Cestovní mapa pro ČR dokazuje, že je možné dekarbonizovat energetický systém a snížit celkovou spotřebu primární energie, emise skleníkových plynů a současně i náklady českého energetického systému jako celku ve srovnání s konvenčním dekarbonizačním scénářem podle Evropské komise (CD 2050) do roku 2050.
Cestovní mapa pro ČR umožňuje:
- Zásadní dekarbonizaci energetického systému České republiky, dosažení 90 % snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s úrovní roku 1990 díky vyšší úrovni energetické účinnosti a transformaci sektoru vytápění a chlazení. Ve srovnání se scénářem CD 2050 se emise snižují o 47 %.
- Vyšší úroveň účinnosti o 14 % (nižší spotřebu primárních energetických zdrojů) oproti scénáři CD 2050. To je způsobeno úsporami energie u konečného spotřebitele, využitím různých druhů tepelné energie v rámci soustav zásobování tepelnou energií (SZTE) a lepší integrací mezi odvětvími vytápění, chlazení a výrobou elektřiny.
- Nižší náklady na energetický systém, většinou kvůli výrazně sníženým nákladům na palivo. Zatímco v některých oblastech bude třeba vynaložit vyšší objem investic (zejména investice do energetických úspor, do tepelných čerpadel a SZTE infrastruktury), scénář HRE 2050 ušetří v ČR téměř 2,3 miliardy EUR ročně.
Na úrovni ČR je třeba podle Cestovní mapy zvážit a využít zejména úspory v konečné spotřebě, rozvoj SZTE infrastruktury, využití přebytečného tepla a mimo aglomerace instalaci tepelných čerpadel. Tyto přístupy by měly přispět k potřebné efektivitě, dekarbonizaci a cenové dostupnosti v sektoru vytápění a chlazení.
Úspory v konečné spotřebě jsou zásadní pro efektivitu, dekarbonizaci a cenovou dostupnost energie. To platí zejména pro vytápění stávajících budov, kde je potřebné dosáhnout vyšší míry a hloubky renovací pro snížení spotřeby tepla až o 41 %. Současná úroveň ambicí je vysoká, avšak důraz by měl být kladen na skutečnou efektivitu provádění opatření na regionální/místní úrovni.
Rozšíření SZTE infrastruktury má zásadní význam pro transformaci energetického systému ČR a umožní lepší integraci obnovitelné energie a zdrojů přebytečného tepla, podíl SZTE na vytápění budov by měl vzrůst ze současných cca 23 % (modelový podíl bez tepelné energie dodané do průmyslu) nejméně na 60 % v roce 2050. Z ekonomického hlediska by podíl SZTE na trhu měl činit 34 % až 68 % do roku 2050. Tento rozvoj vyžaduje, aby byla infrastruktuře SZTE věnována náležitá pozornost na úrovni jak státu, tak regionální/místní.
Využití přebytečného tepla z průmyslu a z výroby elektřiny je klíčem k efektivnímu, odolnému sektoru vytápění a chlazení a podporuje místní průmysl, ekonomiku a zaměstnanost.
Vyžaduje to koordinovanou změnu plánování a schvalovacích procesů v průmyslu, odpadovém hospodářství, výstavbě datových center, zařízení na čištění odpadních vod a dalších druhů netradičních zdrojů přebytečného tepla, někdy i s využitím tepelných čerpadel k dodání tepelné energie o požadovaných parametrech. Nevhodné zdanění či další překážky pro využití přebytečného tepla by měly být odstraněny.
Budoucí výrobny tepelné energie a jednotky pro skladování energie pro SZTE infrastrukturu musí být mnohem pestřejší a všestrannější, aby integrovaly nízkouhlíkové zdroje a umožňovaly požadovanou flexibilitu.
Kotle by neměly produkovat více než 3 % poptávky po teple v rámci SZTE a nové přístupy k plánování a politikám by měly vytvářet rovné podmínky a podporovat integraci. Skladování tepelné energie by mělo být začleněno do nového rozvoje tepelných sítí, aby se zvýšilo využívání různých druhů obnovitelných zdrojů energie, přebytečného tepla a využívání kogeneračních zdrojů a tepelných čerpadel v průmyslovém měřítku. Krátkodobé skladování energie bude klíčové pro bezpečný provoz elektrizační soustavy a pro využití kolísavých lokálních nízkoteplotních zdrojů tepla.
%pst%
Samostatná tepelná čerpadla umožňují efektivnější dodávku tepla v oblastech, kde není přístup k SZTE infrastruktuře, a mohla by pokrývat v rámci ČR maximálně 40 % poptávky po teple do roku 2050 (bez uvažování poptávkypro průmysl).
Vzhledem k tomu, že investice potřebné k jejich instalaci jsou vysoké a často je nesou vlastníci budov, je třeba se zaměřit na politiky a implementační strategie, které podporují přechod od samostatných (plynových) kotlů a neefektivního elektrického vytápění k účinnějším alternativám.
Mimo městské aglomerace také mohou být malá individuální tepelná čerpadla kombinována se solárními kolektory a kotli na biomasu. V rámci scénáře HRE je modelována potřebná dodávka tepla mimo městské aglomerace tepelnými čerpadly jako ideální metoda díky jejich vysoké účinnosti a integraci s elektroenergetikou.
V rámci potřebných investic k naplnění možností dle scénáře HRE2050 Cestovní mapy pro ČR je nutná určitá změna v zaměření opatření ve srovnání s dnešním přístupem nebo scénářem dekarbonizace dle EU. Převážná část, téměř polovina nezbytných investic v sektoru vytápění a chlazení, by měla směřovat do opatření zvyšujících energetickou účinnost (snižujících poptávku po teple).
Takto vysoký podíl sám o sobě dokazuje, že je třeba naplnit a případně i zvýšit ambice týkající se energetických úspor, ale je také třeba lepší koordinace a řízení realizace souvisejících opatření v ČR. Mimo investices v rámci sektoru budov scénář HRE2050 předpokládá zásadní investice v sektoru elektroenergetiky, aby se usnadnil přechod k variabilním obnovitelným zdrojům a částečná elektrifikace ostatních sektorů.
Pokud jde o samotnou realizaci úspor, tato investiční rozhodnutí se často odvíjejí od přístupu jednotlivých domácností nebo podnikatelských subjektů, a proto vyžadují odlišný přístup ze strany odpovědných autorit, aby bylo dosaženo optimálních změn v investičních rozhodnutích jednotlivých subjektů.
Po opatřeních na zvýšení energetické účinnosti jsou nejvýznamnějšími potřebnými novými a rostoucími investicemi dle scénáře HRE2050 pro ČR individuální tepelná čerpadla, tepelná čerpadla jako zdroje tepla pro dálkové vytápění a investice do infrastruktury soustav zásobování tepelnou energií. Z toho nejvýznamnější podíl tvoří investice do samostatných tepelných čerpadel, které představují zhruba 16 % investic potřebných v sektoru vytápění a chlazení. Tento podíl přímo reflektuje klesající investice do samostatných kotlů v domácnostech.
Rekonstrukce infrastruktury soustav zásobování tepelnou energií a celkově investice do distribuční a přenosové infrastruktury představují zhruba 12 % investic nezbytných pro sektor vytápění a chlazení.
Celkově (včetně dodavatelských technologií, výměníkových stanic a další související infrastruktury přenosu a distribuce energie) systém dálkového vytápění zahrnuje 28 % investic, které jsou potřebné v sektoru vytápění a chlazení.
Tyto investice do sektoru „propojující“ infrastruktury mají vysoké počáteční náklady a vyžadují odpovídající politickou a institucionální podporu například ve formě vhodných obchodních modelů spolupráce mezi výrobcem a zákazníkem.
Modelovaný scénář HRE2050 v rámci hodnocení anuitních socio-ekonomických nákladů pro sektor vytápění a chlazení ovšem dokazuje, že se počáteční vyšší investice vyplatí. Scénář HRE2050 Cestovní mapy pro ČR snižuje celkové náklady pro sektor vytápění a chlazení a zároveň přináší možnost vyšší míry dekarbonizace. Vzhledem k zaměření potřebných investic zejména na sektor budov a souvisejících synergických efektů znamená i podporu sektoru stavebnictví a místní zaměstnanosti.
Výstupy studie Heat Roadmap Europe pro ČR jednoznačně dokazují, že sektor teplárenství a soustavy zásobování tepelnou energií mají v rámci ČR potenciál podstatně snížit celkové náklady na splnění cílů požadovaných na úrovni EU, zejména postupnou dekarbonizaci a zvýšení energetické účinnosti, a umožňují plynulý přechod na vyšší (až 100 %) podíl obnovitelných zdrojů energie.
Bez využití potenciálu SZTE bude dosažení cílů pro ČR nákladnější a efekty snížení spotřeby energií a emisí menší. Odpovědné autority na úrovni státu, krajů i municipalit by si proto měly tento přínos teplárenství začít urychleně uvědomovat a učinit konkrétní kroky k maximální podpoře modernizace a rozvoje SZTE infrastruktury.
S laskavým svolením převzato z časopisu 3T - číslo 1/2019.
Komentáře