Teplo a elektřina jsou vedle potravy a vody základní lidskou potřebou. „Nezáleží na tom, zda se naši potomci budou s ebonitovými tyčemi bavit o spotovém trhu anebo o využitelnosti kravinců pro pálení v super moderních kotlících. My máme misi, téměř poslání, zabezpečovat a zásobovat obyvatelstvo teplem. V tom budeme pokračovat, ať už se bude vyrábět z čehokoliv,“ říká Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení ČR.
Se svou přednáškou Krizový rok v teplárenství a cesta vpřed vystoupil na letošním ročníku konference Dny teplárenství a energetiky. Na jejím začátku se Mirek Topolánek vyjádřil k cenám za energie v Evropě. „Evropská komise se chová, jakoby reagovala na ruskou válečnou agresi na Ukrajině, přitom všichni víme, že prapříčinou energetické krize není tato válka. Ta to možná akcelerovala a přidala k cenám negativní prémii chaosu,“ říká Topolánek a dodává:
„Pokud stáhneme z trhu buď uměle, nebo na základě 'ne' údržby jaderných elektráren ve Francii tak velký výkon, přidá se postcovidové oživení, klesne nabídka a vzroste poptávka, pak i student prvního ročníku ekonomické školy vám řekne, že dojde k razantnímu zvýšení ceny.“
Ačkoliv to podle Topolánka vypadá, že po období, kdy byl obrovským problémem nedostatek energií a teprve potom jejich cena, jsme z nejhoršího venku, tak je třeba si přiznat, že cena zkapalněného zemního plynu (LNG) nikdy nebude na stejné úrovni jako cena zemního plynu. „Jsou tam navíc tři procesy, takže LNG bude vždy o 15 euro dražší. Ceny kolem 20 eur jsou nenávratně pryč a při velkém přetlaku nabídky může LNG dosáhnout i 38 eur/MWh,“ vysvětluje Mirek Topolánek.
Odpojit cenu elektřiny od zemního plynu se nepodařilo, takže se bude i nadále určovat podle závěrné elektrárny. „Musíme tak počítat s cenou, která bude ve výši 110 - 120 eur/MWh. Nejde o žádnou výhru, pro český průmysl se naopak jedná o fatální zprávu,“ uvádí předseda představenstva Teplárenského sdružení. Od provozovatelů uhelných elektráren zaznívá, že v roce 2026 budou muset svá zařízení vypnout, jelikož jim výnosy nepokryjí ani fixní náklady. To je podle Mirka Topolánka další špatná zpráva.
I když se teplárenský sektor s uplynulým obdobím vypořádal dobře, Mirek Topolánek varuje před tím, abychom k tomu přistupovali tak, že je všechno v pořádku. „Máme krátkodobý přetlak nabídky, plynu je dost a cena tomu odpovídá. Ale loni jsme zásobníky ještě naplnili ruským plynem,“ upozorňuje Topolánek. Plyn z Ruska stále proudí na Slovensko, do Rakouska a přes naší republiku do Německa. Do Srbska a Maďarska teče přes Turecko. I některé tankery s LNG, které se k nám dostávají, pochází právě z Ruska.
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře