Stav životního prostředí v ČR je pátý nejhorší v Evropské unii. Vyplývá to ze čtvrtého pilíře Indexu prosperity Česka. Ačkoliv se u nás do jeho ochrany investuje 2,7 % HDP, přičemž unijní průměr činí 1,8 %, stále se potýkáme se suchem a vysokými emisemi skleníkových plynů. O trochu více se Čechům daří v omezování produkce komunálního odpadu, kde se ve srovnání s ostatním členy EU nacházíme na 15. místě.
Česko patří mezi 5 zemí EU s nejhorším stavem životního prostředí. Vyplývá to z květnové analýzy 4. pilíře Indexu prosperity Česka. Při srovnání unijních zemí skrze 14 indikátorů se umístilo až na 23. místě z 27 zemí EU. V čele stojí Švédsko, naopak nejhorší je stav životního prostředí na Kypru. Překvapilo Německo, které se umístilo až na 16. místě.
V ČR se ročně vyprodukuje 507 kg odpadu na obyvatele
V České republice se ročně vyprodukuje 507 kg odpadu na obyvatele, v unijním srovnání jsme tak na 15. místě. V jeho recyklaci navíc zaostáváme, znovu totiž zpracujeme jen 34 % komunálního odpadu, přičemž eurounijní průměr je 40 %. Z tohoto důvodu se Česko v tomto indikátoru umístilo na 19. místě.
Skutečnost, že znovu využijeme jen třetinu komunálního odpadu, rozporuje rozšířenou představu o tom, že je Česko přeborníkem v třídění. Podle ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky Soni Jonášové je ale taková představa spíše mýtem: „Dlouhá léta jsme v České republice jako data za recyklaci vykazovali čísla o sběrných nádobách. To budilo dojem, že systém funguje, a to i přesto, že se například na dotřiďovacích linkách využila jen třetina vysbíraných plastů.”
V omezování produkce skleníkových plynů je ČR třetí nejhorší v EU
Česká republika rovněž výrazně pokulhává v omezování produkce skleníkových plynů. Ročně se jich u nás emituje 11,7 tun ekvivalentu CO2 na obyvatele, což odpovídá třetímu nejhoršímu výsledku v EU.
Jak vysvětluje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová, emise se liší dle jednotlivých sektorů: „Velmi vysoké jsou naše emise z vytápění domácností, kdy na obyvatele připadá 814 kg ročně, což nás řadí až na 20. místo v EU. To je dáno způsobem výroby tepla, v Česku totiž za zhruba polovinou produkce tepla stojí uhelné zdroje. Lépe si stojíme v emisích z dopravy, které jsou za Česko pod evropským průměrem. V případě emisí z přepravních aktivit domácností jsme dokonce druzí nejlepší v EU.”
Českým lesům se na rozdíl od zahraničí nedaří zachytávat emise uhlíku
Kromě vlivu špatného životního prostředí na člověka lze sledovat i dopad na samotnou přírodu. Například zdravé lesy mají schopnost odčerpávat CO2 a další skleníkové plyny z atmosféry. Ve Švédsku takto lesy a půda absorbují 35 milionů tun ekvivalentu CO2. V Česku ale naopak jejich obhospodařováním dochází k vypouštění 14 milionů tun skleníkových plynů do atmosféry, a to zejména kvůli kůrovcovitým kalamitám a vlnám extrémního sucha jako třeba v roce 2015. Česko je v poměru absorbovaných/vyprodukovaných emisí z využívání půdy a lesnictví poslední z celé EU.
Vysoké emise se podepisují do počtu úmrtí kvůli znečištěnému ovzduší. Ročně v Česku na 100 000 obyvatel připadne 31 úmrtí kvůli špatné kvalitě vzduchu, což nás řadí na 21. místo v rámci EU. Na tomto indikátoru je zajímavý propastný rozdíl mezi jednotlivými zeměmi. Zatímco ve Finsku na 100 000 obyvatel připadají 3 úmrtí kvůli znečištěnému ovzduší, v Bulharsku to je 25krát více, a to 76 úmrtí.
Nejsušší půda je v Česku
Česko se v poslední době také potýká se suchem. Pokud srovnáme podíl půdy v jednotlivých zemích, které jím byly v letech 2000–2019 postižené, skončí ČR opět jako poslední v EU.
V rámci těchto projektů nacházejí uplatnění moderní technologie, které pomáhají krajinu lépe připravit na nastupující vlny sucha. „Využíváme například takzvaný internet věcí, skrze který jsme schopni propojit značný počet senzorů umístěných v krajině, a tak sbírat velké množství dat. To nám umožňuje přesně a rychle analyzovat nejrůznější parametry nebo simulovat řešení. Digitalizace a inovace zase dokáží významně šetřit zdroje,“ uvádí manažerka udržitelnosti ve společnosti T-Mobile Czech Republic Simona Dřízhalová.
Česko do životního prostředí investuje 3. nejvyšší podíl HDP. Nestačí to
Ačkoli se Česko v rámci pilíře životního prostředí v jednotlivých indikátorech umisťuje spíše na chvostu, v některých případech naopak stojí v čele EU. Podle posledních dat Eurostatu totiž dlouhodobě investuje do ochrany životního prostředí třetí nejvyšší podíl HDP v EU.
Jednou z cest, jak přispět ke zlepšení životního prostředí, je zvýšení podílu bezemisních zdrojů na energetickém mixu, tedy jádra a obnovitelných zdrojů. Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů by nemělo pozitivní vliv jen na životní prostředí, ale rovněž na soběstačnost a energetickou závislost Česka na dovozu. V současnosti je totiž Česko na dovozu komodit k pokrytí své energetické spotřeby závislé z 39 % procent.
„Jedná se o celkovou dovozní závislost, do které je započítán dovoz pevných fosilních paliv, ropy a zemního plynu. V případě pevných fosilních paliv činí naše dovozní závislost jen 13 %. U zemního plynu jsme na dovozu závislí z 86 %, přičemž prakticky 100 % plynu pochází z Ruska. Dovozní závislost ropy je 100% a z Ruska jí dovážíme zhruba polovinu,“ vysvětluje Tereza Hrtúsová z České spořitelny.
Komentáře