pokročil a výzkumné laboratorní zařízení se podařilo přetavit do podoby skutečného produktu.
„Na VUT jsme přišli s novým způsobem generování hydrodynamické kavitace, kolegové z Masarykovy univerzity pokračují v charakterizaci plazmového výboje a výzkumu plazmochemických procesů v zařízení. V průběhu roku probíhaly práce na ověření eliminační účinnosti CaviPlasmy ve spolupráci s dalšími odbornými pracovišti a snažíme se rozšířit potenciál využití našeho vynálezu i o aquaponické farmy, ochranu semen nebo úpravu vody v chovech ryb,“ vyjmenoval Rudolf.
Zařízení využívající plazmovou úpravu vody již dříve existovala, ale pouze v laboratorním měřítku a využívala neefektivní principy. Naopak CaviPlasma funguje stejně dobře v malém i velkém měřítku, což je pro využití v praxi zásadní. Aktuálně zvládáme desítky metrů krychlových vody za hodinu, což už není jen akademická záležitost, ale zařízení průmyslově využitelné,“ ujišťuje Rudolf.
Technologie již získala český patent a byla přijata i mezinárodní patentová přihláška. „Probíhají jednání s investory, kteří by chtěli uvést naši technologii na trh, snad se již blížíme komercializaci. CaviPlasma je svými vlastnostmi unikátní zařízení a bylo by skvělé, aby našla výrobce a uplatnění v praxi,“ doufá Rudolf.
Na návštěvníky čeká i digitální stín
Zlatou medaili pro nejlepší exponát získala i multifunkční hrotová bruska ze Slováckých strojíren, na jejímž vývoji firma spolupracovala s VUT a ČVUT. Na stánku VUT v Brně je k vidění jedna ze součástí celého systému, který využívá prvků průmyslu 4.0.
„Jde o jednu z inovací v oblasti zvyšování přesnosti. Do stroje jsme integrovali speciální interferometrické zařízení, které posuzuje přesnost zařízení. Součástí řešení je také možnost prohlédnou si celý stroj ve virtuální realitě, jako takzvaný digitální stín. Díky němu se budou moci zákazníci na stroj podívat, i když budou třeba na druhé straně zeměkoule, nebo dříve, než vůbec vznikne prototyp,“ popisuje Michal Holub z Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky Fakulty strojního inženýrství VUT.
Stroj je umístěný ve výrobním závodu Slováckých strojíren TOS Čelákovice. Uživatel si může ve virtuální realitě zobrazit i aktuální parametry stroje, jako třeba teplotu, tlak, zatížení a další. „Aktuálně umíme monitorovat a zobrazit kolem pěti stovek parametrů,“ dodává Holub. Uvedené hodnoty pak mají vliv na přesnost stroje a je možné je zobrazit i zpětně.
Komentáře