V srpnu 2024 byl do panelového výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na přechod energetiky k čistším, ekologicky šetrnějším zdrojům energie při výrobě tepla a elektřiny. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak lidé vnímají úspěšnost či neúspěšnost přechodu na čistší zdroje v České republice, co je podle nich největším úspěchem či neúspěchem dosavadního průběhu tohoto přechodu, zda energetický systém v ČR s ohledem na rozdělení výhod a nevýhod mezi různé skupiny společnosti pokládají za spravedlivý či nespravedlivý a proč.
Oproti předchozím výzkumům, v nichž byly některé z těchto otázek pokládány, došlo ke změně v metodologii výběru respondentů, která je nyní založena na použití tzv. pravděpodobnostního panelu (viz níže vysvětlení technických parametrů výzkumu). Změna metodologie znemožňuje srovnání vývoje prostřednictvím časových řad a výsledky z minulých šetření proto nejsou uváděny.
První otázka, jejíž výsledky zachycuje graf 1, zjišťovala, zda obyvatelé České republiky pokládají probíhající přechod k energetice, která využívá čistší zdroje energie s nižšími emisemi skleníkových plynů a jiných znečišťujících látek za úspěšný, nebo za neúspěšný. Ze zaznamenaných výsledků vyplývá, že polovina (50 %) občanů hodnotí přechod k energetice, která využívá čistší zdroje energie s nižšími emisemi skleníkových plynů a jiných znečišťujících látek, jako úspěšný, přičemž 2 % jej považují za zcela úspěšný a 48 % za spíše úspěšný, naopak více než dvě pětiny (43 %) tento přechod hodnotí jako neúspěšný, v tom 40 % spíše a 3 % zcela. Zbývajících 7 % dotázaných na danou otázku nedokázalo odpovědět.
Graf 1: Hodnocení úspěšnosti přechodu k čistší energetice (%)
Z podrobnější analýzy vyplynulo, že poněkud kritičtější v hodnocení úspěšnosti přechodu k čistší energetice jsou muži, kteří častěji než ženy označovali přechod za neúspěšný (49 % proti 36 %), zatímco ženy častěji odpovídaly, že nevědí (12 % proti 2 %). Z hlediska věku, ani z hlediska nejvyššího stupně dokončeného vzdělání se významné rozdíly neobjevily. Mínění o úspěšnosti přechodu k čistší energetice je poněkud častější mezi těmi, kdo důvěřují vládě při jejím rozhodování o jaderné energetice, a sílí spolu s narůstajícími sympatiemi k voličům vládní koalice SPOLU.
Kritičnost v hodnocení úspěšnosti přechodu k čistší energetice se zvyšuje spolu se sílicím nesouhlasem se Zelenou dohodou a přesvědčením, že cíle dohody nejsou dosažitelné a že Zelená dohoda přispívá k neúměrnému zdražování energií. Dotázaným, kteří přechod k čistší energetice označili za zcela či spíše úspěšný (N=510), byla následně položena otevřená otázka, která zjišťovala, co pokládají za největší úspěch při přechodu k čistší energetice v průběhu posledních 15 let.
Mezi odpověďmi respondentů, z nichž kódována byla vždy jen první z uvedených možností, se nejčastěji objevoval rozvoj fotovoltaiky (17 %) následovaný jadernou energetikou (11 %) a odklonem od uhlí a tuhých paliv (7 %). Kromě těchto tří věcí dotázaní uváděli ještě mnoho jiných možností, ale ty už se svou relativní četností pohybovaly na úrovni statistické zachytitelnosti do 3 %. Mezi nimi se častěji vyskytly např. snížené emise, výměna kotlů, obecně rozvoj alternativních zdrojů energie, elektromobilita, větrné elektrárny, dotační programy, odsiřování tepelných elektráren a zlepšení ovzduší nebo stavu životního prostředí, což byly možnosti, které dosáhly alespoň 2 %. Více než třetina (35 %) dotázaných na danou otázku odpověděla, že neví.
Respondentům, kteří přechod k čistší energetice pokládají za spíše či zcela neúspěšný (N=431), byla analogicky s předchozím případem položena otevřená otázka na největší neúspěch v průběhu realizace přechodu k čistší energetice v posledních 15 letech.3 I v tomto případě více než třetina (36 %) dotázaných odpověděla, že neví. Mezi těmi, kdo nějaký neúspěch uvedli, se nejčastěji objevovaly vysoké ceny energií (11 %), pomalý rozvoj jaderné energetiky (8 %), přílišné rozšíření solárních elektráren zabírajících bonitní zemědělskou půdu, zatěžujících rozpočet a zvyšujících ceny elektřiny pro spotřebitele (7 %), pomalý postup a liknavost realizace (5 %), nepromyšlené, nesmyslné či nekoncepční rozhodování a jednání (4 %), odklon od uhlí, buď příliš pomalý, ale často i naopak příliš rychlý a neuvážený (4 %), dotace a financování (3 %), nízký podíl obnovitelných zdrojů (2 %) a elektromobilita (2 %). Další možnosti byly uváděny méně často.
Graf 2: Hodnocení spravedlnosti energetického systému v ČR (%)
Jak ukazují výsledky v grafu 2, více než dvě pětiny (42 %) občanů si myslí, že český energetický systém s ohledem na rozdělení výhod a nevýhod mezi různé skupiny společnosti je spravedlivý, v tom 33 % jej má za spíše spravedlivý, 8 % za převážně spravedlivý a jen 1 % za zcela spravedlivý. Opačný názor, že energetický systém v ČR je s ohledem na rozdělení výhod a nevýhod mezi různé skupiny společnosti nespravedlivý, vyjádřila celkově jen o 4 procentní body větší část populace (46 %), když 33 % jej označilo za spíše nespravedlivý, 8 % za převážně nespravedlivý a 5 % za zcela nespravedlivý. Zbylých 12 % uvedlo, že neví.
V podrobnější analýze se ukázalo, že přesvědčení o nespravedlnosti energetického systému v ČR s ohledem na rozdělení výhod a nevýhod mezi různé skupiny společnosti narůstá spolu s rostoucím věkem. Poměrně silná korelace se objevuje mezi hodnocením spravedlnosti energetického systému v ČR a souhlasem se Zelenou dohodou či názory na splnitelnost jejích cílů a na její dopad do cen energií.
Podobně je hodnocení spravedlnosti energetického systému v ČR propojeno s důvěrou vládě ohledně správnosti jejího rozhodování o jaderné energetice, s politickou afiliací k voličům vládní volební koalice SPOLU (čím vyšší sympatie, tím silnější je přesvědčení o spravedlnosti energetického systému v ČR), s politickou afiliací k voličům STAČILO! a Přísaha a Motoristé (v obou případech s rostoucími sympatiemi sílí přesvědčení o nespravedlnosti energetického systému v ČR) a rovněž se sebezařazením na pravolevé škále politické orientace (při posunu od levice k pravici se zvyšuje podíl těch, kteří český energetický systém pokládají za spravedlivý.
Respondentům, kteří energetický systém v ČR s ohledem na rozdělení výhod a nevýhod mezi různé skupiny společnosti označili za spravedlivý (N=435), byla následně položena otevřená otázka zjišťující proč tak soudí.5 Téměř dvoutřetinová většina dotázaných neuměla na tuto otázku konkrétně odpovědět a zvolila odpověď „neví“. Mezi ostatními se pak objevovaly různé odpovědi, mezi kterými se častěji opakovaly možnosti jako možnost volby dodavatele (4 %), dostupnost energie pro všechny (3 %), stejné podmínky a dostupnost dotací pro všechny (3 %), ceny, které jsou navzájem srovnatelné (3 %) a které odpovídají spotřebě (1 %).
Další 3 % soudí, že systém státních podpor a dotací umožňuje čerpání výhod i pro chudší část populace, 2 % jako spravedlivé hodnotí rozdělení nákladů v rámci systému. Jiné odpovědi nepřekročily hranici 1 %. Těm, kteří energetický systém v ČR s ohledem na rozdělení výhod a nevýhod mezi různé skupiny společnosti označili za nespravedlivý (N=464), byla rovněž položena otevřená otázka zkoumající důvod jejich hodnocení.
Zde dotázaní v odpovědích nejčastěji uváděli neúměrné zisky často dotačně zvýhodněných producentů elektrické energie (13 %), vysoké nebo rozdílné ceny (11 %), nespravedlivé rozdělení nákladů a dopadů či rozdílnost podmínek přechodu k čistší energetice (8 %), velké rozdíly mezi výrobní cenou a cenou pro spotřebitele elektrické energie (8 %), rozdílný dopad na bohatší a chudší domácnosti (6 %), špatné fungování dotační podpory ze strany státu (5 %), fungování burzy v podmínkách monopolu, respektive nefunkčnost trhu (4 %), znevýhodnění či diskriminace malých výrobců energie (3 %), neprůhlednost, složitost a malou informovanost lidí ohledně fungování systému (2 %) a to, že při nízkém odběru nejsou úspory zvýhodňovány, ale naopak sankcionovány vyšší cenou (2 %). Další odpovědi už měly jen nízkou četnost nepřekračující úroveň 1 % a 28 % dotázaných odpovědělo, že neví.
Komentáře