Český energetický trh čelí zásadním výzvám. Nárůst poplatků za přepravu plynu, kontroverzní zisk společnosti ČEPS a nedostatečné investice do obnovitelných zdrojů vzbuzují otázky, týkající se dlouhodobé udržitelnosti a spravedlnosti energetické politiky v České republice. Na pozadí mezinárodní kritiky, kterou přináší prestižní média jako Financial Times, se česká energetika potýká s potřebou zlepšit svou reputaci a přilákat investory.
Jaké kroky by mělo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podniknout, aby zamezilo negativním dopadům a zajistilo stabilní a udržitelný rozvoj energetického sektoru? Na to jsme se ministerstva zeptali.
Platby českých zákazníků za přepravu plynu mají podle návrhů cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vzrůst na 5 miliard Kč, i když v roce 2023 to byly 2 miliardy Kč. Jaký máte názor na to, že za 2 roky došlo k nárůstu o 150 %?
Regulovaná část, zahrnující poplatky za přepravu a distribuci, tvoří pouze menší část celkové ceny, kterou zákazníci platí. Na konečnou cenu elektřiny nebo plynu má tedy minimální vliv. Zásadní je v tomto ohledu vývoj ceny silové složky, která je ovlivňována cenami komodit na mezinárodních trzích. Zvýšení poplatků za přepravu plynu je dáno potřebou investovat do modernizace a rozvoje infrastruktury. Výši regulované složky určuje nezávislý Energetický regulační úřad a z pozice Ministerstva průmyslu a obchodu nám nepřísluší se k těmto rozhodnutím vyjadřovat.
Zároveň platí, že většina dodavatelů energií od příštího roku zlevňuje. Celková cena elektřiny se pro domácnosti meziročně sníží v průměru o 10 procent. U plynu se sníží zhruba o 8,5 procent. Díky tomu domácnosti a firmy ušetří stovky korun za každou megawatthodinu.
Je v pořádku, že tranzit plynu přes celé území ČR z Brandova do Lanžhotu má být příští rok výrazně levnější, než dodávky plynu pro zákazníka v ČR?
V diskuzi o vývoji ceny poplatků za tranzit a dodávky pro zákazníky je třeba srovnat minulost a současný stav. Tuzemští zákazníci po dlouhá léta profitovali ze skutečnosti, že již od počátku sedmdesátých let minulého století jme byli významnou tranzitní zemí, zajišťující přepravu ruského plynu do dalších evropských států. Ještě v roce 2021 dosáhla celková přeprava zemního plynu hodnoty 51,7 mld. m3, z toho 9,4 mld. m3 pro domácí potřeby České republiky.
V roce 2022 však došlo v důsledku ruské invaze na Ukrajině ke změně evropských toků plynu, což má na Českou republiku negativní dopad v tom smyslu, že ze země tranzitní se stala de facto zemí koncovou. V roce 2023 se celková přeprava plynu snížila na cca 10 mld. m3, z toho 6,8 mld. m3 pro domácí potřeby České republiky a v letošním roce se mezinárodní přeprava omezila prakticky pouze na tranzit plynu plynovodem STORK do Polska, což však představuje celkově nepříliš významný objem. Tento nepříznivý vývoj se promítl i do regulovaných cen za přepravu plynu.
Společnost ČEPS si v souvislosti s nákupem Net4Gas zaúčtovala zisk z výhodné koupě 11 mld. Kč, který z 98 % zaplatí zákazníci v České republice. Je správné, aby stát dosahoval takové rentability svých investic na úkor zákazníků?
Zisk společnosti ČEPS z koupě společnosti NET4GAS ve výši 11 miliard korun není přímo hrazen zákazníky. Jedná se o účetní položku, která vyplývá z metodiky ohodnocení dlouhodobé hodnoty společnosti – konkrétně z předpokládané ziskovosti NET4GAS v příštích 20 letech, včetně její zbývající hodnoty po tomto období.
Tvrzení, že stát dosahuje rentability „na úkor zákazníků“, je nepravdivé. Naopak, regulační systém zajišťuje, že případné výnosy z této investice budou nakonec sloužit ke stabilizaci cen pro zákazníky. Všechny dodatečné příjmy, které společnost v budoucnu získá – například z přepravy vodíku nebo tranzitních toků – jsou podle regulačních pravidel započítány ve prospěch zákazníků. Tyto příjmy mohou vést ke snížení poplatků za přepravu plynu nebo jiným úsporám, což přímo prospěje spotřebitelům.
O české energetice se píše i v zahraničí, v prestižních Financial Times a oborových médií. Bohužel ne dobře. Česko zde působí jako nestabilní trh, ve kterém energetickou politiku dělá ministr financí. Jak napravit tyto negativní signály vysílané investorům, od kterých chceme, aby u nás stavěli elektrárny, gigafactory a realizovali další projekty?
Skutečně se nejedná o nějakou zásadní revizi přiznané státní podpory. Podpora je řádně odnotifikována a my cílíme primárně na opravdu důslednou kontrolu možné překompenzace, ke které by mohlo dojít. Je to tedy o zvyšování efektivity vynakládaných veřejných prostředků.
Signály investorům vysíláme především skrze legislativní úpravy, které jsou ve prospěch rozvoje OZE a obecně moderní energetiky. Nejedná se pouze o novely LEX OZE, ale také o přípravu legislativy pro rychlejší povolování obnovitelných zdrojů. To jsou legislativní úpravy. Dále máme schváleny programy investiční podpory OZE projektů a v případě větrné energetiky také aukce na provozní podporu.
V rovině strategických dokumentů jsme připravili aktualizaci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a aktualizaci Státní energetické koncepce, které dávají investorům jasnou představu státu o tom, kam by se sektor energetiky měl ubírat. V návaznosti na schválení obou dokumentů přistoupíme k implementaci, což zahrnuje také přípravu dalších nástrojů pro posílení investic do sektoru energetiky.
Veškeré informace k rekordním investicím, opatřením a ke snižování cen energií najdete na www.energiezamene.cz/snizovani-cen-energii.
MPO v září představilo návrh na poplatky POZE ve výši 31 miliard, které vycházejí ze standardních kalkulací jako každý rok. Proč jste nakonec souhlasili s návrhem Ministerstva financí 8,5 miliard, když není jasné, jak k tomu dospěl?
Uvedená výše dotace může být na základě usnesení dále upravena s ohledem na skutečné prokázané náklady a výnosy, přičemž úkolem ministra financí je v případě potřeby tyto finanční prostředky zabezpečit. Toto je postup, který byl zvolen i v minulosti, včetně dotace na rok 2023, kdy původně alokované prostředky nepokryly skutečné náklady operátora trhu na vyplácení veřejné podpory a byly usnesením vlády dorovnány.
Evropská komise s Českem zahájila infringement kvůli nepředložení finální verze aktualizovaného klimaticko-energetického plánu. Návrh, který vláda odeslala před více než rokem do Bruselu, byl přitom kritizován jako nedostatečně ambiciózní v oblasti podílu OZE a nebyl dostatečně specifický v cílech, kterými navýšení podílu OZE v ČR realizovat. Česko navíc v současné době není na trajektorii rozvoje OZE, v rámci které by stihla své vlastní cíle k roku 2030. Velké solární a větrné parky se nestaví, akcelerační zóny nabírají zpoždění a bankovní sektor se bojí o 30 miliard v nesplacených úvěrech ze solárních elektráren. Jak může Česko držet krok se zeměmi, jako je Polsko a Rumunsko, které dnes investory lákají a mohou zde na rozdíl od naší republiky profitovat z úspor z rozsahu? U nás jsou z objektivních příčin, a to kvůli penalizování maximální velikostí instalace, ale také nově díky navrženým rektroaktivním změnám zřejmě zdraží dluhové financování kvůli rizikové přirážce. Jak je toto v souladu s připravenou Hospodářskou strategií?
Finální verzi aktualizace Vnitrostátního plánu ČR jsme připravili a v červenci 2024 předložili na jednání vlády. Jelikož se jedná o rozsáhlý dokument, je nyní předmětem diskuzí na vládní úrovni s ohledem na potřebu nalézt rozpočtově odpovědný přístup k financování opatření v oblasti energetiky a klimatu.
Infringementu jsme si vědomi a naším cílem je tento dokument co nejrychleji schválit a odeslat do Bruselu, ale zároveň i Evropská komise musí respektovat nutnost široké národní diskuze. Evropská komise dala všem členským státům řadu doporučení ke zlepšení některých částí. Pokud tato doporučení chcete označit za kritiku, tak v podstatě není členský stát, který by nebyl ze strany Evropské komise v nějakém směru “kritizován“.
Co se týče cíle pro podíl OZE, tak do schválení finální verze aktualizace platí cílový podíl, který byl uveden ve Vnitrostátním plánu ČR z roku 2019, v rámci kterého byl uveden cíl na úrovni 22 % a indikativní hodnota podílu pro rok 2023 na úrovni 17,7 %. Podle předběžných statistických údajů měla v roce 2023 celkový podíl OZE na úrovni 18,6 %. Co se týká držení kroku s Polskem a Rumunskem, tak vnímáme, že v ČR již nyní dochází ke zrychlení rozvoje výroby elektřiny z OZE, zejména tedy v oblasti fotovoltaiky.
V této oblasti jsme podnikli řadu opatření směřujících mimo jiné ke zjednodušení povolovacích procesů. Vnímáme, že opatření, která děláme na podporu rozvoje nových obnovitelných zdrojů, jsou v souladu s nedávno zveřejněnou Hospodářskou strategií: Česko do top 10, a že nám pomohou naplnit cíl, který si vytyčíme v aktualizacei Vnitrostátního plánu.
MPO představilo pozměňovací návrh, který odebírá stávajícím elektrárnám nárok na podporu v době záporných cen, a to i v případě, že si majitelé na projekt instalují baterii. Proč tento návrh MPO představilo?
Pozměňovací návrh byl připraven na základě současné situace na trzích s elektřinou, kdy se stále častěji vyskytují hodiny, respektive období, kdy je tzv. záporná tržní cena elektřiny. Nejen Česká republika, ale i ostatní členské státy se touto negativní situací ve vztahu na fungování energetického trhu zabývají, aby nastavily adekvátní opatření k tomu, aby výroba v těchto obdobích reflektovala poptávku, a tedy docházelo k útlumu výroby, což je mimo jiné i přímý požadavek z legislativy EU. Proto byl připraven uvedený návrh.
Komentáře